Evropské programy „zlatých víz“ skomírají, protože náklady na bydlení rostou

Zatímco Chenová prochází tichou ulicí čtrnáctitisícového města, štěkají psi a starší obyvatelé, upozorněni hlukem, vycházejí ze svých domovů, aby si návštěvu prohlédli. „Když si tady koupím dům, budu možná jediná Číňanka ve městě,“ říká.

Chenová, důchodkyně původem z Tchien-ťinu v severní Číně, se snaží najít nemovitost dříve, než Portugalsko zabouchne dveře programu nabízejícího pobyt a cestu k občanství cizincům, kteří chtějí v zemi investovat. V roce 2021 Portugalsko zúžilo omezení svého 11 let starého programu „zlatých víz“, který nabízí pobyt lidem, kteří investují 350 000 eur (383 000 dolarů) – počítá se i pouhá koupě domu – a stráví v zemi alespoň sedm dní v roce.

Před dvěma měsíci pak portugalská vláda v souvislosti s rostoucí nespokojeností s prudkým růstem cen bydlení oznámila, že program ukončí, jakmile parlament projedná a schválí revidovanou legislativu – pravděpodobně během několika příštích týdnů. Pokud by však Chenová podepsala smlouvu a podala žádost ještě před hlasováním zákonodárců, mohla by stále získat vízum, které by jí umožnilo volně žít a cestovat po Evropské unii.

Po celosvětové finanční krizi v roce 2008 se Portugalsko a nejméně 10 dalších evropských zemí snažilo překlenout rozpočtové schodky pomocí programů pasů k prodeji. Vzhledem k tomu, že neexistovala žádná pravidla platná pro celou Evropskou unii, požadavky na způsobilost se dramaticky lišily: V Lotyšsku začíná minimální investice na 50 000 EUR, v Nizozemsku je to 1,2 milionu EUR. Výměnou za to investoři obvykle dostanou možnost žít a pracovat v zemi po dobu tří až pěti let a poté mohou požádat o občanství.

EU dlouhodobě tlačí na vlády, aby ukončily zlaté vízové režimy, protože jsou nedemokratické a mohou sloužit jako prostředek pro vstup špinavých peněz do regionu. „Evropské hodnoty nejsou na prodej,“ prohlásil loni Didier Reynders, komisař EU pro spravedlnost a spotřebitele. Nyní, kdy se většina evropských zemí vrátila ke stabilnímu finančnímu zázemí a čelí zvýšenému domácímu odporu vůči této myšlence, se některá oblíbená místa pro žadatele stávají méně přívětivá. Irsko ukončilo svůj systém 15. února. A Řecko uvedlo, že v několika klíčových lokalitách včetně Atén zdvojnásobí svůj investiční práh na 500 000 eur. Zatímco portugalský a irský program končí, vízoví poradci tvrdí, že se zvýšil zájem o Řecko a Španělsko.

Celoevropské statistiky jsou obtížně dostupné, ale podle dostupných údajů pochází podstatná většina osob, které programy využívají, z Číny. V Irsku, které udělilo povolení k pobytu výměnou za investici ve výši 500 000 eur kupujícím s osobním majetkem ve výši nejméně 2 milionů eur, tvoří čínští státní příslušníci více než 90 % z celkového počtu 1 727 žádostí schválených do konce roku 2022. V Portugalsku představují téměř polovinu z 11 758 zlatých víz udělených od roku 2012. V Řecku je to téměř 60 % z 12 818 víz od roku 2013. Před loňskou invazí své země na Ukrajinu podalo žádost mnoho Rusů a v posledních letech prudce vzrostl počet Američanů, kteří o víza žádají.

Programy skutečně přinesly na evropské trhy s nemovitostmi peníze – podle Evropského parlamentu přibližně 3,5 miliardy eur ročně v letech 2016 až 2019. A v Portugalsku měla revize zákona z roku 2015 podnítit zlepšení bytového fondu tím, že žadatelům o koupi domu, který potřebuje rekonstrukci, snížila investiční práh o třetinu. To byl hlavní důvod, proč z pěti prohlídek, které Chen naplánoval v Portugalsku, byly čtyři nemovitosti starší než 30 let.

Chcete využít této příležitosti?

V Lisabonu tato politika spolu se zrušením regulace nájemného a silnou kampaní na přilákání turistů přinesla změny. Cais do Sodré, kdysi drsná nábřežní čtvrť s úzkými uličkami lemovanými nevěstinci, dnes přetéká luxusními hotely, krátkodobými pronájmy, gurmánskými restauracemi a luxusními butiky. Podél hlavní tepny byl 133 let starý rybí a farmářský trh přeměněn na potravinovou halu, která ročně přiláká odhadem 4 miliony návštěvníků.

Ale omlazení pro někoho znamená gentrifikaci pro někoho jiného a stoupající ceny domů podporují názor, že bohatí držitelé zlatých víz vytlačují obyvatele z trhu. Podle realitního webu Idealista se v Lisabonu průměrná cena rezidenčních nemovitostí od roku 2015 ztrojnásobila. V Aténách průměrné ceny domů za posledních pět let vyskočily o 48 %, ukazují vládní údaje. V Dublinu vzrostly od roku 2012 o 130 %, uvádí vláda.

Rostoucí ceny vyvolaly protesty, na kterých účastníci pochodů vyjadřují stížnosti na programy zlatých víz a nesouhlas s gentrifikací, pronájmy typu Airbnb a nedostatkem dostupného bydlení. V Lisabonu vyšly 1. dubna do ulic stovky lidí, kteří házeli na policii kameny a lahve. V Aténách jsou protesty proti gentrifikaci a spekulacím s nemovitostmi pevnou součástí městské krajiny od roku 2019, kdy nastoupila vláda považovaná za příznivou pro zahraniční investory.

Dokonce i v zemích, které udělují těchto víz relativně málo, se objevily protichůdné reakce. Španělsko, kde lze získat občanství za 500 000 eur a 10 let pobytu, vydalo v roce 2022 pouze 136 zlatých víz. Přesto není neobvyklé slyšet reptání ohledně jejich vlivu na trh s bydlením. „Pro některé pány je snadné přijít, požádat o povolení k pobytu a koupit si dům za půl milionu eur,“ řekl v únoru Íñigo Errejón, lídr španělské politické strany Más País, zpravodajskému portálu Cadena SER. „Vypadá to téměř koloniálně.“

Údaje z trhu však naznačují, že zlatá víza mají na hodnotu nemovitostí jen malý vliv. V Irsku se každoročně vydá jen několik stovek víz na trhu, kde se v roce 2022 uskutečnilo 60 000 rezidenčních transakcí. „Program měl velmi malý dopad,“ říká Ronan Lyons, profesor ekonomie na Trinity College v Dublinu. Nemovitosti zakoupené prostřednictvím portugalského programu představují zhruba 0,3 % z 300 000 ročních realitních transakcí v zemi, uvádí agentura, realitní makléřská společnost. „To není dost na to, aby to něco ovlivnilo,“ říká Ayres Neto, řídící partner portugalské pobočky společnosti.

20 euro bill on white textile — Zdroj: Unsplash

Lidé, kteří s programy pracují, tvrdí, že případný odpor bude dočasný. Země po celém světě již dlouho vnímají výhody, které přináší přilákání kvalifikovaných a bohatých přistěhovalců ochotných financovat nové podniky, říká Nuri Katz, zakladatel společnosti Apex Capital Partners, která se zabývá poskytováním občanství prostřednictvím investičních služeb. „To se pravděpodobně nezmění,“ říká. „Mohou být sice reformovány, ale nebudou zrušeny.“

Na konci dne v Grândole zúžila Chen výběr na dvě místa. Jedním byl jednopatrový zelenobílý dům na pozemku posetém pomerančovníky, druhým opuštěný dům se čtyřmi ložnicemi a dvouakrovou zahradou, který byl prázdný nejméně půl století. Pokud Portugalsko prodlouží lhůtu pro poslední kolo investorů se zlatým vízem, pravděpodobně uzavře smlouvu na jeden z těchto dvou domů. A pokud toto okno promešká, je optimistická, že nakonec někde vízum získá. „Až přijde další finanční krize a oni si zase pohrají s veřejnými financemi,“ říká, „znovu otevřou programy zlatých víz a umožní nám investovat.“

Za slunečného úterního rána v městečku Grândola, hodinu a půl jižně od Lisabonu, vystupuje Sandy Chenová z Uberu a připravuje se na pět prohlídek domů, které má na dnešek naplánované. Zatímco Chenová prochází tichou ulicí čtrnáctitisícového města, štěkají psi a starší obyvatelé, upozorněni hlukem, vycházejí ze svých domovů, aby si návštěvu prohlédli. "Když si tady koupím dům, budu možná jediná Číňanka ve městě," říká. Chenová, důchodkyně původem z Tchien-ťinu v severní Číně, se snaží najít nemovitost dříve, než Portugalsko zabouchne dveře programu nabízejícího pobyt a cestu k občanství cizincům, kteří chtějí v zemi investovat. V roce 2021 Portugalsko zúžilo omezení svého 11 let starého programu "zlatých víz", který nabízí pobyt lidem, kteří investují 350 000 eur (383 000 dolarů) - počítá se i pouhá koupě domu - a stráví v zemi alespoň sedm dní v roce. Před dvěma měsíci pak portugalská vláda v souvislosti s rostoucí nespokojeností s prudkým růstem cen bydlení oznámila, že program ukončí, jakmile parlament projedná a schválí revidovanou legislativu - pravděpodobně během několika příštích týdnů. Pokud by však Chenová podepsala smlouvu a podala žádost ještě před hlasováním zákonodárců, mohla by stále získat vízum, které by jí umožnilo volně žít a cestovat po Evropské unii. Po celosvětové finanční krizi v roce 2008 se Portugalsko a nejméně 10 dalších evropských zemí snažilo překlenout rozpočtové schodky pomocí programů pasů k prodeji. Vzhledem k tomu, že neexistovala žádná pravidla platná pro celou Evropskou unii, požadavky na způsobilost se dramaticky lišily: V Lotyšsku začíná minimální investice na 50 000 EUR, v Nizozemsku je to 1,2 milionu EUR. Výměnou za to investoři obvykle dostanou možnost žít a pracovat v zemi po dobu tří až pěti let a poté mohou požádat o občanství. Zdroj: Getty Images EU dlouhodobě tlačí na vlády, aby ukončily zlaté vízové režimy, protože jsou nedemokratické a mohou sloužit jako prostředek pro vstup špinavých peněz do regionu. "Evropské hodnoty nejsou na prodej," prohlásil loni Didier Reynders, komisař EU pro spravedlnost a spotřebitele. Nyní, kdy se většina evropských zemí vrátila ke stabilnímu finančnímu zázemí a čelí zvýšenému domácímu odporu vůči této myšlence, se některá oblíbená místa pro žadatele stávají méně přívětivá. Irsko ukončilo svůj systém 15. února. A Řecko uvedlo, že v několika klíčových lokalitách včetně Atén zdvojnásobí svůj investiční práh na 500 000 eur. Zatímco portugalský a irský program končí, vízoví poradci tvrdí, že se zvýšil zájem o Řecko a Španělsko. Celoevropské statistiky jsou obtížně dostupné, ale podle dostupných údajů pochází podstatná většina osob, které programy využívají, z Číny. V Irsku, které udělilo povolení k pobytu výměnou za investici ve výši 500 000 eur kupujícím s osobním majetkem ve výši nejméně 2 milionů eur, tvoří čínští státní příslušníci více než 90 % z celkového počtu 1 727 žádostí schválených do konce roku 2022. V Portugalsku představují téměř polovinu z 11 758 zlatých víz udělených od roku 2012. V Řecku je to téměř 60 % z 12 818 víz od roku 2013. Před loňskou invazí své země na Ukrajinu podalo žádost mnoho Rusů a v posledních letech prudce vzrostl počet Američanů, kteří o víza žádají. Programy skutečně přinesly na evropské trhy s nemovitostmi peníze - podle Evropského parlamentu přibližně 3,5 miliardy eur ročně v letech 2016 až 2019. A v Portugalsku měla revize zákona z roku 2015 podnítit zlepšení bytového fondu tím, že žadatelům o koupi domu, který potřebuje rekonstrukci, snížila investiční práh o třetinu. To byl hlavní důvod, proč z pěti prohlídek, které Chen naplánoval v Portugalsku, byly čtyři nemovitosti starší než 30 let. V Lisabonu tato politika spolu se zrušením regulace nájemného a silnou kampaní na přilákání turistů přinesla změny. Cais do Sodré, kdysi drsná nábřežní čtvrť s úzkými uličkami lemovanými nevěstinci, dnes přetéká luxusními hotely, krátkodobými pronájmy, gurmánskými restauracemi a luxusními butiky. Podél hlavní tepny byl 133 let starý rybí a farmářský trh přeměněn na potravinovou halu, která ročně přiláká odhadem 4 miliony návštěvníků. Zdroj: Getty Images Ale omlazení pro někoho znamená gentrifikaci pro někoho jiného a stoupající ceny domů podporují názor, že bohatí držitelé zlatých víz vytlačují obyvatele z trhu. Podle realitního webu Idealista se v Lisabonu průměrná cena rezidenčních nemovitostí od roku 2015 ztrojnásobila. V Aténách průměrné ceny domů za posledních pět let vyskočily o 48 %, ukazují vládní údaje. V Dublinu vzrostly od roku 2012 o 130 %, uvádí vláda. Rostoucí ceny vyvolaly protesty, na kterých účastníci pochodů vyjadřují stížnosti na programy zlatých víz a nesouhlas s gentrifikací, pronájmy typu Airbnb a nedostatkem dostupného bydlení. V Lisabonu vyšly 1. dubna do ulic stovky lidí, kteří házeli na policii kameny a lahve. V Aténách jsou protesty proti gentrifikaci a spekulacím s nemovitostmi pevnou součástí městské krajiny od roku 2019, kdy nastoupila vláda považovaná za příznivou pro zahraniční investory. Dokonce i v zemích, které udělují těchto víz relativně málo, se objevily protichůdné reakce. Španělsko, kde lze získat občanství za 500 000 eur a 10 let pobytu, vydalo v roce 2022 pouze 136 zlatých víz. Přesto není neobvyklé slyšet reptání ohledně jejich vlivu na trh s bydlením. "Pro některé pány je snadné přijít, požádat o povolení k pobytu a koupit si dům za půl milionu eur," řekl v únoru Íñigo Errejón, lídr španělské politické strany Más País, zpravodajskému portálu Cadena SER. "Vypadá to téměř koloniálně." Údaje z trhu však naznačují, že zlatá víza mají na hodnotu nemovitostí jen malý vliv. V Irsku se každoročně vydá jen několik stovek víz na trhu, kde se v roce 2022 uskutečnilo 60 000 rezidenčních transakcí. "Program měl velmi malý dopad," říká Ronan Lyons, profesor ekonomie na Trinity College v Dublinu. Nemovitosti zakoupené prostřednictvím portugalského programu představují zhruba 0,3 % z 300 000 ročních realitních transakcí v zemi, uvádí agentura, realitní makléřská společnost. "To není dost na to, aby to něco ovlivnilo," říká Ayres Neto, řídící partner portugalské pobočky společnosti. Zdroj: Unsplash Lidé, kteří s programy pracují, tvrdí, že případný odpor bude dočasný. Země po celém světě již dlouho vnímají výhody, které přináší přilákání kvalifikovaných a bohatých přistěhovalců ochotných financovat nové podniky, říká Nuri Katz, zakladatel společnosti Apex Capital Partners, která se zabývá poskytováním občanství prostřednictvím investičních služeb. "To se pravděpodobně nezmění," říká. "Mohou být sice reformovány, ale nebudou zrušeny." Na konci dne v Grândole zúžila Chen výběr na dvě místa. Jedním byl jednopatrový zelenobílý dům na pozemku posetém pomerančovníky, druhým opuštěný dům se čtyřmi ložnicemi a dvouakrovou zahradou, který byl prázdný nejméně půl století. Pokud Portugalsko prodlouží lhůtu pro poslední kolo investorů se zlatým vízem, pravděpodobně uzavře smlouvu na jeden z těchto dvou domů. A pokud toto okno promešká, je optimistická, že nakonec někde vízum získá. "Až přijde další finanční krize a oni si zase pohrají s veřejnými financemi," říká, "znovu otevřou programy zlatých víz a umožní nám investovat."