Pražská burza popáté za sebou oslabila

Pražská burza popáté za sebou oslabila, dolů ji táhly akcie ČEZ

Index PX dnes klesl o 0,18 procenta na 1340,13 bodu. Dolů burzu táhly opět hlavně akcie energetické firmy ČEZ. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Cenné papíry ČEZ jsou pravidelně emisí, se kterou se na pražském akciovém trhu obchoduje v největším objemu. Pohyb burzovního indexu tak v posledních dnech v podstatě kopíroval vývoj ceny akcií ČEZ, které už čtyři dny v řadě zlevňují, či stagnují. Oslabovat začaly 12. května, den po zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí letošního roku a návrhu výplaty rekordní dividendy akcionářům. Předtím dosáhly akcie ČEZ právě v očekávání oznámení výsledků a dividendy nejvyšší ceny za posledních 15 let.

Při dnešním obchodování akcie ČEZ zlevnily o 1,57 procenta na 1132 korun, což byl nejvýraznější propad z hlavních emisí. „Důvodem může být prosté vybírání zisků po slušném předchozím posílení,“ sdělil k oslabování cenných papírů ČEZ analytik Komerční banky Bohumil Trampota. „Mírným zklamáním může být také informace, že ministerstvo financí nebude – tak jako vloni – chtít vyplatit vyšší dividendu,“ doplnil.

Kromě ČEZ už dnes ztrácely jen další tři z deseti hlavních emisí pražské burzy. Ostatní hlavní emise posilovaly, či stagnovaly. Největšího růstu dosáhly akcie bankovní skupiny Erste, a to o 1,54 procenta na 724 korun. Protože byly zároveň emisí s třetím největším objemem obchodů, mírnily celkový pokles burzy.

Česká měna dnes stagnovala k euru a oslabila vůči dolaru. Koruna k 17:00 zůstala k euru ve srovnání s předchozím závěrem beze změny na 23,68 Kč/EUR. K dolaru oslabila o osm haléřů na 21,88 Kč/USD.

Předčasný konec uhlí dostane ČR do deficitu elektřiny a drahoty, tvrdí spolek

Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Zástupci spolku to dnes řekli novinářům.

Spolek, který sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti, k plánům vlády uvedl, že jde o cestu do trvalého deficitu a drahoty energie. Omezení využití uhlí je podle zástupců spolku uspěchané a ideologicky motivované. „Musíme přestat šířit ideologické poučky a místo toho se soustředit na fakta, čísla, přírodní zákony a naslouchat těm, kdo přinášejí racionální řešení,“ řekl předseda spolku Jaroslav Čížek.

Chcete využít této příležitosti?

Situaci podle zástupců spolku nevyřeší možné nahrazení uhlí velkým množstvím nových solárních elektráren. Upozornili především na problémy v zimě, během níž je podíl fotovoltaiky na celkové výrobě minimální a řešením nejsou ani baterie. Obnovitelné zdroje, zejména pak fotovoltaika, je podle spolku v našich podmínkách vhodná spíše jako doplňkový zdroj. Jako vážné riziko pak spolek vidí i možné nahrazení uhlí plynem, protože by bylo nutné zajistit velké množství komodity, které by se na současném trhu shánělo jen obtížně.

Do budoucna je podle spolku přechod k nízkoemisní energetice důležitý, musí však respektovat geografické podmínky země. V této souvislosti vidí jako hlavní řešení rozvoj jaderné energetiky.

„Moderní jaderné zdroje s možností provozování až 100 let jsou klíčové pro základní zatížení země,“ řekl jaderný vědec Vladimír Wagner. Podle něj Česko potřebuje postupně postavit dva nové reaktory v Dukovanech a poté v Temelíně a případně rozhodnout o dalších lokalitách pro velké bloky i pro malé modulární reaktory.

„Na úrovni EU je třeba prosadit v taxonomii možnost finanční podpory výstavby jádra jako pro Česko klíčové cesty dosažení nízkoemisní energetiky a ekonomiky,“ dodal Wagner. Náklady na výstavbu nových jaderných zdrojů budou podle jaderného energetika Jiřího Marka výrazně nižší než u jiných nízkoemisních zdrojů.

Pražská burza popáté za sebou oslabila, dolů ji táhly akcie ČEZ Pražská burza popáté za sebou oslabila. Index PX dnes klesl o 0,18 procenta na 1340,13 bodu. Dolů burzu táhly opět hlavně akcie energetické firmy ČEZ. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Cenné papíry ČEZ jsou pravidelně emisí, se kterou se na pražském akciovém trhu obchoduje v největším objemu. Pohyb burzovního indexu tak v posledních dnech v podstatě kopíroval vývoj ceny akcií ČEZ, které už čtyři dny v řadě zlevňují, či stagnují. Oslabovat začaly 12. května, den po zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí letošního roku a návrhu výplaty rekordní dividendy akcionářům. Předtím dosáhly akcie ČEZ právě v očekávání oznámení výsledků a dividendy nejvyšší ceny za posledních 15 let. Při dnešním obchodování akcie ČEZ zlevnily o 1,57 procenta na 1132 korun, což byl nejvýraznější propad z hlavních emisí. "Důvodem může být prosté vybírání zisků po slušném předchozím posílení," sdělil k oslabování cenných papírů ČEZ analytik Komerční banky Bohumil Trampota. "Mírným zklamáním může být také informace, že ministerstvo financí nebude - tak jako vloni - chtít vyplatit vyšší dividendu," doplnil. Kromě ČEZ už dnes ztrácely jen další tři z deseti hlavních emisí pražské burzy. Ostatní hlavní emise posilovaly, či stagnovaly. Největšího růstu dosáhly akcie bankovní skupiny Erste, a to o 1,54 procenta na 724 korun. Protože byly zároveň emisí s třetím největším objemem obchodů, mírnily celkový pokles burzy. Česká měna dnes stagnovala k euru a oslabila vůči dolaru. Koruna k 17:00 zůstala k euru ve srovnání s předchozím závěrem beze změny na 23,68 Kč/EUR. K dolaru oslabila o osm haléřů na 21,88 Kč/USD. Předčasný konec uhlí dostane ČR do deficitu elektřiny a drahoty, tvrdí spolek Zdroj: Getty Images Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Zástupci spolku to dnes řekli novinářům. Spolek, který sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti, k plánům vlády uvedl, že jde o cestu do trvalého deficitu a drahoty energie. Omezení využití uhlí je podle zástupců spolku uspěchané a ideologicky motivované. "Musíme přestat šířit ideologické poučky a místo toho se soustředit na fakta, čísla, přírodní zákony a naslouchat těm, kdo přinášejí racionální řešení," řekl předseda spolku Jaroslav Čížek. Situaci podle zástupců spolku nevyřeší možné nahrazení uhlí velkým množstvím nových solárních elektráren. Upozornili především na problémy v zimě, během níž je podíl fotovoltaiky na celkové výrobě minimální a řešením nejsou ani baterie. Obnovitelné zdroje, zejména pak fotovoltaika, je podle spolku v našich podmínkách vhodná spíše jako doplňkový zdroj. Jako vážné riziko pak spolek vidí i možné nahrazení uhlí plynem, protože by bylo nutné zajistit velké množství komodity, které by se na současném trhu shánělo jen obtížně. Do budoucna je podle spolku přechod k nízkoemisní energetice důležitý, musí však respektovat geografické podmínky země. V této souvislosti vidí jako hlavní řešení rozvoj jaderné energetiky. "Moderní jaderné zdroje s možností provozování až 100 let jsou klíčové pro základní zatížení země," řekl jaderný vědec Vladimír Wagner. Podle něj Česko potřebuje postupně postavit dva nové reaktory v Dukovanech a poté v Temelíně a případně rozhodnout o dalších lokalitách pro velké bloky i pro malé modulární reaktory. "Na úrovni EU je třeba prosadit v taxonomii možnost finanční podpory výstavby jádra jako pro Česko klíčové cesty dosažení nízkoemisní energetiky a ekonomiky," dodal Wagner. Náklady na výstavbu nových jaderných zdrojů budou podle jaderného energetika Jiřího Marka výrazně nižší než u jiných nízkoemisních zdrojů.