Pražská burza popáté za sebou oslabila – Energetika v ČR

Pražská burza popáté za sebou oslabila, dolů ji táhly akcie ČEZ Pražská burza popáté za sebou oslabila. Index PX dnes klesl o 0,18 procenta na 1340,13 bodu. Dolů burzu táhly opět hlavně akcie energetické firmy ČEZ. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Cenné papíry ČEZ jsou pravidelně emisí, se kterou se na pražském akciovém trhu obchoduje v největším objemu. Pohyb burzovního indexu tak v posledních dnech v podstatě kopíroval vývoj ceny akcií ČEZ, které už čtyři dny v řadě zlevňují, či stagnují. Oslabovat začaly 12. května, den po zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí letošního roku a návrhu výplaty rekordní dividendy akcionářům. Předtím dosáhly akcie ČEZ právě v očekávání oznámení výsledků a dividendy nejvyšší ceny za posledních 15 let. Při dnešním obchodování akcie ČEZ zlevnily o 1,57 procenta na 1132 korun, což byl nejvýraznější propad z hlavních emisí. "Důvodem může být prosté vybírání zisků po slušném předchozím posílení," sdělil k oslabování cenných papírů ČEZ analytik Komerční banky Bohumil Trampota. "Mírným zklamáním může být také informace, že ministerstvo financí nebude - tak jako vloni - chtít vyplatit vyšší dividendu," doplnil. Kromě ČEZ už dnes ztrácely jen další tři z deseti hlavních emisí pražské burzy. Ostatní hlavní emise posilovaly, či stagnovaly. Největšího růstu dosáhly akcie bankovní skupiny Erste, a to o 1,54 procenta na 724 korun. Protože byly zároveň emisí s třetím největším objemem obchodů, mírnily celkový pokles burzy. Česká měna dnes stagnovala k euru a oslabila vůči dolaru. Koruna k 17:00 zůstala k euru ve srovnání s předchozím závěrem beze změny na 23,68 Kč/EUR. K dolaru oslabila o osm haléřů na 21,88 Kč/USD.  Předčasný konec uhlí dostane ČR do deficitu elektřiny a drahoty, tvrdí spolek Zdroj: Getty Images Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Zástupci spolku to dnes řekli novinářům. Spolek, který sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti, k plánům vlády uvedl, že jde o cestu do trvalého deficitu a drahoty energie. Omezení využití uhlí je podle zástupců spolku uspěchané a ideologicky motivované. "Musíme přestat šířit ideologické poučky a místo toho se soustředit na fakta, čísla, přírodní zákony a naslouchat těm, kdo přinášejí racionální řešení," řekl předseda spolku Jaroslav Čížek. Situaci podle zástupců spolku nevyřeší možné nahrazení uhlí velkým množstvím nových solárních elektráren. Upozornili především na problémy v zimě, během níž je podíl fotovoltaiky na celkové výrobě minimální a řešením nejsou ani baterie. Obnovitelné zdroje, zejména pak fotovoltaika, je podle spolku v našich podmínkách vhodná spíše jako doplňkový zdroj. Jako vážné riziko pak spolek vidí i možné nahrazení uhlí plynem, protože by bylo nutné zajistit velké množství komodity, které by se na současném trhu shánělo jen obtížně. Do budoucna je podle spolku přechod k nízkoemisní energetice důležitý, musí však respektovat geografické podmínky země. V této souvislosti vidí jako hlavní řešení rozvoj jaderné energetiky. "Moderní jaderné zdroje s možností provozování až 100 let jsou klíčové pro základní zatížení země," řekl jaderný vědec Vladimír Wagner. Podle něj Česko potřebuje postupně postavit dva nové reaktory v Dukovanech a poté v Temelíně a případně rozhodnout o dalších lokalitách pro velké bloky i pro malé modulární reaktory. "Na úrovni EU je třeba prosadit v taxonomii možnost finanční podpory výstavby jádra jako pro Česko klíčové cesty dosažení nízkoemisní energetiky a ekonomiky," dodal Wagner. Náklady na výstavbu nových jaderných zdrojů budou podle jaderného energetika Jiřího Marka výrazně nižší než u jiných nízkoemisních zdrojů.