Strategická poradkyně pro duševní zdraví Kerry Howardová říká, že pokud chcete změnit toxickou kulturu, musíte být asertivní, používat osvědčené komunikační techniky a odvolávat se na stávající zákony a směrnice.
V práci strávíme více než třetinu svého života. Vzhledem k tomu, že v tomto prostředí trávíme tolik času a naše zaměstnání je často klíčovou součástí našeho pocitu identity a sebeúcty, je pro naše celkové fungování v životě zásadní, abychom byli schopni fungovat v příznivém prostředí. To znamená pracoviště, které nám poskytuje psychické bezpečí a jistotu a poskytuje nám pozitivní pocit naší hodnoty a přínosu. Znamená to pracoviště, které nám dává příležitost uspokojit naši největší emocionální potřebu: potřebu spojení.
KULTURA NA PRACOVIŠTI
Kultura pracoviště je prostředí, které vytváříte pro své zaměstnance. Hraje významnou roli při určování jejich spokojenosti s kariérou, mezilidských vztahů a kariérního postupu. Kultura pracoviště je dána kombinací hodnot, přesvědčení a postojů vedení společnosti a zaměstnanců, které se promítají do chování a interakcí, jež přispívají ke vztahovému prostředí na pracovišti. Obecně se jedná o vnitřní pravidla, kterými se řídí mezilidské vazby na pracovišti mezi kolegy.
TOXICKÁ KULTURA NA PRACOVIŠTI
Zdroj: Shutterstock
Toxicita na pracovišti vzniká kombinací chování, které je kontraproduktivní. Podle Kennetha Williamse, profesora na katedře etiky Národní obranné univerzity, zahrnuje toxická kultura, pokud je podporována toxickým vedením, šest specifických způsobů chování: pasivní nepřátelství, zahanbování, lhostejnost, sabotáž týmu, negativismus a vykořisťování.
Pasivní nepřátelství, zahanbení a lhostejnost samy o sobě vyvolávají pocit, že jsou problémy odmítány nebo ignorovány. Ve skutečnosti je to jedna z deseti klíčových otázek, které vypracovala poradkyně pro sportovní výkon a odbornice na toxicitu Linnda Durré. Každá jedna kladná odpověď naznačuje, že pracoviště je toxické. Například „Požádali jste o pomoc, ale nic se nezměnilo?“. Většina lidí odpoví „ano“ pouze na tuto otázku.
Podle Durrého si někteří lidé na vedoucích pozicích udržují kontrolu prostřednictvím zneužívání moci. Mezi takové chování patří ego, nedůvěra, paranoia, krutost, nespravedlnost, nerovnost, nátlak, chamtivost, bezohledné ambice a neúcta, které negativně ovlivňují všechny kolem.
Je známo, že toxické kultury podporují postoje, které negativně ovlivňují psychickou pohodu zaměstnanců. Odbornice na sociální psychologii Carol Ryffová, profesorka psychologie na Hilldaleově univerzitě ve Wisconsinu-Madisonu, definuje psychickou pohodu pomocí šesti atributů: autonomie, řízení prostředí, osobní růst, pozitivní vztahy, životní cíle a sebepřijetí.
Zaměstnanci s vyšší úrovní psychické pohody mají větší pravděpodobnost útěku, když se zhorší toxicita organizace, zatímco zaměstnanci s nejnižší psychickou pohodou se s největší pravděpodobností stanou pasivními odmítači.
Není tak těžké pochopit, proč tato čísla vyžadují naši pozornost. Jestliže 80 % pracovišť vykazuje střední až vysokou míru toxicity a 40 % těchto zaměstnanců je pasivně neangažovaných, 33 % aktivně narušuje pracovní prostředí a 27 % aktivně hledá práci jinde, není těžké pochopit, proč by aktivní snižování toxicity na pracovišti mělo být hlavním cílem všech soucitných vedoucích pracovníků. Zneuznání našich lidských zdrojů vede k výraznému snížení produktivity, a to v tichosti snižuje ziskovost podniků po celém světě.
Zdroj: Getty Images
Pokud chcete změnit toxickou kulturu, musíte být asertivní, používat osvědčené komunikační techniky a odvolávat se na existující zákony a směrnice. Pokud to nepomůže, najděte si novou roli ve zdravé společnosti, která je založena na pravdě, upřímnosti, spolupráci a otevřené komunikaci.
To, jak řídíme své lidi v práci a jak s nimi jednáme, může přímo souviset s řízením psychické bezpečnosti v práci: se schopností cítit se v práci jako „člověk“. Když lidé v týmu disponují psychologickým bezpečím, cítí se schopni vznášet obavy, přiznat chyby, požádat o pomoc, navrhovat nápady a zpochybňovat způsoby práce. Mohou bez obav zpochybňovat myšlenky ostatních členů týmu, včetně vedení. Je to kultura pracoviště, která zahrnuje respektující upřímnost a otevřenost.
Pokud pracoviště poskytuje psychologické bezpečí, snižují se rizika, vznikají nové nápady, tým je schopen tyto nápady realizovat a všichni se cítí zapojeni. Zaměříte-li se na budování inkluzivního pracoviště prostřednictvím klíčových prvků řešení traumat a podpory psychického bezpečí, vytvoříte pro své lidi výjimečnou kulturu pracoviště, zvýšíte produktivitu a zisky a vytvoříte úroveň pozitivity, která se promítne do všeobecného štěstí v práci.
V práci strávíme více než třetinu svého života. Vzhledem k tomu, že v tomto prostředí trávíme tolik času a naše zaměstnání je často klíčovou součástí našeho pocitu identity a sebeúcty, je pro naše celkové fungování v životě zásadní, abychom byli schopni fungovat v příznivém prostředí. To znamená pracoviště, které nám poskytuje psychické bezpečí a jistotu a poskytuje nám pozitivní pocit naší hodnoty a přínosu. Znamená to pracoviště, které nám dává příležitost uspokojit naši největší emocionální potřebu: potřebu spojení.KULTURA NA PRACOVIŠTIKultura pracoviště je prostředí, které vytváříte pro své zaměstnance. Hraje významnou roli při určování jejich spokojenosti s kariérou, mezilidských vztahů a kariérního postupu. Kultura pracoviště je dána kombinací hodnot, přesvědčení a postojů vedení společnosti a zaměstnanců, které se promítají do chování a interakcí, jež přispívají ke vztahovému prostředí na pracovišti. Obecně se jedná o vnitřní pravidla, kterými se řídí mezilidské vazby na pracovišti mezi kolegy.TOXICKÁ KULTURA NA PRACOVIŠTIToxicita na pracovišti vzniká kombinací chování, které je kontraproduktivní. Podle Kennetha Williamse, profesora na katedře etiky Národní obranné univerzity, zahrnuje toxická kultura, pokud je podporována toxickým vedením, šest specifických způsobů chování: pasivní nepřátelství, zahanbování, lhostejnost, sabotáž týmu, negativismus a vykořisťování.Pasivní nepřátelství, zahanbení a lhostejnost samy o sobě vyvolávají pocit, že jsou problémy odmítány nebo ignorovány. Ve skutečnosti je to jedna z deseti klíčových otázek, které vypracovala poradkyně pro sportovní výkon a odbornice na toxicitu Linnda Durré. Každá jedna kladná odpověď naznačuje, že pracoviště je toxické. Například „Požádali jste o pomoc, ale nic se nezměnilo?“. Většina lidí odpoví „ano“ pouze na tuto otázku.Podle Durrého si někteří lidé na vedoucích pozicích udržují kontrolu prostřednictvím zneužívání moci. Mezi takové chování patří ego, nedůvěra, paranoia, krutost, nespravedlnost, nerovnost, nátlak, chamtivost, bezohledné ambice a neúcta, které negativně ovlivňují všechny kolem.Je známo, že toxické kultury podporují postoje, které negativně ovlivňují psychickou pohodu zaměstnanců. Odbornice na sociální psychologii Carol Ryffová, profesorka psychologie na Hilldaleově univerzitě ve Wisconsinu-Madisonu, definuje psychickou pohodu pomocí šesti atributů: autonomie, řízení prostředí, osobní růst, pozitivní vztahy, životní cíle a sebepřijetí.Zaměstnanci s vyšší úrovní psychické pohody mají větší pravděpodobnost útěku, když se zhorší toxicita organizace, zatímco zaměstnanci s nejnižší psychickou pohodou se s největší pravděpodobností stanou pasivními odmítači.Není tak těžké pochopit, proč tato čísla vyžadují naši pozornost. Jestliže 80 % pracovišť vykazuje střední až vysokou míru toxicity a 40 % těchto zaměstnanců je pasivně neangažovaných, 33 % aktivně narušuje pracovní prostředí a 27 % aktivně hledá práci jinde, není těžké pochopit, proč by aktivní snižování toxicity na pracovišti mělo být hlavním cílem všech soucitných vedoucích pracovníků. Zneuznání našich lidských zdrojů vede k výraznému snížení produktivity, a to v tichosti snižuje ziskovost podniků po celém světě.Pokud chcete změnit toxickou kulturu, musíte být asertivní, používat osvědčené komunikační techniky a odvolávat se na existující zákony a směrnice. Pokud to nepomůže, najděte si novou roli ve zdravé společnosti, která je založena na pravdě, upřímnosti, spolupráci a otevřené komunikaci.Chcete využít této příležitosti?VÝZNAM PSYCHOLOGICKÉ BEZPEČNOSTITo, jak řídíme své lidi v práci a jak s nimi jednáme, může přímo souviset s řízením psychické bezpečnosti v práci: se schopností cítit se v práci jako „člověk“. Když lidé v týmu disponují psychologickým bezpečím, cítí se schopni vznášet obavy, přiznat chyby, požádat o pomoc, navrhovat nápady a zpochybňovat způsoby práce. Mohou bez obav zpochybňovat myšlenky ostatních členů týmu, včetně vedení. Je to kultura pracoviště, která zahrnuje respektující upřímnost a otevřenost.Pokud pracoviště poskytuje psychologické bezpečí, snižují se rizika, vznikají nové nápady, tým je schopen tyto nápady realizovat a všichni se cítí zapojeni. Zaměříte-li se na budování inkluzivního pracoviště prostřednictvím klíčových prvků řešení traumat a podpory psychického bezpečí, vytvoříte pro své lidi výjimečnou kulturu pracoviště, zvýšíte produktivitu a zisky a vytvoříte úroveň pozitivity, která se promítne do všeobecného štěstí v práci.