Koruna opět oslabila k euru i dolaru – Pražská burza začala týden poklesem

Koruna opět oslabila k euru i dolaru Česká měna dnes opět oslabila k euru i dolaru. K 17:00 si oproti předchozímu závěru pohoršila vůči euru o šest haléřů na 23,39 Kč/EUR a k dolaru o 22 haléřů na 21,42 Kč/USD. Oslabování koruny bylo podle analytika firmy Patria Finance Tomáše Vlka v souladu s celkovým vývojem na světových trzích. "Specifické domácí zprávy do hry nezasahují," sdělil. V polovině minulého týdne se česká měna dostala na nejsilnější úroveň k euru za skoro 15 let. Ve čtvrtek byla v závěru obchodování na kurzu 23,26 Kč/EUR, což byl nejlepší výsledek k euru od 21. července 2008. Také k dolaru koruna minulý týden posílila, když se ve čtvrtek dostala na 21,06 Kč/USD, tedy nejlepší kurz od poloviny června 2021. Už v pátek ale koruna část zisků k euru i dolaru smazala a dnes v poklesu pokračovala. Pražská burza začala týden poklesem, ztrácely hlavně akcie ČEZ Pražská burza začala nový týden poklesem, index PX dnes oslabil o 0,15 procenta na 1416,23 bodu. Dolů ho stáhly zejména akcie energetické společnosti ČEZ. Ztrácela také Erste Bank a mírně i Komerční banka. Aktivita na trhu byla vysoká. Vyplývá to z údajů burzovního webu. ČEZ odepsal 1,75 procenta na 1181 korun. "Po překonání hranice 1200 Kč začali investoři realizovat zisky," uvedl analytik Komerční banky Bohumil Trampota. ČEZ se zároveň stal nejobchodovanějším titulem dne. Z celkového objemu obchodů na pražském trhu, který činil 938 milionů korun, obstaral téměř 70 procent. Smíšeně se obchodovaly finanční tituly. Erste Bank oslabila o 0,69 procenta na 746 korun a Komerční banka o 0,07 procenta na 752 korun. Naopak větším ztrátám indexu PX zabránila pojišťovna VIG, jejíž akcie zhodnotily o 2,43 procenta na 612 korun. Moneta Money Bank si polepšila o 0,35 procenta na 85,50 Kč. Česko nechystá zákaz dovozu ukrajinského obilí Zdroj: Getty Images Česko zatím nechystá zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny. Oznámil to dnes v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zákazy, které zavedly v posledních dnech Polsko, Maďarsko a Slovensko, jsou podle něj v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO). Země, které zákazy zavedly, opatření zdůvodňují potřebou ochrany domácích zemědělců před dovozem levných komodit i ochranou zdraví spotřebitelů. "V průběhu víkendu jsem téma dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny řešil přímo s (evropským) komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským. Ptal jsem se ho, jaká bude reakce Evropské komise na oznámený zákaz dovozu ze strany Polska a Maďarska. Jednoznačně mi potvrdil, že podobná jednostranná opatření jsou nepřijatelná," sdělil Nekula. Téma dovozu z Ukrajiny bude zařazeno na jednání ministrů zemědělství EU 25. dubna. Ukrajinské obilí se po začátku ruské invaze na Ukrajinu kvůli zablokovaným přístavům začalo převážet pozemní cestou přes Polsko a další země. Dostalo se tak na trhy těchto tranzitních zemí, ačkoli původně mělo směřovat do Afriky a na Blízký východ. Po protestech polských zemědělců, že nemohou tomuto levnému dovozu cenově konkurovat, oznámila polská vláda v sobotu, že zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. Oznámení stejných zákazů následovalo v neděli v Maďarsku a dnes na Slovensku. Zákaz na Slovensku tamní úřady odůvodňují také ochranou zdraví spotřebitelů. V části obilí dovezeného z Ukrajiny totiž testy potvrdily výskyt pesticidu, který není v EU povolen. Slovensko proto už před zastavením dovozu zakázalo zpracovávání již naskladněného ukrajinského obilí. Česko kvůli možnému výskytu pesticidů zpřísnilo kontroly tranzitu zemědělských komodit. Testy zatím neodhalily žádný závadný vzorek, uvedlo dnes ministerstvo zemědělství. "Ochrana zdraví českých občanů je pro mě absolutní priorita, proto v intenzivních kontrolách budeme nadále pokračovat a v případě pozitivního nálezu budeme likvidovat celé zásilky," sdělil ministr Nekula. Státy EU by podle něj měly, co nejvíce přispět k vývozu ukrajinské zemědělské produkce do zemí mimo unii. "Jednostranné zákazy jednotlivých zemí ale nic nevyřeší. Musíme najít shodu v celé EU na pravidlech, za jakých bude probíhat tranzit zemědělských komodit z Ukrajiny do evropských přístavů, a aby z nich produkce dále směřovala do zemí mimo EU, které jsou na ukrajinské produkci závislé," uvedl Nekula. S ostatními unijními ministry zemědělství a Evropskou komisí chce proto řešit také podobu fungování koridorů solidarity, tzv. Solidarity Lanes. Šest zemí EU včetně ČR také podle dřívějších informací žádá vytvoření evropského nástroje na výkup levného ukrajinského obilí či zavedení celních kvót na dovoz ukrajinských zemědělských produktů na unijní trh.