Dosažení shody na konkrétních opatřeních proti Pekingu však bude pro klub bohatých demokracií vzhledem k rozporům v otázce, jak řídit vztahy s druhou největší ekonomikou světa, náročné.
Vedoucí představitelé skupiny G7 – Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království a Spojených států – dali najevo, že používání sankčních obchodních opatření ze strany Číny bude jedním z hlavních bodů programu jejich třídenního výročního summitu, který začíná v pátek v japonské Hirošimě. Zúčastní se ho rovněž vedoucí představitelé Evropské unie.
V posledních letech vzrůstá v asijsko-pacifickém regionu a v Evropě znepokojení nad tím, že Čína používá nátlakové ekonomické kroky. Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Litva čelí omezením obchodu v důsledku sporů s Pekingem v různých oblastech, od původu pandemie COVID-19 až po Tchaj-wan.
Očekává se, že skupina G7 vydá prohlášení, v němž vyjádří znepokojení nad hospodářským nátlakem Číny a navrhne způsoby, jak v této otázce spolupracovat, není však jasné, jak daleko mohou být Japonsko a evropští členové ochotni zajít s opatřeními, která by mohla Peking znepřátelit, vzhledem k jejich velké závislosti na čínském obchodu.
Japonsko i Evropská unie považují Čínu za svého hlavního obchodního partnera. Spojené státy, které stojí v čele celosvětových snah o potlačení Pekingu, obchodují nejvíce s Kanadou a Mexikem, přičemž Čína je jejich třetím největším partnerem.
Sayuri Shirai, profesorka ekonomie na univerzitě Keio v Tokiu, uvedla, že Japonsko a Evropa mohou být opatrnější než USA, pokud jde o kroky, které by mohly narušit obchodní vztahy s Čínou.
„Čínský HDP [hrubý domácí produkt] v příštím desetiletí překoná HDP USA a bude mít obrovský trh… Takže přístup na čínský trh je pro vyspělé ekonomiky důležitý,“ řekl Širai pro Al-Džazíru.
„Japonsko má vojenské spojenectví s USA, takže může mít k USA blíže, ale také si musí dávat pozor na zájem svých společností o Čínu, protože mnoho společností v Číně realizovalo mnoho přímých zahraničních investic,“ dodal Širai.
„Ekonomické NATO“
Jedny z nejhlasitějších výzev ke koordinovanému postupu proti Číně zazněly z USA, kde prezident Joe Biden učinil z boje proti Pekingu hlavní pilíř své zahraniční politiky.
Začátkem tohoto roku vyzval Bob Menendez, demokratický předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy, k vytvoření „ekonomického NATO“, které by reagovalo na ekonomický nátlak, vojenskou agresi a porušování suverenity.
Bývalá britská premiérka Liz Trussová rovněž vyslovila myšlenku ekonomické verze NATO ve svém únorovém projevu, v němž vyzvala světové lídry, aby byli připraveni uvalit na Čínu koordinované sankce, pokud podnikne agresivní kroky vůči samosprávnému Tchaj-wanu, který Peking prohlašuje za své území.
V březnu EU představila „nástroj proti nátlaku“ pro členské země, který zahrnuje nový mechanismus řešení sporů a protiopatření, jako jsou cla a omezení veřejných zakázek.
Čína odmítla obvinění, že používá obchod jako zbraň, a obvinila USA z pokrytectví, protože sama používá sankce a kontroly vývozu.
„Pokud summit G7 zařadí do svého programu ‚boj proti ekonomickému nátlaku‘, navrhuji, aby nejprve projednali, co udělaly USA,“ řekl minulý týden na pravidelné tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin.
„Čína je sama obětí ekonomického nátlaku USA a my jsme vždy byli rozhodně proti ekonomickému nátlaku ze strany jiných zemí.“
Prosazování je klíčové
Rozpory mezi USA a ostatními členy skupiny G7 v otázce Číny nejsou jedinými neshodami, které se objevily před víkendovým summitem.
Minulý měsíc deník Financial Times informoval, že Japonsko a EU vznesly námitky proti americkému návrhu na zákaz prakticky veškerého vývozu do Ruska v rámci celé skupiny G7 poté, co byl označen za nereálný.
Přesto se američtí představitelé snažili zvýšit očekávání, že postoj G7 k ekonomickému nátlaku půjde daleko za hranice rétoriky.
Velvyslanec USA v Japonsku Rahm Emanuel, který kritizoval pomalé řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace a vyzval USA, aby vedly kolektivní akci proti čínskému nátlaku, v úterý svým příznivcům na sociálních sítích vzkázal, aby „očekávali akci“.
„Členové skupiny G7 vyvíjejí nástroje, které jim umožní odrazovat a bránit se proti ekonomickému zastrašování a odvetným opatřením Číny,“ uvedl Emanuel na Twitteru.
Mark Kennedy, ředitel Wahbova institutu pro strategickou soutěž při Wilsonově centru ve Washingtonu, uvedl, že očekává, že G7 dosáhne pokroku směrem ke koordinovanému postupu, protože si stále více uvědomuje nebezpečí přílišné závislosti ekonomiky na jedné zemi.
„Evropa zažila dopady nátlaku ve svých řadách živěji než USA, naposledy v Litvě, a zažila bolest z přílišné závislosti na jediném dodavateli, když se zbavovala závislosti na ruské energii,“ řekl Kennedy pro Al-Džazíru.
„Zaměření na snižování rizika diverzifikací dodavatelského řetězce … budováním partnerství se zeměmi s nízkými a středními příjmy prostřednictvím investic a pomoci je velmi sjednocující. Lze ji také prezentovat zemím globálního Jihu jako místo pro alternativní zdroje.“
Henry Gao, čínský odborník na obchod ze Singapurské univerzity managementu, však uvedl, že skutečná realizace jakýchkoli koordinovaných opatření bude pravděpodobně obtížná.
„Je snadné přijít s prohlášeními, ale jejich prosazování bude velkým problémem, zejména pro asijské země, které mají s Čínou velmi úzké hospodářské vazby,“ řekl Gao pro Al-Džazíru.
„Jedním z modelů, který by mohl být v tomto ohledu užitečný, je nástroj EU proti nátlaku, který přesouvá rozhodování z úrovně jednotlivých zemí na úroveň EU, ale ten by bylo velmi obtížné zopakovat i na úrovni G7, natož na celosvětové úrovni.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
