Hrubý domácí produkt v měnové oblasti vzrostl o 0,2 % poté, co se v posledních měsících roku 2022 mírně snížil, vyplývá z mediánu 31 prognóz pro údaje, které budou zveřejněny 28. dubna.
Ekonomové počítají s tím, že Německu i Itálii se během čtvrtletí podařilo po předchozím poklesu vybojovat expanzi. Mezitím se očekává, že Francie a Španělsko pokračovaly v růstu.
Takový čistý přehled pozitivních výsledků by zdůraznil, jak eurozóna, podporovaná vládní pomocí podnikům a spotřebitelům, přečkala bouři krize životních nákladů a přerušení stávek ve Francii a Německu a vzdorovala chmurným předpovědím o zimní recesi v regionu.
V kombinaci s údaji o nákupních manažerech, které ukazují, že dynamika pokračovala i v tomto čtvrtletí, mohou tyto údaje povzbudit představitele Evropské centrální banky, aby pokračovali ve zvyšování úrokových sazeb s cílem potlačit inflaci poté, co napětí v globálním bankovnictví vneslo do jejich politiky opatrnost.

Potenciálně ilustrující, jak je jejich práce nedokončená, budou příští týden čísla o růstu doprovázet zprávy o spotřebitelských cenách za duben ze tří největších zemí.
Celková inflace měřená podle standardů Evropské unie se podle očekávání ekonomů udržela na úrovni 7,8 % v Německu a 6,7 % ve Francii, zatímco ve Španělsku možná dokonce zrychlila na 3,8 %. Všechny tyto výsledky by byly vysoko nad 2% cílem ECB. Údaje za Itálii a celý euroregion budou zveřejněny v následujícím týdnu.
„Odolná ekonomika znamená, že přetrvávající napětí na trhu práce bude udržovat základní inflaci na vyšší úrovni po delší dobu,“ napsala ve své zprávě agentura Bloomberg Economics.
Údaje o růstu, které budou zveřejněny příští pátek, budou zahrnovat také čísla z Rakouska, Belgie a Portugalska. Ukáží, jak se eurozóně dařilo po poklesu o 0,1 % ve čtvrtém čtvrtletí, který minulý týden odhalil Eurostat revizí údajů směrem dolů.
Největší pozornost bude pravděpodobně věnována zprávě z Německa. Ještě před necelým půlrokem se očekávalo, že největší evropskou ekonomiku postihne nejhorší recese v regionu. Nyní se možná podařilo takový propad odvrátit, neboť představitelé Bundesbanky nedávno předpokládali stagnaci v prvním čtvrtletí a skupina předních institutů dokonce počítala s návratem k růstu.
Také ostatní ekonomiky si možná vedou lépe, než se předpokládalo. Francouzská centrální banka tento měsíc zvýšila svůj odhad růstu v uplynulém čtvrtletí, neboť počítala s tím, že vyšší než očekávaná aktivita více než kompenzuje negativní vliv stávek a protestů důchodců.
Italská centrální banka mezitím podle komentářů pro zákonodárce z tohoto týdne počítá s tím, že se tamní ekonomika pravděpodobně vrátila k „mírnému“ růstu. A ve Španělsku úředníci tvrdí, že tamní růst v prvním čtvrtletí rovněž překonal očekávání.

Vyhlídky na růst eurozóny se nyní v průběhu druhého čtvrtletí mohou dále zlepšovat. Indexy nákupních manažerů v Německu i ve Francii překonaly odhady ekonomů, protože produkce soukromého sektoru vyskočila.
Takové prostředí může ECB povzbudit, aby 4. května provedla zvýšení sazeb v rozsahu, který úředníci ještě neurčili, a možná, že poté dojde k dalšímu zvýšení.
Zatímco guvernér italské centrální banky Ignazio Visco vyzývá k obezřetnosti v podmínkách zpomalení úvěrové aktivity, jeho nizozemský kolega Klaas Knot již nahlas uvažoval, zda by se výpůjční náklady měly v červnu a červenci dále zvyšovat.
Čína zvyšuje optimismus německých podniků, ale čekají je problémy
Klíčový ukazatel německého podnikatelského optimismu se v dubnu zvýšil již sedmý měsíc v řadě v souvislosti s nižšími cenami zemního plynu a opětovným otevřením čínské ekonomiky po restrikcích COVID-19.
Index důvěry mnichovského institutu IFO se zvýšil na 93,6 bodu z březnových 93,2 bodu. Analytici v pondělí uvedli, že tento vývoj je pozitivní, ale nesmazal protivětry, kterým čelí největší evropská ekonomika, která se snaží vyhnout pádu do recese.
Spotřebitelé se stále drží zpátky kvůli rozbujelé inflaci a ceny energií jsou stále vysoké, a to i poté, co energetické společnosti našly nové zdroje plynu poté, co Rusko po invazi na Ukrajinu přerušilo většinu dodávek do Evropy.

„Při pohledu za první čtvrtletí a zejména při pohledu na druhou polovinu roku bude německá ekonomika nadále flirtovat s recesí,“ uvedl v e-mailové analýze Carsten Brzeski, globální vedoucí makroekonomického oddělení banky ING.
Mezinárodní měnový fond předpovídá Německu v letošním roce pokles hrubého domácího produktu o 0,1 %.
Ukončení drastických omezení, jejichž cílem bylo zastavit šíření COVID-19 v Číně, která je pro německé společnosti významným trhem, podnítilo „krátkodobou průmyslovou renesanci“, napsal Brzeski.
Dodal, že údaje o hospodářské produkci za první čtvrtletí by se po pátečním zveřejnění mohly dostat do kladných čísel.
Jakmile se však odpracují nevyřízené zakázky, mohlo by oživení vyprchat, protože německá ekonomika čelí dlouhodobé zátěži způsobené válkou na Ukrajině a přechodem od fosilních paliv k obnovitelným formám energie.
Průzkum Ifo vychází z odpovědí přibližně 9 000 podniků z různých odvětví podnikání.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky




























