Spor o snížení sazeb může vyhrát lira, nikoli Erdogan
Turecká centrální banka na svém posledním zasedání, na kterém bude rozhodovat o své politice před rozhodujícími volbami, které se uskuteční příští měsíc, pravděpodobně vyslyší přání trhu, i kdyby to znamenalo, že bude postupovat proti přání prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který požaduje stále nižší úrokové sazby.
Ve čtvrtek může být rozhodující nárůst volatility turecké měny a očekávání prudšího oslabení bez ohledu na výsledek voleb. Většina ekonomů oslovených agenturou Bloomberg předpokládá, že referenční sazba zůstane na úrovni 8,5 % i druhý měsíc.
Menšina, která zahrnuje HSBC Holdings Plc a Standard Chartered Plc, přesto předpovídá snížení o půl procentního bodu, zatímco jiní, jako například Goldman Sachs Group Inc., tvrdí, že nyní, kdy do hlasování zbývá jen několik týdnů, je možné symbolické zmírnění. Volatilita liry přiměla agenturu Bloomberg Economics, aby přehodnotila své doporučení ze snížení na držení.
„I když existuje mírné riziko symbolického snížení sazeb vzhledem k tomu, že do nadcházejících voleb zbývá méně než měsíc, myslíme si, že turecká centrální banka se v tuto chvíli soustředí především na udržení stabilního kurzu liry při rostoucích tlacích na její znehodnocení, a to přinejmenším do doby po volbách,“ uvedli ekonomové Goldman včetně Basaka Edizgila ve své zprávě.
Guvernér Sahap Kavcioglu za více než dva roky svého působení devětkrát snížil úrokové sazby a ani jednou je nezvýšil, přestože musel čelit nejhorší krizi životních nákladů v Turecku za poslední desetiletí. Bylo to také období, kdy došlo k nejagresivnějšímu a nejsynchronizovanějšímu zpřísnění měnové politiky na světě za posledních 40 let, v jehož důsledku se Turecko stalo výjimkou s výpůjčními náklady, které po očištění o inflaci patří k nejnižším na světě.
Co říká Bloomberg Economics…
„Snížení sazeb sice nemůžeme zcela vyloučit, ale vzhledem k obavám turecké centrální banky ze současných turbulencí v liře vidíme jako pravděpodobnější jejich ponechání. To by mělo převážit nad ostatními motivy pro další uvolnění. Změna našeho názoru je také v souladu s obratem v politice, který od tvůrců politiky očekáváme, jakmile budou známy výsledky voleb.“ Selva Bahar Baziki, ekonomka
Zdroj: Getty Images
Pauza v tomto týdnu by následovala po zintenzivnění snahy centrální banky zpřísnit finanční regulace na obranu měny a dokonce požádat věřitele, aby omezili své dolarové nákupy v rámci vměšování, které bylo charakteristickým znakem Kavciogluovy vlády.
Tlak na liru se však s blížícími se volbami jen zvyšoval a poptávka po devizách rostla. Obavy se rozšířily i mimo měnový trh a minulý týden rychle zvýšily náklady na ochranu proti nesplacení tureckého dluhu.
Turecká měna se mezitím dostala na rekordně nízkou úroveň a od začátku letošního roku klesla vůči dolaru o téměř 4 %. I za předpokladu normalizace politiky po volbách může podle JPMorgan Chase & Co. turecká měna vůči dolaru klesnout o 30 % ze současných úrovní.
Erdogan, který se již dlouho snaží o snižování sazeb, od rozšíření svých pravomocí před pěti lety stále více diktuje měnovou politiku.
Na posledních zasedáních byla centrální banka vstřícná k výzvám prezidenta, když od srpna snížila svou referenční sazbu o 5,5 % procentního bodu. Přestože se inflace v Turecku ochlazuje, již více než rok se drží nad 50 %.
Erdogan, který minulý týden prohlásil, že sazby budou klesat, dokud bude u moci, a s nimi i inflace, na poplach mezi investory nereagoval.
Turecko je země, která se rozkládá na pomezí Evropy a Asie a leží na křižovatce těchto dvou kontinentů. S přibližně 83 miliony obyvatel má Turecko 19. největší ekonomiku na světě z hlediska nominálního HDP. Turecko je členem skupiny G20 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Turecká ekonomika je kombinací tradičního zemědělství i moderního průmyslu, přičemž největší podíl na HDP má sektor služeb. Podle Světové banky tvoří sektor služeb přibližně 62 % tureckého HDP, následuje průmysl s 26 % a zemědělství se 7 %. Turecká ekonomika v posledních letech rychle roste, přičemž průměrné roční tempo růstu se v posledním desetiletí pohybuje kolem 5-7 %.
Ve čtvrtek může být rozhodující nárůst volatility turecké měny a očekávání prudšího oslabení bez ohledu na výsledek voleb. Většina ekonomů oslovených agenturou Bloomberg předpokládá, že referenční sazba zůstane na úrovni 8,5 % i druhý měsíc.Menšina, která zahrnuje HSBC Holdings Plc a Standard Chartered Plc, přesto předpovídá snížení o půl procentního bodu, zatímco jiní, jako například Goldman Sachs Group Inc., tvrdí, že nyní, kdy do hlasování zbývá jen několik týdnů, je možné symbolické zmírnění. Volatilita liry přiměla agenturu Bloomberg Economics, aby přehodnotila své doporučení ze snížení na držení.„I když existuje mírné riziko symbolického snížení sazeb vzhledem k tomu, že do nadcházejících voleb zbývá méně než měsíc, myslíme si, že turecká centrální banka se v tuto chvíli soustředí především na udržení stabilního kurzu liry při rostoucích tlacích na její znehodnocení, a to přinejmenším do doby po volbách,“ uvedli ekonomové Goldman včetně Basaka Edizgila ve své zprávě.Guvernér Sahap Kavcioglu za více než dva roky svého působení devětkrát snížil úrokové sazby a ani jednou je nezvýšil, přestože musel čelit nejhorší krizi životních nákladů v Turecku za poslední desetiletí. Bylo to také období, kdy došlo k nejagresivnějšímu a nejsynchronizovanějšímu zpřísnění měnové politiky na světě za posledních 40 let, v jehož důsledku se Turecko stalo výjimkou s výpůjčními náklady, které po očištění o inflaci patří k nejnižším na světě.Co říká Bloomberg Economics…„Snížení sazeb sice nemůžeme zcela vyloučit, ale vzhledem k obavám turecké centrální banky ze současných turbulencí v liře vidíme jako pravděpodobnější jejich ponechání. To by mělo převážit nad ostatními motivy pro další uvolnění. Změna našeho názoru je také v souladu s obratem v politice, který od tvůrců politiky očekáváme, jakmile budou známy výsledky voleb.“ Selva Bahar Baziki, ekonomkaPauza v tomto týdnu by následovala po zintenzivnění snahy centrální banky zpřísnit finanční regulace na obranu měny a dokonce požádat věřitele, aby omezili své dolarové nákupy v rámci vměšování, které bylo charakteristickým znakem Kavciogluovy vlády.Tlak na liru se však s blížícími se volbami jen zvyšoval a poptávka po devizách rostla. Obavy se rozšířily i mimo měnový trh a minulý týden rychle zvýšily náklady na ochranu proti nesplacení tureckého dluhu.Turecká měna se mezitím dostala na rekordně nízkou úroveň a od začátku letošního roku klesla vůči dolaru o téměř 4 %. I za předpokladu normalizace politiky po volbách může podle JPMorgan Chase & Co. turecká měna vůči dolaru klesnout o 30 % ze současných úrovní.Erdogan, který se již dlouho snaží o snižování sazeb, od rozšíření svých pravomocí před pěti lety stále více diktuje měnovou politiku.Na posledních zasedáních byla centrální banka vstřícná k výzvám prezidenta, když od srpna snížila svou referenční sazbu o 5,5 % procentního bodu. Přestože se inflace v Turecku ochlazuje, již více než rok se drží nad 50 %.Erdogan, který minulý týden prohlásil, že sazby budou klesat, dokud bude u moci, a s nimi i inflace, na poplach mezi investory nereagoval.„Po vzoru Turecka půjdeme světu příkladem.“ Chcete využít této příležitosti?Hospodářství TureckaTurecko je země, která se rozkládá na pomezí Evropy a Asie a leží na křižovatce těchto dvou kontinentů. S přibližně 83 miliony obyvatel má Turecko 19. největší ekonomiku na světě z hlediska nominálního HDP. Turecko je členem skupiny G20 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj .Turecká ekonomika je kombinací tradičního zemědělství i moderního průmyslu, přičemž největší podíl na HDP má sektor služeb. Podle Světové banky tvoří sektor služeb přibližně 62 % tureckého HDP, následuje průmysl s 26 % a zemědělství se 7 %. Turecká ekonomika v posledních letech rychle roste, přičemž průměrné roční tempo růstu se v posledním desetiletí pohybuje kolem 5-7 %.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...