Tento malý severský stát si nemyslel, že je potřebuje, protože pozemní válka v Evropě se zdála být vzdálená – až do ruské invaze na Ukrajinu.
Konflikt v sousedství přiměl tento stát a podobné evropské země k tomu, aby se snažily zaplnit mezery ve své výzbroji. Dánsko, jedna z nejbohatších zemí západního světa v přepočtu na obyvatele, se zavázalo, že do roku 2030 zvýší vojenské výdaje z přibližně 1,4 % hrubého domácího produktu na 2 %, což je cíl Severoatlantické aliance.
Aby vládní koalice pomohla pokrýt náklady, zrušila na začátku května 300 let starý náboženský státní svátek, aby získala zpět dodatečné daňové příjmy, které jí přinese jeden pracovní den v roce navíc. Tento krok se však ukázal jako velmi nepopulární a vyvolal největší protesty odborových svazů v zemi za více než dvě desetiletí a také odpor předních luteránských biskupů. Popularita vlády mezi šesti miliony obyvatel země tím prudce klesla.
Dánská zkušenost symbolizuje, jak se evropské vlády snaží najít způsob, jak zaplatit novou éru vyšších nákladů. Od Bruselu po Berlín čelí vlády dalším požadavkům na výdaje, včetně výdajů na obranu, energetiku a přechod na čistá paliva, a také tlaku demografických změn, které zvýší výdaje na důchody a zdravotní péči. Hrozí také nákladné dotace, které mají konkurovat Spojeným státům při získávání investic do čisté energie.
„Musíme myslet jinak,“ řekl dánský ministr financí Nicolai Wammen. „Nejde jen o to zvýšit daně nebo provést hluboké škrty v sociálních dávkách. Chceme zkusit jinou cestu, a proto se domníváme, že je spravedlivé a zodpovědné požádat lidi, aby pracovali další den, abychom toho dosáhli.“
Tyto plány však narážejí na odpor. Mnoho evropských obyvatel nechce, aby se zvyšovaly již tak poměrně vysoké daňové sazby, a brání se škrtům v systému sociálního zabezpečení, který bude stále více vystaven zkouškám, protože populace stárne a hospodářský růst stagnuje.
Zdroj: Unsplash
V minulých týdnech vyvolal ve Francii návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky na 64 let několikatýdenní násilné protesty. Voliči v Itálii loni odvolali vládu, která zahájila revizi s cílem omezit výdaje a státní dluh. Berlín se pokouší zrekonstruovat důchodový systém a vytvořit státní investiční fond, který by investoval do akcií a dluhopisů.
Podle průzkumů se více než 70 % Dánů vyslovilo proti zrušení státního svátku – vláda doufá, že tento krok přinese do rozpočtu na obranu ve výši 3,9 miliardy dánských korun ročně přibližně 440 milionů dolarů. Představitelé odborů uvedli, že je nespravedlivé, aby obyčejní Dánové museli pracovat den navíc, zatímco majitelé podniků by měli výhodu.
Na jednu stranu je zvláštní, že se Dánsko vůbec snaží hledat nové zdroje peněz, když podle vládních údajů vykazuje mírný rozpočtový přebytek a patří k nejsilnějším fiskálním zemím v klubu průmyslových zemí OECD. Dánští politici však tvrdí, že se snaží předejít vyšším nákladům, které v příštích letech tento přebytek a další výdaje přežvýkají. Například státní zdravotnický systém, podobně jako ve Velké Británii, potřebuje větší finanční prostředky na snížení rostoucího počtu nevyřízených žádostí o ošetření a na zlepšení odměňování zaměstnanců.
„Jsme jako cyklista, který je v dobré kondici, ale chystá se na horské etapy,“ řekl Wammen.
Evropská unie identifikovala devět členských států, u nichž podle ní existuje vysoké riziko problémů s fiskální udržitelností ve střednědobém horizontu, včetně Itálie, Francie, Španělska, Řecka a Belgie. Všechny mají dluh vyšší než jejich roční hospodářský výkon.
Jisté je, že žádné evropské vládě nehrozí bezprostřední dluhová krize a vysoká inflace na kontinentu by mohla dluhové zatížení skutečně snížit. Ale prudce rostoucí strukturální náklady jsou důsledkem velkých jednorázových výdajů během pandemie a následných masivních dotací na ochranu ekonomik před cenami energií, které byly nafouknuty válkou. Tato výdajová horečka zvýšila naléhavost řešení dlouhodobých rozpočtových problémů.
Zdroj: Pixabay
„Mnoho vlád bude potřebovat určitý druh fiskální úpravy a politická ekonomie většiny zemí není příliš nakloněna tomu, aby tyto změny umožnila,“ řekl Jeromin Zettelmeyer, ředitel belgického think tanku Bruegel.
Loni na podzim vedl krok britské vlády, která zvýšila dluh zvýšením výdajů a snížením daní, k otřesům na finančních trzích, což stálo tehdejší premiérku Liz Trussovou místo.
Dalším velkým rizikovým faktorem je válka. Ačkoli ruské vojenské úspěchy na Ukrajině byly nevalné, hrozba pro Evropu ze strany bojovného Kremlu bude přetrvávat, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin, tvrdí vojenští analytici a úředníci.
Přesto evropské vlády poskytly Ukrajině mnohem méně vojenské pomoci než USA. Podle údajů Rady pro zahraniční vztahy poskytlo Německo, které je největším přispěvatelem v kontinentální Evropě, do konce února 2,5 miliardy dolarů, zatímco USA téměř 47 miliard dolarů. Po více než roce trvání konfliktu se mnoho zemí snaží dlouhodobě navyšovat své obranné rozpočty. Podle vládních statistik vydávají evropské vlády na obranu v průměru 1,3 % HDP, zatímco v USA je to 3,5 %.
„Máme pocit, že jsme v Evropě neudělali krok k válečné ekonomice, protože doufáme, že se bez ní obejdeme,“ řekl Zettelmeyer. „Pokud se tak nestane, bude muset být vyvinuto mnohem větší společenské úsilí, které bude muset zahrnovat zadlužení a větší výdaje.“
Podle úředníků a analytiků by se veřejné mínění mohlo změnit v neprospěch válečného úsilí na Ukrajině, pokud by velké zvýšení vojenských výdajů znamenalo vyšší daně nebo méně peněz na sociální služby.
Zdroj: Getty Images
Po skončení studené války využívalo Dánsko své malé ozbrojené síly k tomu, aby se zapojilo do větších amerických nebo britských výprav do Iráku a Afghánistánu, říká Anders Puck Nielsen, vojenský analytik z Dánské královské obranné školy. Nyní, když hrozba přichází z vlastního sousedství Evropy, „potřebujeme mnohem větší robustnost, a ta je dražší“, řekl.
Dánsko po ruské anexi Krymu v roce 2014 nakoupilo francouzské dělostřelecké systémy houfnic Caesar, ale když loni dorazily na Ukrajinu, rozhodlo se je darovat Ukrajině, čímž oddálilo vlastní výstavbu. Další systém objednaný pro vlastní potřebu bude připraven až za několik let.
Podle odhadů ministerstva financí bude mít Dánsko do roku 2030 větší nároky na státní podporu: Důchody a zdravotní péči bude potřebovat o 110 000 osob starších 69 let více, zatímco o 7 000 dětí mladších 7 let více bude potřebovat školní docházku a další služby.
Dánské ministerstvo financí vypočítalo, že země bude muset do roku 2030 vynaložit 2,9 miliardy dolarů ročně navíc na vojenské výdaje, 3 miliardy dolarů ročně na zvýšené náklady na zdravotní péči a důchody a 367 milionů dolarů ročně na přechod na zelenou energii.
Dánská vláda hledá další způsoby, jak zvýšit příjmy. Nedávno schválila revizi vzdělávacího systému, která zkrátila pětiletý bezplatný systém dánských veřejných vysokých škol – který studentům platí za docházku do školy – na čtyři roky pro většinu titulů. Rovněž se snaží zefektivnit provozní náklady svého sociálního systému.
Dánsko, zakládající člen NATO, nemá žádné dělostřelectvo, ponorky ani systém protivzdušné obrany. Tento malý severský stát si nemyslel, že je potřebuje, protože pozemní válka v Evropě se zdála být vzdálená - až do ruské invaze na Ukrajinu.
Konflikt v sousedství přiměl tento stát a podobné evropské země k tomu, aby se snažily zaplnit mezery ve své výzbroji. Dánsko, jedna z nejbohatších zemí západního světa v přepočtu na obyvatele, se zavázalo, že do roku 2030 zvýší vojenské výdaje z přibližně 1,4 % hrubého domácího produktu na 2 %, což je cíl Severoatlantické aliance.
Aby vládní koalice pomohla pokrýt náklady, zrušila na začátku května 300 let starý náboženský státní svátek, aby získala zpět dodatečné daňové příjmy, které jí přinese jeden pracovní den v roce navíc. Tento krok se však ukázal jako velmi nepopulární a vyvolal největší protesty odborových svazů v zemi za více než dvě desetiletí a také odpor předních luteránských biskupů. Popularita vlády mezi šesti miliony obyvatel země tím prudce klesla.
Dánská zkušenost symbolizuje, jak se evropské vlády snaží najít způsob, jak zaplatit novou éru vyšších nákladů. Od Bruselu po Berlín čelí vlády dalším požadavkům na výdaje, včetně výdajů na obranu, energetiku a přechod na čistá paliva, a také tlaku demografických změn, které zvýší výdaje na důchody a zdravotní péči. Hrozí také nákladné dotace, které mají konkurovat Spojeným státům při získávání investic do čisté energie.
"Musíme myslet jinak," řekl dánský ministr financí Nicolai Wammen. "Nejde jen o to zvýšit daně nebo provést hluboké škrty v sociálních dávkách. Chceme zkusit jinou cestu, a proto se domníváme, že je spravedlivé a zodpovědné požádat lidi, aby pracovali další den, abychom toho dosáhli."
Tyto plány však narážejí na odpor. Mnoho evropských obyvatel nechce, aby se zvyšovaly již tak poměrně vysoké daňové sazby, a brání se škrtům v systému sociálního zabezpečení, který bude stále více vystaven zkouškám, protože populace stárne a hospodářský růst stagnuje.
Zdroj: Unsplash
V minulých týdnech vyvolal ve Francii návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky na 64 let několikatýdenní násilné protesty. Voliči v Itálii loni odvolali vládu, která zahájila revizi s cílem omezit výdaje a státní dluh. Berlín se pokouší zrekonstruovat důchodový systém a vytvořit státní investiční fond, který by investoval do akcií a dluhopisů.
Podle průzkumů se více než 70 % Dánů vyslovilo proti zrušení státního svátku - vláda doufá, že tento krok přinese do rozpočtu na obranu ve výši 3,9 miliardy dánských korun ročně přibližně 440 milionů dolarů. Představitelé odborů uvedli, že je nespravedlivé, aby obyčejní Dánové museli pracovat den navíc, zatímco majitelé podniků by měli výhodu.
Na jednu stranu je zvláštní, že se Dánsko vůbec snaží hledat nové zdroje peněz, když podle vládních údajů vykazuje mírný rozpočtový přebytek a patří k nejsilnějším fiskálním zemím v klubu průmyslových zemí OECD. Dánští politici však tvrdí, že se snaží předejít vyšším nákladům, které v příštích letech tento přebytek a další výdaje přežvýkají. Například státní zdravotnický systém, podobně jako ve Velké Británii, potřebuje větší finanční prostředky na snížení rostoucího počtu nevyřízených žádostí o ošetření a na zlepšení odměňování zaměstnanců.
"Jsme jako cyklista, který je v dobré kondici, ale chystá se na horské etapy," řekl Wammen.
Evropská unie identifikovala devět členských států, u nichž podle ní existuje vysoké riziko problémů s fiskální udržitelností ve střednědobém horizontu, včetně Itálie, Francie, Španělska, Řecka a Belgie. Všechny mají dluh vyšší než jejich roční hospodářský výkon.
Jisté je, že žádné evropské vládě nehrozí bezprostřední dluhová krize a vysoká inflace na kontinentu by mohla dluhové zatížení skutečně snížit. Ale prudce rostoucí strukturální náklady jsou důsledkem velkých jednorázových výdajů během pandemie a následných masivních dotací na ochranu ekonomik před cenami energií, které byly nafouknuty válkou. Tato výdajová horečka zvýšila naléhavost řešení dlouhodobých rozpočtových problémů.
Zdroj: Pixabay
"Mnoho vlád bude potřebovat určitý druh fiskální úpravy a politická ekonomie většiny zemí není příliš nakloněna tomu, aby tyto změny umožnila," řekl Jeromin Zettelmeyer, ředitel belgického think tanku Bruegel.
Loni na podzim vedl krok britské vlády, která zvýšila dluh zvýšením výdajů a snížením daní, k otřesům na finančních trzích, což stálo tehdejší premiérku Liz Trussovou místo.
Dalším velkým rizikovým faktorem je válka. Ačkoli ruské vojenské úspěchy na Ukrajině byly nevalné, hrozba pro Evropu ze strany bojovného Kremlu bude přetrvávat, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin, tvrdí vojenští analytici a úředníci.
Přesto evropské vlády poskytly Ukrajině mnohem méně vojenské pomoci než USA. Podle údajů Rady pro zahraniční vztahy poskytlo Německo, které je největším přispěvatelem v kontinentální Evropě, do konce února 2,5 miliardy dolarů, zatímco USA téměř 47 miliard dolarů. Po více než roce trvání konfliktu se mnoho zemí snaží dlouhodobě navyšovat své obranné rozpočty. Podle vládních statistik vydávají evropské vlády na obranu v průměru 1,3 % HDP, zatímco v USA je to 3,5 %.
"Máme pocit, že jsme v Evropě neudělali krok k válečné ekonomice, protože doufáme, že se bez ní obejdeme," řekl Zettelmeyer. "Pokud se tak nestane, bude muset být vyvinuto mnohem větší společenské úsilí, které bude muset zahrnovat zadlužení a větší výdaje."
Podle úředníků a analytiků by se veřejné mínění mohlo změnit v neprospěch válečného úsilí na Ukrajině, pokud by velké zvýšení vojenských výdajů znamenalo vyšší daně nebo méně peněz na sociální služby.
Zdroj: Getty Images
Po skončení studené války využívalo Dánsko své malé ozbrojené síly k tomu, aby se zapojilo do větších amerických nebo britských výprav do Iráku a Afghánistánu, říká Anders Puck Nielsen, vojenský analytik z Dánské královské obranné školy. Nyní, když hrozba přichází z vlastního sousedství Evropy, "potřebujeme mnohem větší robustnost, a ta je dražší", řekl.
Dánsko po ruské anexi Krymu v roce 2014 nakoupilo francouzské dělostřelecké systémy houfnic Caesar, ale když loni dorazily na Ukrajinu, rozhodlo se je darovat Ukrajině, čímž oddálilo vlastní výstavbu. Další systém objednaný pro vlastní potřebu bude připraven až za několik let.
Podle odhadů ministerstva financí bude mít Dánsko do roku 2030 větší nároky na státní podporu: Důchody a zdravotní péči bude potřebovat o 110 000 osob starších 69 let více, zatímco o 7 000 dětí mladších 7 let více bude potřebovat školní docházku a další služby.
Dánské ministerstvo financí vypočítalo, že země bude muset do roku 2030 vynaložit 2,9 miliardy dolarů ročně navíc na vojenské výdaje, 3 miliardy dolarů ročně na zvýšené náklady na zdravotní péči a důchody a 367 milionů dolarů ročně na přechod na zelenou energii.
Dánská vláda hledá další způsoby, jak zvýšit příjmy. Nedávno schválila revizi vzdělávacího systému, která zkrátila pětiletý bezplatný systém dánských veřejných vysokých škol - který studentům platí za docházku do školy - na čtyři roky pro většinu titulů. Rovněž se snaží zefektivnit provozní náklady svého sociálního systému.
