Finanční vzestup však může představovat problém i v manželství a dlouhodobých partnerských vztazích.
Příchod k „životně důležitému“ množství peněz může být dezorientující, říká Susan Bradleyová, certifikovaná finanční plánovačka a zakladatelka Sudden Money Institute.
„Vyvolá to přesvědčení a hodnotové systémy, které tu možná byly celou dobu, ale neměli jste příležitost o nich mluvit,“ říká.
V manželstvích opačného pohlaví může být zdrojem stresu také to, který z partnerů vydělává více peněz, zejména pokud je to žena.
Podle průzkumu Pew Research Center téměř v polovině manželství opačného pohlaví v USA vydělávají ženy stejně jako jejich manželé nebo je převyšují, a to v průměru o 53 000 dolarů.
Bez ohledu na to, kdo je živitelem rodiny, se páry, které chtějí přijímat dlouhodobá rozhodnutí jako celek, mohou cítit zmatené všemi dveřmi, které jim otevřou peníze navíc.
Jakmile máte prostředky na nový dům nebo luxusní soukromou školu, rozhodování o utrácení peněz není ani tak o praktičnosti, jako spíše o prioritách.

„Už nepatříte ke svému kmeni“
Pro mnoho Američanů znamená skok od „nemít“ k „mít“ opuštění svého socioekonomického „kmene“, říká Brad Klontz, certifikovaný finanční plánovač a profesor finanční psychologie na Creighton University.
„Obvykle lidem říkám: ‚Buď se musíte zbavit všech svých peněz, nebo všech svých přátel,'“ říká. „Je to sice extrémní tvrzení, ale zdá se, že v mnoha případech platí.“
Pro mnohé výrazné zvýšení platu nebo zdědění velké částky peněz často znamená, že si nyní mohou dopřát některé aktivity, které jejich přátelé nemohou.
Pár, se kterým vždycky jezdíte na dovolenou, si možná nebude moci dovolit luxusní hotel, ve kterém chcete bydlet, nebo nové restaurace, které chcete vyzkoušet.
Přátelé také mohou začít očekávat více laskavostí
„Už nepatříte do svého kmene, takže se k vám začnou chovat jinak,“ říká Klontz. „Když jdete na oběd, máte teď pořád platit? Lidé říkají: ‚Samozřejmě, že bych to udělal, jsou to moji přátelé‘. No, kolikrát to uděláte, než se oni začnou cítit divně a vy se začnete cítit divně?“.
Dokonce i členové rodiny vás začnou vidět v jiném světle. Příbuzní jako by se zhmotnili a všichni žádají o podporu.
„Můj bratranec chce na to nějaké peníze, můj strýc chce, abych investoval do jejich podniku,“ říká Klontz. „Taková dynamika se děje pořád. U vašich dveří se objeví bratranci a sestřenice, o kterých jste nikdy neslyšeli.“

To vše může být docela izolující. A protože jsme evolučně naprogramováni tak, že ztráta sociální sítě snižuje naši pravděpodobnost přežití, může to být také spouštěcí faktor.
„Máme finanční komfortní zónu a existuje mnoho psychologických proměnných, které nás v této finanční komfortní zóně udržují,“ říká Klontz. „Čím více se od této finanční komfortní zóny vzdalujeme, tím větší úzkost a stres zažíváme.“
To je důvod, proč vidíte výherce v loterii, jak rozhazují všechny své peníze, říká: „Je to psychologická touha dostat se zpět do našeho kmene.“
„Někteří lidé věří, že bohatí lidé nejsou dobří“
V Institutu náhlých peněz Bradleyová potkává klienty, kteří touto situací neustále procházejí, a říká, že mnozí z nich pociťují jakousi kognitivní disonanci.
Přístup k nové životní úrovni vám představuje možnosti, které zpochybňují váš étos a to, jak se vnímáte.
„Někteří lidé věří, že bohatí lidé nejsou dobří, a já jsem teď jedním z nich,“ říká.
V rámci partnerských vztahů se Bradleyová nejčastěji setkává s tím, že jeden z partnerů se chce přestěhovat do nové, obvykle dražší oblasti, a druhý ne.
„Může to být nepříjemné, když na to mají dva různé názory,“ říká. „Kde jeden chce koupit dům u vody a začít žít životním stylem lidí, kteří za své domy platili miliony dolarů. Někteří lidé nemají zájem žít u vody. Nestojí o to, aby se tomu přizpůsobili. To je sráží.“

Taková rozhodnutí mohou způsobit stres – stres, který byste neměli, kdyby ten dům vůbec nepřipadal v úvahu.
„Většina přechodů trvá pět až šest let“
Ale to, že je změna choulostivá, neznamená, že ji nelze zvládnout, říká Bradleyová. Musíte si jen dopřát čas na přechod, což je něco, co chce mnoho lidí uspěchat.
„Většina přechodů trvá pět až šest let,“ říká.
Abyste otupili některé bolesti růstu, mohli byste si s partnerem promluvit o tom, jak chcete, aby tyto peníze hrály roli ve vaší dlouhodobé budoucnosti. Bradleyová navrhuje několik strategií:
„Zakotvit“ v té části sebe a svého života, kterou nechcete měnit. „Každý potřebuje mít své těžiště,“ říká. „I když můžete dělat mnohem více věcí, pokud jde o utrácení, investování, dávání, sdílení, toto těžiště se nezmění.“
Zamyslete se nad tím, jaké posuny chcete vidět. Zeptejte se sami sebe a svého partnera: „Když to všechno zvládneme, jaký rozdíl chcete, aby to přineslo? Jaký rozdíl by podle tebe nastal, kdybychom to nezvládli?“ „Jaký rozdíl? Přemýšlejte o výsledcích nebo důsledcích svého jednání za pět a deset let. Jsou něčím, co byste snadno zvládli?
Napište si seznam toho, co chcete chránit. Toto cvičení má odpovědět na otázku: „Co je ve vašem životě posvátné,“ říká Bradleyová. Pokud si vy a váš partner skutečně vážíte komunity, kterou vaše okolí poskytuje, je přestěhování do nového domova tím správným krokem?

„Ne každý chce dělat všechny tyto vnitřní druhy práce najednou,“ říká Bradleyová. „Tyto akce mohou být odrazující. Můžete být unavení. Mohli byste se cítit jako zmrazení.“
Ale když si sednete a na rovinu si promluvíte o tom, jak tyto peníze změní nebo nezmění vaše priority, může být přechod mnohem hladší.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky




























