V kavárně Casablanca jsou prázdné stoly, protože cena ramadánového jídla stoupá

Dříve se do marocké jídelny při západu slunce hrnuli hladoví muslimové na jídlo iftar, ale vzhledem k tomu, že ceny potravin vzrostly o 20 % a jsou nejvyšší od roku 1984, zůstává většina míst prázdná. Vedoucí Mohamed řekl, že nebude schopen pokrýt své výdaje za rajčata, luštěniny, cibuli, vejce a hovězí maso, které jsou základními ingrediencemi pro tradiční pokrm.„Ceny vyrostly,“ řekl Mohamed a dodal, že letos zaplatil o 88 % více za vejce, o 71 % více za rajčata a o 57 % více za cizrnu.Náklady na večerní hostinu v severní Africe prudce vzrostly, protože častější sucha, snižující se rozpočty po pandemii a přerušení dodávek v černomořském obilném koridoru těžce doléhají na region dovážející potraviny. Maroko, Egypt, Tunisko a Alžírsko se potýkají s rostoucí chudobou právě v době, kdy se snaží snížit dotace pro domácnosti, které pomáhají obyčejným lidem platit za základní potraviny, elektřinu a plyn na vaření.Průměrná meziroční inflace potravin v období od března do prosince 2022 činila v regionu Blízkého východu a severní Afriky 29 %, uvedla Světová banka. Podle CIA World Factbook tvoří muslimové čtvrtinu světové populace a inflace potravin během ramadánu se týká širokého pásma Blízkého východu, Afriky a Asie.Rostoucí ceny vyvolávají vzpomínky na roky 2008 a 2011, kdy prudký nárůst cen vedl k potravinovým nepokojům ve více než 30 zemích Afriky, Asie a Blízkého východu a přispěl k politickým sporům a povstáním během arabského jara.„Je to zvláštní roční období, které činí lidi citlivějšími na tuto problematiku,“ řekl Riccardo Fabiani, ředitel projektu Severní Afrika think tanku International Crisis Group. „Legitimita místních vlád je ohrožena, protesty by mohly zesílit a obecně panují obavy, že by se mohlo něco zlomit, pokud jde o veřejný pořádek a stabilitu.“Chcete využít této příležitosti?Egyptem, nejlidnatější zemí Blízkého východu a jedním z největších odběratelů pšenice na světě, zmítá ekonomická úzkost. Měna, která se vůči dolaru propadla o více než 40 %, podnítila růst cen, který si může dovolit jen málokdo. Inflace dosáhla v březnu 33 %, přičemž ceny potravin a nápojů se oproti předchozímu roku vyšplhaly o 63 %.To přivedlo nové, i když poněkud rozpačité hosty k „charitativním“ stolům, které jsou připraveny k nakrmení těch nejpotřebnějších, když přerušují půst.V letošním roce jsou mezi příjemci zaměstnanci a jejich rodiny. Někteří majitelé kaváren si uvědomují společenské stigma, které může být s těmito stoly spojeno, a proto oddělují prostory pro soukromí, zatímco jiní nabízejí večeře „s sebou“.Účetní Fathi, jeho žena a tři děti nedávno přerušili půst u charitativního stolu v centru Káhiry, kam přijeli ze sousední provincie Kaljúbie, aby je nikdo nepoznal.Vzhledem k inflaci a devalvaci měny Fathiho měsíční plat 2 800 liber nepokryje jeho finanční závazky, zvláště když i levné jídlo iftar může rodinu stát 200-300 liber.„Potřebuji dvojnásobek toho, co vydělávám teď, abych mohl žít,“ řekl.Letošní ramadán se v Maroku kryje s kritickým obdobím pro pěstitele, kteří doufají, že déšť odvrátí druhé ničivé sucho v řadě. Inflace se více dotýká venkova, kde je v zemědělství zaměstnán každý třetí člověk, většinou v samozásobitelském zemědělství.Vláda minulý týden zrušila daň z přidané hodnoty na dovážený dobytek a některé zemědělské vstupy, včetně pesticidů, a snaží se tak omezit inflaci, která se v únoru vyšplhala na 10,1 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1984. Vedoucí představitelé citlivě vnímají okolnosti vzhledem k smrtelným nepokojům, které se v tomto roce odehrály kvůli podobným problémům.Vyšší ceny jsou zkouškou nervů 56leté Fatimy Mbarkiové, která nakupovala na trhu pod širým nebem v kasablancké čtvrti Sidi Moumen. I během pandemie stačilo 100 dirhamů na naplnění dvou košíků zeleninou, kuřecím masem a ovocem, řekla.„Ale podívejte se na mě dnes: Sotva jsem naplnila igelitovou tašku,“ řekla. „Opravdu jsme ještě v Maroku?“