Všeobecný index aténské burzy vzrostl v roce 2023 o 22 %, což je šestý nejlepší výsledek z 92 benchmarků sledovaných agenturou Bloomberg a předstihuje většinu evropských trhů. Největšího růstu dosáhly banky, včetně Piraeus Financial Holdings SA a National Bank of Greece SA, a společnosti zaměřené na spotřebitele, jako jsou Jumbo SA a OPAP SA.
Volby se pravděpodobně stanou posledním katalyzátorem pro trhy poté, co ratingové agentury uvedly, že případné zvýšení ratingu na investiční stupeň bude záviset na tom, zda příští vláda udrží tempo strukturálních reforem a fiskální disciplínu. Hlasování může vést k druhému hlasování, což podpoří volatilitu, ale dosavadní akciovou rally podpořilo silné hospodářské oživení a větší stabilita finančního sektoru než během předchozích krizí.
„Změnilo se toto: George Lagarias, hlavní ekonom společnosti Mazars, telefonicky uvedl: „Řecko si pomalu vydobývá zpět status investičního stupně. „Máte něco, co bylo 10 let devalvováno, následně dalších 12 let drceno a nyní to proudí zpět do investičního stupně, což znamená, že by se mohlo vrátit na monitory investorů.“
Hlasování 21. května proběhne podle systému poměrného zastoupení, který téměř znemožňuje vznik vlády jedné strany, ačkoli některé průzkumy naznačují, že by premiér Kyriako Mitsotakis mohl vytvořit koalici se socialistickou stranou Pasok, která by podle odhadů skončila třetí.
Lagarias uvedl, že riziko opakovaného hlasování je dobře zaúčtováno a investoři se soustředí na zlepšující se ekonomiku Řecka a na to, aby se Řecko vymanilo ze statusu „junk“.

Stratégové Barclays Plc neočekávají, že by nová vláda zrušila reformy, ke kterým došlo od roku 2015, a tvrdí, že zvýšení ratingu je pravděpodobné během příštího roku. Řecko je podle nich také klíčovým příjemcem fiskálních transferů v rámci eurozóny, které by měly i nadále podporovat domácí a zahraniční investice, pokud se vláda bude držet reforem.
„Nový megacyklus by pravděpodobně poskytl další impuls řeckým akciím, které mají za sebou silnou sérii ve světle pozitivních revizí zisku na akcii,“ napsali tento týden stratégové Barclays včetně Emmanuela Caua. „Pokračování strukturálních reforem po volbách by mohlo být pro trh dobrým znamením vzhledem k jeho příklonu k finančním a domácím cyklickým akciím.“
Zvýšení bankovního úvěru
Bankovní index FTSE/Athex se od červencového minima téměř zdvojnásobil, zatímco širší index vzrostl o 45 %, protože čtyři přední banky v zemi dosáhly pokroku při snižování špatných úvěrů a těžily ze zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Některé finanční instituce dokonce jednají s Evropskou centrální bankou o možnosti obnovení výplaty dividend.
Další známkou souhlasu investorů je fakt, že řecké akcie v březnu vrátily pokles, který byl způsoben bankovními otřesy, což zdaleka neodpovídá jejich prudkému pádu v důsledku globální finanční krize.
Navzdory nedávným ziskům však akcie v zemi zůstávají výrazně pod dlouhodobými maximy a ocenění nevypadá nijak náročně. ASE se obchoduje za osminásobek dvanáctiměsíčních forwardových zisků, zatímco index Stoxx Europe 600 je oceněn přibližně třináctinásobkem.
„ASE se obchoduje za mírné relativní násobky a veze se na globální vlně překonávání hodnotového stylu, přičemž je zároveň na dohled zvýšení ratingu státu do investičního stupně,“ uvedl Thanassis Drogossis, vedoucí investičního bankovnictví ve společnosti Pantelakis Securities SA. Dodává, že lepší hospodářský růst a růst zisků zvyšují atraktivitu řeckých akcií.
Řecká krize finanční krátce

Řecká finanční krize označuje období vážné hospodářské a finanční nestability v Řecku, které začalo koncem roku 2009. Byla vyvolána kombinací několika faktorů, včetně vysoké úrovně veřejného dluhu, neudržitelné fiskální politiky a bankovního systému v potížích.
Krize se rozvinula, když Řecko čelilo obtížím při obsluze svých rostoucích dluhových závazků, což vedlo k obavám o jeho schopnost dostát svým finančním závazkům. To vedlo ke ztrátě důvěry investorů, což krizi dále prohloubilo. Řecko bylo nakonec nuceno požádat o finanční pomoc mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní měnový fond
Výměnou za finanční pomoc muselo Řecko zavést řadu úsporných opatření, včetně výrazných rozpočtových škrtů, zvýšení daní a strukturálních reforem. Cílem těchto opatření bylo obnovit fiskální disciplínu a zlepšit hospodářskou konkurenceschopnost země. Vedla však také k sociálním nepokojům a hospodářskému poklesu, což ještě zhoršilo problémy, kterým řecká ekonomika čelila.
Řecká krize měla významné důsledky nejen pro Řecko, ale také pro širší eurozónu a globální finanční trhy. Vyvolala obavy o stabilitu eurozóny a poukázala na základní slabiny finanční architektury regionu.
V průběhu let Řecko vyvíjelo úsilí o stabilizaci své ekonomiky a provádění nezbytných reforem. Přestože bylo dosaženo pokroku, krize měla na řeckou ekonomiku dlouhodobý dopad, včetně vysoké míry nezaměstnanosti, snížené životní úrovně a přetrvávajících závazků ke splácení dluhu.
Souhrnně lze říci, že řecká finanční krize byla obdobím vážných hospodářských a finančních otřesů vyvolaných neudržitelnou úrovní zadlužení a špatným fiskálním řízením. Vyžádala si mezinárodní finanční pomoc a vedla k zavedení úsporných opatření, která měla hospodářské i sociální důsledky.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky


























