letech 20. století spustila vlnu privatizací, je londýnská burza symbolem britské volnotržní ekonomiky. Index FTSE 100 je mezinárodním měřítkem a je domovem společností, které dominují světovým průmyslovým odvětvím, včetně společností AstraZeneca Plc, Shell Plc a HSBC Holdings Plc. Objem obchodů však v posledních letech poklesl a některé britské společnosti si pro kotaci svých akcií vybraly jiné trhy. Zdá se, že to zapadá do příběhu země, jejíž ekonomika se dostala do problémů, zasažených nedostatečnými investicemi a otřesem obchodu v důsledku brexitu. Ve hře jsou však i další, složitější faktory.
1. Co se stalo s britským akciovým trhem?
Aktivita se oproti vrcholu před globální finanční krizí snížila a průměrný denní objem obchodů na indexu FTSE All-Share klesl z téměř 15 miliard liber ve stejném měsíci roku 2007 na přibližně 4,7 miliardy liber (5,8 miliardy USD) v březnu 2023. Investoři mají tendenci platit za nelikvidní akcie méně, protože riskují větší ztrátu, když přijdou na řadu prodeje. Na začátku roku 2023 se britský akciový index MSCI obchodoval s rekordní 40% slevou oproti svému americkému protějšku.
2. Jaký je dopad?
Zatímco Londýn stále soupeří s New Yorkem jako globální finanční centrum, LSE je vytlačována konkurenčními burzami. Podle údajů agentury Bloomberg klesla celková kapitalizace akcií kótovaných na londýnské burze z nejvyšší hodnoty 4,3 bilionu USD v roce 2007 na přibližně 3 biliony USD v roce 2023. Za stejné období se hodnota amerických akcií více než zdvojnásobila na 43 bilionů dolarů. Paříž předstihla Londýn na pozici největšího evropského akciového trhu v roce 2022. Londýn je nyní sedmým největším na světě a zaostává za USA, Čínou, Japonskem, Hongkongem a Indií, což je pro instituci, jejíž historie sahá více než 200 let zpátky, silná prověrka reality. Pokles začal dávno před brexitem, pandemií koronaviru a hlubší krizí produktivity, která posunula britskou ekonomickou výkonnost do pomalejšího pruhu ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi skupiny sedmi.
3. Co je na vině?
Zdroj: Getty Images
Počátkem roku 2000 zavedla britská vláda nová pravidla, která nutila správce penzijních fondů k větší otevřenosti ohledně jejich investic a způsobu, jakým plánují plnit budoucí penzijní závazky. Jedním z výsledků byl odklon od rizikovějších akcií – do té doby preferovaných investic penzijního sektoru – k bezpečnějším státním dluhopisům. Tento trend se posílil v následujícím desetiletí, kdy do důchodu odešly miliony pracovníků, kteří měli tzv. dávkově definované penzijní plány. Správci penzijních fondů zdvojnásobili objem státních dluhopisů na úkor akcií, aby mohli lépe přizpůsobit své dlouhodobé závazky vůči těmto důchodcům. Navíc i to málo, co si fondy ponechaly v akciích, bylo stále více vkládáno do akcií na jiných trzích, protože se snažily diverzifikovat své podíly. Podle údajů Investiční asociace držely v roce 2000 velké britské penzijní plány přibližně 50 % všech svých portfolií v britských akciích. Do roku 2021 se tato expozice snížila na přibližně 2 %. Výsledkem bylo, že LSE fakticky přišla o svůj největší zdroj kapitálu.
4. Nezískávají společnosti stále finanční prostředky na LSE?
Na začátku roku 2023 se z Londýna téměř vytratily nové kotace, přičemž v prvních třech měsících roku se na burze objevily tři malé společnosti. Získaly 14 milionů dolarů, což pro burzu znamenalo nejhorší čtvrtletí přinejmenším od roku 2009. Tato slabá výkonnost byla pozoruhodná i v kontextu celosvětového sucha v oblasti prvotních veřejných nabídek. London Stock Exchange Group Plc nedokázala zajistit vstup na burzu jedné z nejvýznamnějších britských technologických společností – cambridgeské společnosti Arm Ltd., která se zabývá výrobou čipů. Navzdory horečnému lobbování ze strany vládních ministrů a nabídce na zmírnění britských pravidel pro kotaci si japonská mateřská společnost Arm SoftBank Group Corp. vybrala pro svůj návrat na veřejné trhy New York.
5. Proč se Londýn stal méně atraktivní pro IPO?
Kromě relativně nízkého ocenění, které se nabízí, je londýnský půvab zkalen i špatnou výkonností některých významných akcií, včetně Deliveroo Plc, Dr Martens Plc a Ithaca Energy Plc. Snížené ocenění veřejných společností a přebytek soukromého kapitálového financování odradily potenciální nové zájemce o IPO.
6. Mohly by společnosti opustit své londýnské burzy?
Zdroj: Unsplash
Už se to děje:
Největší evropská společnost CRH Plc, která se zabývá výrobou stavebních materiálů, v březnu oznámila, že plánuje přesunout svou primární kotaci z Londýna do New Yorku.
Tentýž měsíc deník Financial Times informoval, že společnost British American Tobacco Plc je pod tlakem jednoho z akcionářů, aby přesunula své akcie na burzu v New Yorku a získala tak větší množství investorů.
V roce 2022 těžařská společnost BHP Group Ltd. přesunula svou hlavní burzu do Sydney, čímž ukončila dvojí dohodu s Londýnem, která se datuje od vzniku společnosti v rámci fúze před 20 lety.
V roce 2022 také Abcam Plc, biotechnologická společnost se sídlem v Cambridge, jejíž hodnota činí přibližně 3,3 miliardy dolarů, přesunula svou primární kotaci z Londýna na Nasdaq.
V roce 2021 přešel dodavatel instalatérských a topenářských výrobků Ferguson Plc do USA poté, co několik let obchodoval jako společnost FTSE 100.
7. Může za to brexit?
Je těžké vyvodit přímou souvislost. Jisté je, že brexit donutil banky posílit svou přítomnost v konkurenčních finančních centrech, jako je Paříž, Amsterdam nebo Frankfurt. Londýn již není považován za hlavní místo pro kotaci v Evropě, některé společnosti si vybírají Amsterdam, kam je láká příznivější regulační prostředí. V roce 2022 klesl podíl britského hlavního města na evropských výnosech z IPO na 8 %, což je nejméně od globální finanční krize.
8. Co s tím vláda dělá?
Mark Austin, partner advokátní kanceláře Freshfields Bruckhaus Deringer, doporučil způsoby, jak pomoci společnostem rychleji a levněji získat finanční prostředky a jak zajistit, aby se na zvyšování kapitálu mohli podílet všichni investoři. Austin své návrhy zveřejnil v červenci 2022 a navázal na zprávu Jonathana Hilla, bývalého komisaře EU pro finanční služby, z roku 2020. Hillova doporučení zahrnovala snížení minimálního „free floatu“ – podílu kapitálu společnosti, který může být veřejně obchodován – a povolení struktury akcií dvou tříd v prémiovém segmentu kótování na LSE. Austin rovněž navrhl zjednodušení pravidel pro prospekty.
letech 20. století spustila vlnu privatizací, je londýnská burza symbolem britské volnotržní ekonomiky. Index FTSE 100 je mezinárodním měřítkem a je domovem společností, které dominují světovým průmyslovým odvětvím, včetně společností AstraZeneca Plc, Shell Plc a HSBC Holdings Plc. Objem obchodů však v posledních letech poklesl a některé britské společnosti si pro kotaci svých akcií vybraly jiné trhy. Zdá se, že to zapadá do příběhu země, jejíž ekonomika se dostala do problémů, zasažených nedostatečnými investicemi a otřesem obchodu v důsledku brexitu. Ve hře jsou však i další, složitější faktory.1. Co se stalo s britským akciovým trhem?Aktivita se oproti vrcholu před globální finanční krizí snížila a průměrný denní objem obchodů na indexu FTSE All-Share klesl z téměř 15 miliard liber ve stejném měsíci roku 2007 na přibližně 4,7 miliardy liber v březnu 2023. Investoři mají tendenci platit za nelikvidní akcie méně, protože riskují větší ztrátu, když přijdou na řadu prodeje. Na začátku roku 2023 se britský akciový index MSCI obchodoval s rekordní 40% slevou oproti svému americkému protějšku.2. Jaký je dopad?Zatímco Londýn stále soupeří s New Yorkem jako globální finanční centrum, LSE je vytlačována konkurenčními burzami. Podle údajů agentury Bloomberg klesla celková kapitalizace akcií kótovaných na londýnské burze z nejvyšší hodnoty 4,3 bilionu USD v roce 2007 na přibližně 3 biliony USD v roce 2023. Za stejné období se hodnota amerických akcií více než zdvojnásobila na 43 bilionů dolarů. Paříž předstihla Londýn na pozici největšího evropského akciového trhu v roce 2022. Londýn je nyní sedmým největším na světě a zaostává za USA, Čínou, Japonskem, Hongkongem a Indií, což je pro instituci, jejíž historie sahá více než 200 let zpátky, silná prověrka reality. Pokles začal dávno před brexitem, pandemií koronaviru a hlubší krizí produktivity, která posunula britskou ekonomickou výkonnost do pomalejšího pruhu ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi skupiny sedmi.3. Co je na vině?Počátkem roku 2000 zavedla britská vláda nová pravidla, která nutila správce penzijních fondů k větší otevřenosti ohledně jejich investic a způsobu, jakým plánují plnit budoucí penzijní závazky. Jedním z výsledků byl odklon od rizikovějších akcií – do té doby preferovaných investic penzijního sektoru – k bezpečnějším státním dluhopisům. Tento trend se posílil v následujícím desetiletí, kdy do důchodu odešly miliony pracovníků, kteří měli tzv. dávkově definované penzijní plány. Správci penzijních fondů zdvojnásobili objem státních dluhopisů na úkor akcií, aby mohli lépe přizpůsobit své dlouhodobé závazky vůči těmto důchodcům. Navíc i to málo, co si fondy ponechaly v akciích, bylo stále více vkládáno do akcií na jiných trzích, protože se snažily diverzifikovat své podíly. Podle údajů Investiční asociace držely v roce 2000 velké britské penzijní plány přibližně 50 % všech svých portfolií v britských akciích. Do roku 2021 se tato expozice snížila na přibližně 2 %. Výsledkem bylo, že LSE fakticky přišla o svůj největší zdroj kapitálu.4. Nezískávají společnosti stále finanční prostředky na LSE?Na začátku roku 2023 se z Londýna téměř vytratily nové kotace, přičemž v prvních třech měsících roku se na burze objevily tři malé společnosti. Získaly 14 milionů dolarů, což pro burzu znamenalo nejhorší čtvrtletí přinejmenším od roku 2009. Tato slabá výkonnost byla pozoruhodná i v kontextu celosvětového sucha v oblasti prvotních veřejných nabídek. London Stock Exchange Group Plc nedokázala zajistit vstup na burzu jedné z nejvýznamnějších britských technologických společností – cambridgeské společnosti Arm Ltd., která se zabývá výrobou čipů. Navzdory horečnému lobbování ze strany vládních ministrů a nabídce na zmírnění britských pravidel pro kotaci si japonská mateřská společnost Arm SoftBank Group Corp. vybrala pro svůj návrat na veřejné trhy New York.5. Proč se Londýn stal méně atraktivní pro IPO?Kromě relativně nízkého ocenění, které se nabízí, je londýnský půvab zkalen i špatnou výkonností některých významných akcií, včetně Deliveroo Plc, Dr Martens Plc a Ithaca Energy Plc. Snížené ocenění veřejných společností a přebytek soukromého kapitálového financování odradily potenciální nové zájemce o IPO.Chcete využít této příležitosti?6. Mohly by společnosti opustit své londýnské burzy?Už se to děje:
Největší evropská společnost CRH Plc, která se zabývá výrobou stavebních materiálů, v březnu oznámila, že plánuje přesunout svou primární kotaci z Londýna do New Yorku.
Tentýž měsíc deník Financial Times informoval, že společnost British American Tobacco Plc je pod tlakem jednoho z akcionářů, aby přesunula své akcie na burzu v New Yorku a získala tak větší množství investorů.
V roce 2022 těžařská společnost BHP Group Ltd. přesunula svou hlavní burzu do Sydney, čímž ukončila dvojí dohodu s Londýnem, která se datuje od vzniku společnosti v rámci fúze před 20 lety.
V roce 2022 také Abcam Plc, biotechnologická společnost se sídlem v Cambridge, jejíž hodnota činí přibližně 3,3 miliardy dolarů, přesunula svou primární kotaci z Londýna na Nasdaq.
V roce 2021 přešel dodavatel instalatérských a topenářských výrobků Ferguson Plc do USA poté, co několik let obchodoval jako společnost FTSE 100.
7. Může za to brexit?Je těžké vyvodit přímou souvislost. Jisté je, že brexit donutil banky posílit svou přítomnost v konkurenčních finančních centrech, jako je Paříž, Amsterdam nebo Frankfurt. Londýn již není považován za hlavní místo pro kotaci v Evropě, některé společnosti si vybírají Amsterdam, kam je láká příznivější regulační prostředí. V roce 2022 klesl podíl britského hlavního města na evropských výnosech z IPO na 8 %, což je nejméně od globální finanční krize.8. Co s tím vláda dělá?Mark Austin, partner advokátní kanceláře Freshfields Bruckhaus Deringer, doporučil způsoby, jak pomoci společnostem rychleji a levněji získat finanční prostředky a jak zajistit, aby se na zvyšování kapitálu mohli podílet všichni investoři. Austin své návrhy zveřejnil v červenci 2022 a navázal na zprávu Jonathana Hilla, bývalého komisaře EU pro finanční služby, z roku 2020. Hillova doporučení zahrnovala snížení minimálního „free floatu“ – podílu kapitálu společnosti, který může být veřejně obchodován – a povolení struktury akcií dvou tříd v prémiovém segmentu kótování na LSE. Austin rovněž navrhl zjednodušení pravidel pro prospekty.