Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem může ovlivnit volby v roce 2024, Musk, Buffett a Dalio bijí na poplach
Zhoršující se americko-čínské vztahy a rostoucí napětí kolem Tchaj-wanu vedou vlivné podnikatele, jako je Elon Musk a Warren Buffett, k poplašným zprávám o možné invazi, která pravděpodobně ovlivní volby v roce 2024.
Čína bude již nyní jistě hlavním tématem americké kampaně, protože prezident Si Ťin-pching usiluje o rozšíření moci své země. Politika Číny vůči Tchaj-wanu, světovému lídrovi v polovodičovém průmyslu, by z něj nakonec mohla udělat ještě větší pozornost.
Spory mezi Tchaj-wanem a Tchaj-wanem již vyvolaly komentáře některých hlavních uchazečů v republikánských prezidentských primárkách, kteří zdůraznili potřebu odvrátit případnou čínskou invazi na ostrov. Tchaj-wan je také tématem diskusí během zasedání skupiny sedmi zemí, které se tento týden koná v Japonsku a kterého se účastní prezident Joe Biden.
Si učinil ze „znovusjednocení“ Tchaj-wanu ústřední bod své agendy a Peking vystupňoval nepřátelské akce proti ostrovu, čímž upozornil na jeho význam pro světovou ekonomiku a vyvolal obavy z velkého mezinárodního konfliktu, který by mohl zastínit ničivou válku na Ukrajině v Rusku.
„Oficiální politikou Číny je, že Tchaj-wan by měl být integrován. Člověk nemusí číst mezi řádky, stačí si přečíst řádky,“ řekl generální ředitel společnosti Tesla Musk v úterním rozhovoru s Davidem Faberem z televizní stanice CNBC.
„Takže si myslím, že je tu určitá – určitá nevyhnutelnost této situace,“ řekl Musk a dodal, že by to bylo špatné pro „jakoukoli společnost na světě“.
Tesla teprve minulý měsíc oznámila plány na otevření nové továrny v Šanghaji, která bude vyrábět baterie „Megapack“.
Muskovy poznámky zazněly den poté, co Buffettova Berkshire Hathaway ve své zprávě odhalila, že se zcela vzdala svého nedávno nabytého podílu ve společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co, který měl kdysi hodnotu více než 4 miliardy dolarů. Největší světový výrobce čipů se sídlem v Hsinchu na Tchaj-wanu vyrábí většinu pokročilých polovodičů, které používají špičkové technologické společnosti jako Apple, Amazon, Google, Qualcomm a další.
Buffett v minulých týdnech uvedl, že geopolitické spory ohledně Tchaj-wanu „určitě byly jedním z faktorů“ při jeho rozhodování o odprodeji akcií v posledních dvou fiskálních čtvrtletích. A v hovoru s analytiky na začátku tohoto měsíce Buffett řekl, že ačkoli je společnost „úžasná“, „přehodnotil“ svou pozici „ve světle určitých věcí, které se dějí“.
„Mám lepší pocit z kapitálu, který máme rozmístěn v Japonsku, než na Tchaj-wanu. A přál bych si, aby tomu tak nebylo, ale myslím, že je to realita,“ řekl.
Mezitím Ray Dalio, zakladatel hedgeového fondu Bridgewater Associates, koncem dubna napsal na LinkedIn dlouhý příspěvek, ve kterém varoval, že USA a Čína jsou na „pokraji války“ – i když upřesnil, že to může znamenat spíše válku sankcí než vojenskou sílu.
Zdroj: Bloomberg
Zjevné obavy tří členů žebříčku nejbohatších lidí světa časopisu Forbes přicházejí „trochu pozdě“, uvedl v rozhovoru pro CNBC hlavní politický analytik společnosti Longview Global Dewardric McNeal.
„Je to pro mě frustrující,“ řekl McNeal. „Mluvíme o tom už roky a také se snažíme varovat před přílišnou závislostí na Číně jako na zdroji pro prodej a výrobu produktů.“
Poznamenal také, že Berkshire Hathaway stále drží akcie společnosti BYD, výrobce elektromobilů se sídlem v čínském Šen-čenu. „Upřímně řečeno, pro Čínu je výhodné odrazovat investory od Tchaj-wanu a poškozovat nebo špinit tamní ekonomiku, protože to je jeden ze scénářů, při kterém by mohla Tchaj-wan dostat na kolena, aniž by musela zasahovat ozbrojenou silou,“ řekl McNeal.
Buffettova společnost prodala více než polovinu podílu ve společnosti BYD, který držela od loňského roku.
„Nemyslím si, že útok bezprostředně hrozí, ale to neznamená, že byste tento čas neměli využít k plánování,“ řekl McNeal. „A často se setkávám s tím, že podniky tak trochu mluví mimo a doufají – naděje není strategie – že k tomu nedojde.“
Politika USA vůči Tchaj-wanu Představitelé amerických zpravodajských služeb uvedli, že Si tlačí na čínskou armádu, aby byla připravena zmocnit se Tchaj-wanu do roku 2027. Čína se „pravděpodobně připravuje na nepředvídatelnou situaci, kdy bude moci sjednotit Tchaj-wan s [Čínskou lidovou republikou] silou“, uvedl Pentagon v roce 2021.
Čína tvrdí, že Tchaj-wan, samosprávná demokracie, je součástí jejího území. Prosazuje pohlcení ostrova pod heslem „jedna země, dva systémy“, což tchajwanská vláda v Tchaj-peji odmítá.
Peking v posledních letech neustále zvyšuje svůj tlak na Tchaj-wan v hospodářské a vojenské oblasti. Minulý měsíc ukázal svou sílu při rozsáhlých bojových cvičeních v blízkosti Tchaj-wanu a zároveň slíbil, že potlačí jakékoli náznaky tchajwanské nezávislosti.
Čína nevyloučila použití síly k převzetí kontroly nad Tchaj-wanem.
Nedávné interakce Tchaj-wanu s USA vyvolaly agresivní reakce Číny. Poté, co loni v létě navštívila Tchaj-pej tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová z Kalifornie, Čína odpálila nad Tchaj-wanem rakety a přerušila některé diplomatické kanály s USA.
Zdroj: Getty Images
Setkání tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen a současného předsedy Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho z Kalifornie minulý měsíc vyvolalo další hrozby a zuřivost ze strany Pekingu.
Dokonce i v politickém klimatu, kdy obě hlavní americké strany kritizují Čínu a obávají se jejího pronikání do globálního vlivu, postupují vedoucí představitelé opatrně v souvislosti s nestabilním tématem Tchaj-wanu. USA již více než čtyři desetiletí oficiálně uznávají politiku „jedné Číny“, tedy že Tchaj-wan je součástí pevniny, a Čína slíbila, že přeruší diplomatické styky se zeměmi, které usilují o oficiální diplomacii s Tchaj-wanem.
Pelosiová sice při své cestě do Tchaj-peje hovořila o americkém zájmu na zachování tchajwanské demokracie, ale v tehdejším článku pro Washington Post zdůraznila, že její návštěva „v žádném případě neodporuje dlouhodobé politice jedné Číny“.
Biden byl vnímán jako rozchod s dlouhodobým americkým postojem vůči Tchaj-wanu, když loni prohlásil, že americké síly budou ostrov bránit, pokud na něj Čína zaútočí. Bílý dům však tvrdí, že politika USA vůči Tchaj-wanu se nemění.
Uchazeči o kandidaturu v roce 2024 Dalio předpověděl, že v příštích 18 měsících bude ostrá hra mezi oběma velmocemi agresivnější, částečně proto, že volební cyklus v USA v roce 2024 by mohl přinést vlnu protičínské rétoriky.
Není pochyb o tom, že Čína bude hlavním tématem volební kampaně. Nejméně tři republikáni, kteří jsou považováni za potenciální prezidentské kandidáty – floridský guvernér Ron DeSantis, guvernér Virginie Glenn Youngkin a bývalý velvyslanec OSN John Bolton – se nedávno vydali na cesty do Asie, včetně Tchaj-wanu, aby se setkali se spojeneckými představiteli.
Mezitím američtí zákonodárci na všech úrovních připravili celou řadu právních předpisů, které se snaží zvrátit rostoucí vliv Číny a z nichž některé vyvolaly obvinění z vyvolávání strachu. A někteří z potenciálních uchazečů o prezidentský úřad se již ozvali s výzvami, aby se na čínskou agresi reagovalo silou.
„Si chce zjevně v určitém okamžiku obsadit Tchaj-wan,“ řekl DeSantis v rozhovoru pro Nikkei během svého pobytu v Japonsku. „Má určitý časový horizont. Mohl by se osmělit a tento horizont možná zkrátit. Ale myslím si, že v konečném důsledku to, co si myslím, že Čína respektuje, je síla,“ řekl DeSantis.
DeSantis si vysloužil kritiku za předchozí výpad do geopolitiky, když označil ruskou válku na Ukrajině za „územní spor“. Jeho názory na politiku USA vůči Tchaj-wanu byly naproti tomu vágnější.
„Myslím si, že naše politika by měla skutečně utvářet prostředí tak, aby je od toho skutečně odradila,“ řekl DeSantis o případné čínské invazi na Tchaj-wan. „Myslím, že pokud si budou myslet, že náklady převáží nad jakýmikoliv výhodami, pak si myslím, že by se toho měli držet. To by mělo být naším cílem.“
DeSantis, který se chystá příští týden oficiálně oznámit svou prezidentskou kampaň, je považován za hlavního soupeře bývalého prezidenta Donalda Trumpa v boji o republikánskou nominaci.
Trump loni řekl, že očekává, že Čína napadne Tchaj-wan, protože Peking „vidí, že naši vůdci jsou neschopní“, čímž měl na mysli Bidenovu vládu.
Zdroj: Getty Images
Bývalý viceprezident Mike Pence, který tvrdí, že se o své kandidatuře na prezidenta rozhodne do příštího měsíce, v dubnu řekl, že USA by měly zvýšit prodej vojenské techniky Tchaj-wanu, „aby Číňané museli počítat náklady, než podniknou nějaký krok proti tomuto státu“.
Ve středečním rozhovoru v pořadu „Squawk Box“ televize CNBC uvedl Pence napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem jako argument proti snižování amerických vojenských výdajů.
„V době, kdy Čína doslova každý měsíc vypouští na vodu novou bitevní loď a pokračuje ve vojenských provokacích v celém asijsko-pacifickém regionu a Rusko vede nevyprovokovanou válku ve východní Evropě, je to poslední, co bychom měli dělat, snižování výdajů na obranu,“ řekl.
Bývalá velvyslankyně OSN Nikki Haleyová, která v únoru zahájila prezidentskou kampaň, ve svém prohlášení pro CNBC uvedla: „Na americkém odhodlání Číně záleží.“
„Sledují, co děláme na Ukrajině. Pokud opustíme naše přátele na Ukrajině, jak někteří chtějí, jen to povzbudí Čínu, aby zaútočila na naše přátele na Tchaj-wanu,“ uvedla Haleyová.
„Jako když se snažíte oddělit srostlá dvojčata“ Politická vůle bránit Tchaj-wan v případě čínské invaze se však může střetnout s ekonomickými silami.
„Téměř nikdo si neuvědomuje, že čínská ekonomika a zbytek světové ekonomiky jsou jako srostlá dvojčata. Bylo by to jako snažit se oddělit srostlá dvojčata,“ řekl Musk v úterý televizi CNBC. „To je závažnost situace. A ve skutečnosti je to pro mnoho jiných společností horší než pro Teslu. Chci říct, že si nejsem jistý, kde seženete například iPhone.“
Někteří generální ředitelé největších amerických bank uvedli, že by stáhli své obchody z Číny, pokud by jim to bylo nařízeno po invazi na Tchaj-wan. Muskova charakteristika zamotané globální ekonomiky však není přehnaná – a velká část pozornosti se soustředila na společnost TSMC.
„Kdyby byl Tchaj-wan vyřazen, bylo by to jako odříznutí mozku, protože světová ekonomika nebude fungovat bez [TSMC] a čipů, které dnes z Tchaj-wanu pocházejí,“ řekl ve středu v pořadu „Power Lunch“ televize CNBC v reakci na Muskovy komentáře John Rutledge, hlavní investiční stratég společnosti Safanad.
David Sacks, výzkumný pracovník Rady pro zahraniční vztahy, na CNBC uvedl, že Apple je ve „velmi těžké pozici“, protože nejmodernější čipy, které potřebuje, se vyrábějí v jediné budově v kampusu TSMC na Tchaj-wanu.
Zdroj: Shutterstock
Technologický náskok této společnosti ve výrobě polovodičů, které se používají v nejrůznějších produktech od automobilů po pračky, vedl k tomu, že se stala potenciálním „jediným bodem selhání“ pro mnoho společností, řekl McNeal.
Poznamenal však také, že celosvětová závislost na TSMC – včetně Číny, která je údajně závislá na tom, že společnost dodává přibližně 70 % čipů potřebných pro její elektronický průmysl – by mohla fungovat jako určitá ochrana proti invazi.
Dokument Stimsonova střediska o tchajwanském „křemíkovém štítu“ tuto otázku vystihl: „První čínská bomba nebo raketa, která by spadla na ostrov, by bezpochyby způsobila, že dopad pandemie COVID na dodavatelský řetězec by se ve srovnání s tím jevil jako pouhý zádrhel.“
Přesto probíhají snahy o geografickou diverzifikaci průmyslu, mimo jiné prostřednictvím investice ve výši 40 miliard dolarů do rozšíření výroby čipů TSMC v Arizoně.
McNeal řekl, že by se problém neměl soustředit pouze na společnost TSMC a možné potíže v dodavatelském řetězci.
„Našim tchajwanským přátelům tato zpráva říká, že vám na nich, na jejich životech a bezpečnosti nezáleží. Jde vám jen o to, co to znamená pro vaše zisky,“ řekl. „Pro mě osobně to není zpráva, kterou bych chtěl vyslat.“
Zhoršující se americko-čínské vztahy a rostoucí napětí kolem Tchaj-wanu vedou vlivné podnikatele, jako je Elon Musk a Warren Buffett, k poplašným zprávám o možné invazi, která pravděpodobně ovlivní volby v roce 2024.
Čína bude již nyní jistě hlavním tématem americké kampaně, protože prezident Si Ťin-pching usiluje o rozšíření moci své země. Politika Číny vůči Tchaj-wanu, světovému lídrovi v polovodičovém průmyslu, by z něj nakonec mohla udělat ještě větší pozornost.
Spory mezi Tchaj-wanem a Tchaj-wanem již vyvolaly komentáře některých hlavních uchazečů v republikánských prezidentských primárkách, kteří zdůraznili potřebu odvrátit případnou čínskou invazi na ostrov. Tchaj-wan je také tématem diskusí během zasedání skupiny sedmi zemí, které se tento týden koná v Japonsku a kterého se účastní prezident Joe Biden.
Si učinil ze "znovusjednocení" Tchaj-wanu ústřední bod své agendy a Peking vystupňoval nepřátelské akce proti ostrovu, čímž upozornil na jeho význam pro světovou ekonomiku a vyvolal obavy z velkého mezinárodního konfliktu, který by mohl zastínit ničivou válku na Ukrajině v Rusku.
"Oficiální politikou Číny je, že Tchaj-wan by měl být integrován. Člověk nemusí číst mezi řádky, stačí si přečíst řádky," řekl generální ředitel společnosti Tesla Musk v úterním rozhovoru s Davidem Faberem z televizní stanice CNBC.
"Takže si myslím, že je tu určitá - určitá nevyhnutelnost této situace," řekl Musk a dodal, že by to bylo špatné pro "jakoukoli společnost na světě".
Tesla teprve minulý měsíc oznámila plány na otevření nové továrny v Šanghaji, která bude vyrábět baterie "Megapack".
Zdroj: Bloomberg
Muskovy poznámky zazněly den poté, co Buffettova Berkshire Hathaway ve své zprávě odhalila, že se zcela vzdala svého nedávno nabytého podílu ve společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Co, který měl kdysi hodnotu více než 4 miliardy dolarů. Největší světový výrobce čipů se sídlem v Hsinchu na Tchaj-wanu vyrábí většinu pokročilých polovodičů, které používají špičkové technologické společnosti jako Apple, Amazon, Google, Qualcomm a další.
Buffett v minulých týdnech uvedl, že geopolitické spory ohledně Tchaj-wanu "určitě byly jedním z faktorů" při jeho rozhodování o odprodeji akcií v posledních dvou fiskálních čtvrtletích. A v hovoru s analytiky na začátku tohoto měsíce Buffett řekl, že ačkoli je společnost "úžasná", "přehodnotil" svou pozici "ve světle určitých věcí, které se dějí".
"Mám lepší pocit z kapitálu, který máme rozmístěn v Japonsku, než na Tchaj-wanu. A přál bych si, aby tomu tak nebylo, ale myslím, že je to realita," řekl.
Mezitím Ray Dalio, zakladatel hedgeového fondu Bridgewater Associates, koncem dubna napsal na LinkedIn dlouhý příspěvek, ve kterém varoval, že USA a Čína jsou na "pokraji války" - i když upřesnil, že to může znamenat spíše válku sankcí než vojenskou sílu.
Zdroj: Bloomberg
Zjevné obavy tří členů žebříčku nejbohatších lidí světa časopisu Forbes přicházejí "trochu pozdě", uvedl v rozhovoru pro CNBC hlavní politický analytik společnosti Longview Global Dewardric McNeal.
"Je to pro mě frustrující," řekl McNeal. "Mluvíme o tom už roky a také se snažíme varovat před přílišnou závislostí na Číně jako na zdroji pro prodej a výrobu produktů."
Poznamenal také, že Berkshire Hathaway stále drží akcie společnosti BYD, výrobce elektromobilů se sídlem v čínském Šen-čenu. "Upřímně řečeno, pro Čínu je výhodné odrazovat investory od Tchaj-wanu a poškozovat nebo špinit tamní ekonomiku, protože to je jeden ze scénářů, při kterém by mohla Tchaj-wan dostat na kolena, aniž by musela zasahovat ozbrojenou silou," řekl McNeal.
Buffettova společnost prodala více než polovinu podílu ve společnosti BYD, který držela od loňského roku.
"Nemyslím si, že útok bezprostředně hrozí, ale to neznamená, že byste tento čas neměli využít k plánování," řekl McNeal. "A často se setkávám s tím, že podniky tak trochu mluví mimo a doufají - naděje není strategie - že k tomu nedojde."
Politika USA vůči Tchaj-wanuPředstavitelé amerických zpravodajských služeb uvedli, že Si tlačí na čínskou armádu, aby byla připravena zmocnit se Tchaj-wanu do roku 2027. Čína se "pravděpodobně připravuje na nepředvídatelnou situaci, kdy bude moci sjednotit Tchaj-wan s [Čínskou lidovou republikou] silou", uvedl Pentagon v roce 2021.
Čína tvrdí, že Tchaj-wan, samosprávná demokracie, je součástí jejího území. Prosazuje pohlcení ostrova pod heslem "jedna země, dva systémy", což tchajwanská vláda v Tchaj-peji odmítá.
Peking v posledních letech neustále zvyšuje svůj tlak na Tchaj-wan v hospodářské a vojenské oblasti. Minulý měsíc ukázal svou sílu při rozsáhlých bojových cvičeních v blízkosti Tchaj-wanu a zároveň slíbil, že potlačí jakékoli náznaky tchajwanské nezávislosti.
Čína nevyloučila použití síly k převzetí kontroly nad Tchaj-wanem.
Nedávné interakce Tchaj-wanu s USA vyvolaly agresivní reakce Číny. Poté, co loni v létě navštívila Tchaj-pej tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová z Kalifornie, Čína odpálila nad Tchaj-wanem rakety a přerušila některé diplomatické kanály s USA.
Zdroj: Getty Images
Setkání tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen a současného předsedy Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho z Kalifornie minulý měsíc vyvolalo další hrozby a zuřivost ze strany Pekingu.
Dokonce i v politickém klimatu, kdy obě hlavní americké strany kritizují Čínu a obávají se jejího pronikání do globálního vlivu, postupují vedoucí představitelé opatrně v souvislosti s nestabilním tématem Tchaj-wanu. USA již více než čtyři desetiletí oficiálně uznávají politiku "jedné Číny", tedy že Tchaj-wan je součástí pevniny, a Čína slíbila, že přeruší diplomatické styky se zeměmi, které usilují o oficiální diplomacii s Tchaj-wanem.
Pelosiová sice při své cestě do Tchaj-peje hovořila o americkém zájmu na zachování tchajwanské demokracie, ale v tehdejším článku pro Washington Post zdůraznila, že její návštěva "v žádném případě neodporuje dlouhodobé politice jedné Číny".
Biden byl vnímán jako rozchod s dlouhodobým americkým postojem vůči Tchaj-wanu, když loni prohlásil, že americké síly budou ostrov bránit, pokud na něj Čína zaútočí. Bílý dům však tvrdí, že politika USA vůči Tchaj-wanu se nemění.
Uchazeči o kandidaturu v roce 2024Dalio předpověděl, že v příštích 18 měsících bude ostrá hra mezi oběma velmocemi agresivnější, částečně proto, že volební cyklus v USA v roce 2024 by mohl přinést vlnu protičínské rétoriky.
Není pochyb o tom, že Čína bude hlavním tématem volební kampaně. Nejméně tři republikáni, kteří jsou považováni za potenciální prezidentské kandidáty - floridský guvernér Ron DeSantis, guvernér Virginie Glenn Youngkin a bývalý velvyslanec OSN John Bolton - se nedávno vydali na cesty do Asie, včetně Tchaj-wanu, aby se setkali se spojeneckými představiteli.
Mezitím američtí zákonodárci na všech úrovních připravili celou řadu právních předpisů, které se snaží zvrátit rostoucí vliv Číny a z nichž některé vyvolaly obvinění z vyvolávání strachu. A někteří z potenciálních uchazečů o prezidentský úřad se již ozvali s výzvami, aby se na čínskou agresi reagovalo silou.
"Si chce zjevně v určitém okamžiku obsadit Tchaj-wan," řekl DeSantis v rozhovoru pro Nikkei během svého pobytu v Japonsku. "Má určitý časový horizont. Mohl by se osmělit a tento horizont možná zkrátit. Ale myslím si, že v konečném důsledku to, co si myslím, že Čína respektuje, je síla," řekl DeSantis.
DeSantis si vysloužil kritiku za předchozí výpad do geopolitiky, když označil ruskou válku na Ukrajině za "územní spor". Jeho názory na politiku USA vůči Tchaj-wanu byly naproti tomu vágnější.
"Myslím si, že naše politika by měla skutečně utvářet prostředí tak, aby je od toho skutečně odradila," řekl DeSantis o případné čínské invazi na Tchaj-wan. "Myslím, že pokud si budou myslet, že náklady převáží nad jakýmikoliv výhodami, pak si myslím, že by se toho měli držet. To by mělo být naším cílem."
DeSantis, který se chystá příští týden oficiálně oznámit svou prezidentskou kampaň, je považován za hlavního soupeře bývalého prezidenta Donalda Trumpa v boji o republikánskou nominaci.
Trump loni řekl, že očekává, že Čína napadne Tchaj-wan, protože Peking "vidí, že naši vůdci jsou neschopní", čímž měl na mysli Bidenovu vládu.
Zdroj: Getty Images
Bývalý viceprezident Mike Pence, který tvrdí, že se o své kandidatuře na prezidenta rozhodne do příštího měsíce, v dubnu řekl, že USA by měly zvýšit prodej vojenské techniky Tchaj-wanu, "aby Číňané museli počítat náklady, než podniknou nějaký krok proti tomuto státu".
Ve středečním rozhovoru v pořadu "Squawk Box" televize CNBC uvedl Pence napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem jako argument proti snižování amerických vojenských výdajů.
"V době, kdy Čína doslova každý měsíc vypouští na vodu novou bitevní loď a pokračuje ve vojenských provokacích v celém asijsko-pacifickém regionu a Rusko vede nevyprovokovanou válku ve východní Evropě, je to poslední, co bychom měli dělat, snižování výdajů na obranu," řekl.
Bývalá velvyslankyně OSN Nikki Haleyová, která v únoru zahájila prezidentskou kampaň, ve svém prohlášení pro CNBC uvedla: "Na americkém odhodlání Číně záleží."
"Sledují, co děláme na Ukrajině. Pokud opustíme naše přátele na Ukrajině, jak někteří chtějí, jen to povzbudí Čínu, aby zaútočila na naše přátele na Tchaj-wanu," uvedla Haleyová.
"Jako když se snažíte oddělit srostlá dvojčata"Politická vůle bránit Tchaj-wan v případě čínské invaze se však může střetnout s ekonomickými silami.
"Téměř nikdo si neuvědomuje, že čínská ekonomika a zbytek světové ekonomiky jsou jako srostlá dvojčata. Bylo by to jako snažit se oddělit srostlá dvojčata," řekl Musk v úterý televizi CNBC. "To je závažnost situace. A ve skutečnosti je to pro mnoho jiných společností horší než pro Teslu. Chci říct, že si nejsem jistý, kde seženete například iPhone."
Někteří generální ředitelé největších amerických bank uvedli, že by stáhli své obchody z Číny, pokud by jim to bylo nařízeno po invazi na Tchaj-wan. Muskova charakteristika zamotané globální ekonomiky však není přehnaná - a velká část pozornosti se soustředila na společnost TSMC.
"Kdyby byl Tchaj-wan vyřazen, bylo by to jako odříznutí mozku, protože světová ekonomika nebude fungovat bez [TSMC] a čipů, které dnes z Tchaj-wanu pocházejí," řekl ve středu v pořadu "Power Lunch" televize CNBC v reakci na Muskovy komentáře John Rutledge, hlavní investiční stratég společnosti Safanad.
David Sacks, výzkumný pracovník Rady pro zahraniční vztahy, na CNBC uvedl, že Apple je ve "velmi těžké pozici", protože nejmodernější čipy, které potřebuje, se vyrábějí v jediné budově v kampusu TSMC na Tchaj-wanu.
Zdroj: Shutterstock
Technologický náskok této společnosti ve výrobě polovodičů, které se používají v nejrůznějších produktech od automobilů po pračky, vedl k tomu, že se stala potenciálním "jediným bodem selhání" pro mnoho společností, řekl McNeal.
Poznamenal však také, že celosvětová závislost na TSMC - včetně Číny, která je údajně závislá na tom, že společnost dodává přibližně 70 % čipů potřebných pro její elektronický průmysl - by mohla fungovat jako určitá ochrana proti invazi.
Dokument Stimsonova střediska o tchajwanském "křemíkovém štítu" tuto otázku vystihl: "První čínská bomba nebo raketa, která by spadla na ostrov, by bezpochyby způsobila, že dopad pandemie COVID na dodavatelský řetězec by se ve srovnání s tím jevil jako pouhý zádrhel."
Přesto probíhají snahy o geografickou diverzifikaci průmyslu, mimo jiné prostřednictvím investice ve výši 40 miliard dolarů do rozšíření výroby čipů TSMC v Arizoně.
McNeal řekl, že by se problém neměl soustředit pouze na společnost TSMC a možné potíže v dodavatelském řetězci.
"Našim tchajwanským přátelům tato zpráva říká, že vám na nich, na jejich životech a bezpečnosti nezáleží. Jde vám jen o to, co to znamená pro vaše zisky," řekl. "Pro mě osobně to není zpráva, kterou bych chtěl vyslat."
Šanghajská společnost FourSemi se etablovala jako přední výrobce specializovaných polovodičových čipů pro oblast inteligentního audia a haptické odezvy.
