Pražská burza i potřetí v tomto týdnu oslabila – Ceny plynu pro domácnosti

Pražská burza i potřetí v tomto týdnu oslabila, dnes klesla o 0,28 procenta Pražská burza i potřetí v tomto týdnu oslabila. Index PX dnes klesl o 0,28 procenta na 1409,37 bodu. Dolů burzu táhly akcie Komerční banky, Erste Bank a energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna stagnovala k euru a posílila vůči dolaru. Pražský akciový trh dnes ztrácel pod vlivem negativního vývoje na zahraničních trzích, uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra. "Pokles i nadále zůstával pod taktovkou akcií Komerční banky a Erste Bank. S mírnou ztrátou uzavřely také akcie ČEZ," doplnil. Zmíněné tři emise dnes dohromady tvořily víc než 93 procent celkového objemu burzy, poukázal analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Cenné papíry Komerční banky odepsaly 1,65 procenta na 745,50 koruny. S akciemi banky se přitom na pražské burze ve čtvrtek naposledy obchoduje s nárokem na dividendu, upozornil makléř Fio banky Josef Dudek. Akcie Erste Bank zlevnily o 0,64 procenta na 754,80 koruny, firmě ČEZ klesly o 0,61 procenta na 1147 Kč. "Ostatní společnosti nemohly převážit misku burzovních vah do plusu," podotkl Trampota. Akcie pojišťovny VIG stouply o 1,31 procenta na 621 korun, zbrojovky Colt CZ o 0,87 procenta na 583 korun a výrobce nápojů Kofola o 0,81 procenta na 248 Kč. Cenné papíry Monety Money Bank, která ve čtvrtek ráno zveřejní své výsledky za první čtvrtletí, dnes vzrostly o 0,59 procenta na 85 Kč. Kurz české měny: Předchozí závěrDnes kolem 17:00Kč/EUR23,5023,50Kč/USD21,4121,27 Ceny plynu pro domácnosti se v pololetí v Česku zvýšily nejvíce z celé EU Zdroj: Unsplash Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v unii. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku. Růst cen elektřiny pak byl v České republice druhý nejvyšší z celé EU, meziročně dosáhl 97 procent. Nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil tři procenta. Průměrně se cena elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku v celé EU zvýšila o 28,4 procenta. Cena plynu se v unii zvýšila o 11,4 procenta. Vedle Rumunska a České republiky elektřina zdražila nejvíce v Dánsku (o 70 procent), Litvě (o 65 procent) a v Lotyšsku (o 59 procent). Nejméně si za elektřinu museli připlatit v Lucembursku (plus tři procenta), Rakousku a Německu (v obou zemích o čtyři procenta) a v Polsku a Bulharsku (v obou zemích o pět procent). Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku nejnižší v Maďarsku (3,5 eura za 100 kilowatthodin), v Chorvatsku (4,5 eura za 100 kWh) a na Slovensku (4,9 eura za 100 kWh), nejvyšší pak ve Švédsku (27,5 eura za 100 kWh) a v Dánsku (20,8 eura za 100 kWh). Největší tuzemští dodavatelé elektřiny se v úterý ohradili proti dřívějším údajům Eurostatu k elektřině. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než uvádí ve své zprávě Eurostat. "Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Průměrná cena elektřiny od tohoto podniku byla podle něj ve druhé polovině loňského roku po započtení úsporného tarifu 4847 Kč za megawatthodinu (MWh), zatímco Eurostat uvádí 9410 Kč za MWh. Podobně hodnotí zprávu Eurostatu E.ON, podle něhož většina klientů platila ve druhé polovině loňského roku za MWh částku o 43 procent nižší, než uvádí Eurostat. Ceny energií se začaly výrazně zvyšovat ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, což bylo na konci loňského února. Pak růst cen energií až do druhého pololetí zrychloval. Elektřina a zemní plyn v poslední době vykazovaly známky stabilizace, podle Eurostatu částečně kvůli politice a intervencím EU. Jednotlivé země unie zvolily různá opatření, jak se s prudkým růstem cen energií vypořádat. Některé snížily daně a poplatky, dočasně prominuly daně spotřebitelům, zavedly cenové stropy, poskytly jednorázovou podporu nebo přidělovaly poukázky konečným spotřebitelům. Některé členské státy uplatňovaly i regulované ceny.