Místo toho nyní aliance nabízí diplomatické fórum a financování rozvoje mimo hlavní západní proud.
Tato zkratka vznikla jako poněkud optimistický termín pro označení tehdy nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Nyní se však země BRICS – Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika – staví jako alternativa ke stávajícím mezinárodním finančním a politickým fórům.
„Zakladatelský mýtus rozvíjejících se ekonomik se vytratil,“ potvrdil Günther Maihold, zástupce ředitele Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky
Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika se snaží zaujmout pozici představitelů globálního Jihu a nabídnout „alternativní model ke G7“.
G7 je „neformální fórum“ hlav států nejvyspělejších ekonomik světa, které bylo založeno v roce 1975. Jeho členy jsou Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA a také EU.
Zkratku BRIC, která původně znamenala Brazílie, Rusko, Indie a Čína, vymyslel Jim O’Neill v roce 2001, když byl hlavním ekonomem nadnárodní investiční banky Goldman Sachs. V té době tyto čtyři země vykazovaly trvale vysokou míru hospodářského růstu a označení BRIC znamenalo ekonomický optimismus ohledně budoucnosti těchto zemí. Odpůrci tohoto označení tvrdili, že tyto země jsou příliš různorodé na to, aby byly takto seskupeny, a že se ve skutečnosti jedná pouze o marketingový trik společnosti Goldman Sachs.
To, co možná začalo jako marketingový tah na podporu investorů, se však rozrostlo v platformu pro mezivládní spolupráci podobnou G7. V roce 2009 se tyto čtyři země sešly na svém prvním summitu v ruském Jekatěrinburgu. V roce 2010 byla ke skupině přizvána Jihoafrická republika, která přidala písmeno „S“ do názvu BRICS.
Zpochybnění modelu Světové banky

V roce 2014 země BRICS s počátečním vkladem 50 miliard dolarů založily Novou rozvojovou banku jako alternativu ke Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu. Kromě toho vytvořily mechanismus likvidity nazvaný Ujednání o podmíněných rezervách na podporu členů, kteří se potýkají s platebními problémy.
Tyto nabídky byly atraktivní nejen pro samotné země BRICS, ale také pro mnoho dalších rozvojových a rozvíjejících se ekonomik, které mají za sebou bolestné zkušenosti s programy strukturálních úprav a úspornými opatřeními MMF. Proto řada zemí uvedla, že by mohla mít zájem o vstup do skupiny BRICS.
Banka BRICS je otevřena novým členům. V roce 2021 přijaly podíly Egypt, Spojené arabské emiráty, Uruguay a Bangladéš. Ty však byly mnohem nižší než příslušné investice zakládajících členů banky ve výši 10 miliard dolarů.
Nastaveno na rozšíření
Jihoafrický ministr zahraničí Naledi Pandor prohlásil, že zájem o skupinu BRICS je „obrovský“. Začátkem března řekla v televizním rozhovoru, že má na stole 12 dopisů od zainteresovaných zemí.
„Saúdská Arábie je jedním z nich,“ řekla. „Spojené arabské emiráty, Egypt, Alžírsko a Argentina,“ a také Mexiko a Nigérie.
„Jakmile vytvoříme kritéria [pro poskytování úvěrů], přijmeme rozhodnutí,“ uvedla s tím, že toto téma bude zařazeno na program nadcházejícího srpnového summitu v Jihoafrické republice.
Nejnovější hospodářský vývoj v členských státech BRICS má jen málo společného s původními mýty, na jejichž základě byla skupina založena. Z pěti členů dosáhla od té doby trvalého a rozsáhlého růstu pouze Čína.
Zatímco hrubý domácí produkt Číny vzrostl z 6 bilionů dolarů v roce 2010 na téměř 18 bilionů dolarů v roce 2021, ekonomiky Brazílie, Jihoafrické republiky a Ruska stagnovaly. HDP Indie vzrostl z 1,7 bilionu dolarů na 3,1 bilionu dolarů, ale byl předstižen růstem Číny.
Žádné sankce proti Rusku

Od začátku ruské války na Ukrajině se země BRICS od takzvaného Západu jen více vzdálily. Indie, Brazílie, Jihoafrická republika ani Čína se sankcí proti Rusku neúčastní. To je stále zřetelnější při téměř historické úrovni obchodu mezi Indií a Ruskem nebo při závislosti Brazílie na ruských hnojivech.
„Z diplomatického hlediska se zdá, že válka na Ukrajině vytyčila ostrou dělící čáru mezi Ruskem podporovaným z východu a Západem,“ napsal koncem loňského roku pro server Economics Observatory politolog Matthew Bishop z University of Sheffield. „V důsledku toho se někteří evropští a američtí politici obávají, že se BRICS může stát méně ekonomickým klubem rostoucích mocností, které se snaží ovlivňovat globální růst a rozvoj, a více politickým klubem definovaným jejich autoritářským nacionalismem.“
Maihold z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky souhlasí. Podle něj není aliance BRICS ani tak protiváhou Západu, jako spíše fórem pro větší suverenitu a autonomní myšlení. V bipolárním světě podle něj Jihoafrická republika, Indie a Brazílie jednoduše „bojují o lepší podmínky“.
Na druhé straně Čína využívá tuto platformu pro své globální politické ambice, dodal Maihold a poukázal na nabídky Pekingu zprostředkovat válku na Ukrajině a na společné vojenské cvičení s Ruskem v Jihoafrické republice.
Maihold se domnívá, že Západ si této změny všiml a snaží se jí čelit. „Dívají se velmi pozorně,“ řekl. „Na summitu G7 v Německu v roce 2022 si dali záležet na pozvání Jihoafrické republiky a Indie, aby zabránili optice, že G7 stojí proti BRICS.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky


























