Skutečnou slabinou trhu s ropou je nabídka, nikoli poptávka
Zastánci tradičních názorů by vás rádi přesvědčili, že 25% pokles cen ropy od konce loňského roku byl způsoben poklesem poptávky ve zpomalujících se ekonomikách.
Mýlili by se – a vy také. Skutečným problémem je příliš velká nabídka.
Paradoxně téměř veškerá neočekávaná produkce pochází ze zemí OPEC+, na které se vztahují západní sankce: Rusko, Írán a v menší míře Venezuela. Jednoduše řečeno, černý trh s ropou je na vzestupu. Pokud má někdo chuť – a žaludek – koupit ropu z Moskvy, Caracasu nebo Teheránu, barely jsou k dispozici. A co víc, jsou k dispozici se slevou.
Například íránská produkce dosáhla minulý měsíc čtyřletého maxima, což je téměř 50% nárůst oproti polovině roku 2020, právě v době, kdy Teherán urychluje svůj jaderný program a zesiluje represe proti domácí opozici. Velká část této ropy končí v Číně pod různými záminkami a často je označována jako ropa pocházející z Malajsie, říkají mi obchodníci.
Celkový obrázek poskytují údaje Mezinárodní energetické agentury se sídlem v Paříži, která každý měsíc zveřejňuje srovnávací bilanci nabídky a poptávky.
Zdroj: Getty Images
Oproti stavu před šesti měsíci zvýšila IEA svou prognózu celosvětové poptávky po ropě pro rok 2023 o téměř 400 000 barelů denně, čímž dosáhla rekordního ročního průměru 102 milionů barelů. Nechme si to projít hlavou: i když Federální rezervní systém a Evropská centrální banka zvýšily úrokové sazby a Wall Street předpovídá recesi, výhled poptávky po ropě se jen posílil.
Možná je IEA příliš optimistická a růst poptávky po ropě se zpomalí. Její prognóza však již zahrnuje pesimistický výhled pro naftu, která je nejvíce vystavena hospodářskému cyklu. Současná prognóza IEA, podle níž se spotřeba ropy v letošním roce zvýší o 2,2 milionu barelů denně, přichází navzdory jejímu názoru, že celosvětová poptávka po naftě se sníží.
Trh s ropou nyní věnuje příliš velkou pozornost politickým a hospodářským vzestupům a pádům ve Washingtonu. Je pravda, že Spojené státy jsou stále největším spotřebitelem ropy na světě, neboť spolykají dva z každých deseti barelů, které se celosvětově vytěží. Ale Amerika není trh s ropou. Její náskok ve spotřebě se v posledních letech výrazně snížil a v roce 2023 se očekává, že kombinovaná spotřeba Číny a Indie (21,4 milionu barelů denně) bude větší než spotřeba USA (20,3 milionu).
Na síle v rozvojovém světě záleží. „Vidíme velmi silnou poptávku, zejména v Asii. Čínské oživení bylo rychlejší a silnější, než se očekávalo,“ řekl v úterý televizi Bloomberg Toril Bosoni, vedoucí oddělení pro trhy IEA. „To je v kontrastu s jakousi ekonomickou skleslostí a obavami, které vidíme u globální ekonomiky.“
Zdroj: Getty Images
Skutečným problémem pro ropné býky – a země jako Saúdská Arábie toužící po vyšších cenách – je nabídka a potřeba hotovosti u producentů, na které byly uvaleny sankce. Za posledních šest měsíců zvýšila IEA svou prognózu ruské, íránské a venezuelské produkce v roce 2023 dohromady o 1,3 milionu barelů denně, čímž dosáhla ročního průměru 14,3 milionu barelů denně.
Stejně jako v případě poptávky existují i ve výhledu nabídky rizika. Agentura je možná příliš optimistická, pokud jde o schopnost Ruska čerpat další ropu. Ale pokud něco, tak je IEA vůči Moskvě příliš pesimistická od doby, kdy před více než rokem napadla Ukrajinu. Před rokem například agentura předpovídala, že ruská produkce se v roce 2023 propadne na roční průměr 8,71 milionu barelů denně. V dubnu Rusko těžilo přibližně 10,93 milionu barelů denně. K dosažení ročního průměru 10,73 milionu, jak nyní IEA očekává, by ruská produkce musela klesnout. K tomu může dojít, protože Moskva slíbila, že svou produkci sníží. Zatím však toto snížení nedodržela a očekávám, že bude nadále pumpovat podle libosti a snažit se prostřednictvím objemu dohnat to, co ztrácí kvůli nižším cenám.
Je dodatečná nabídka z Ruska, Venezuely a Íránu známkou toho, že západní sankce nefungují? Ne. Je to známka toho, že sankce upřednostňují udržení dobrého zásobování trhu s ropou, i když to znamená, že Moskva, Teherán a Caracas mohou prodávat ropu. Nevšímejte si západních politiků, kteří hovoří o tom, že sankcemi ochromí darebácké petrodiktátory; jde jim o ochromení inflace. Prozatím tato strategie funguje. Uvidíme, zda přežije léto, kdy se růst poptávky po ropě pravděpodobně zrychlí.
Mýlili by se – a vy také. Skutečným problémem je příliš velká nabídka.Paradoxně téměř veškerá neočekávaná produkce pochází ze zemí OPEC+, na které se vztahují západní sankce: Rusko, Írán a v menší míře Venezuela. Jednoduše řečeno, černý trh s ropou je na vzestupu. Pokud má někdo chuť – a žaludek – koupit ropu z Moskvy, Caracasu nebo Teheránu, barely jsou k dispozici. A co víc, jsou k dispozici se slevou.Například íránská produkce dosáhla minulý měsíc čtyřletého maxima, což je téměř 50% nárůst oproti polovině roku 2020, právě v době, kdy Teherán urychluje svůj jaderný program a zesiluje represe proti domácí opozici. Velká část této ropy končí v Číně pod různými záminkami a často je označována jako ropa pocházející z Malajsie, říkají mi obchodníci.Celkový obrázek poskytují údaje Mezinárodní energetické agentury se sídlem v Paříži, která každý měsíc zveřejňuje srovnávací bilanci nabídky a poptávky.Oproti stavu před šesti měsíci zvýšila IEA svou prognózu celosvětové poptávky po ropě pro rok 2023 o téměř 400 000 barelů denně, čímž dosáhla rekordního ročního průměru 102 milionů barelů. Nechme si to projít hlavou: i když Federální rezervní systém a Evropská centrální banka zvýšily úrokové sazby a Wall Street předpovídá recesi, výhled poptávky po ropě se jen posílil.Možná je IEA příliš optimistická a růst poptávky po ropě se zpomalí. Její prognóza však již zahrnuje pesimistický výhled pro naftu, která je nejvíce vystavena hospodářskému cyklu. Současná prognóza IEA, podle níž se spotřeba ropy v letošním roce zvýší o 2,2 milionu barelů denně, přichází navzdory jejímu názoru, že celosvětová poptávka po naftě se sníží.Trh s ropou nyní věnuje příliš velkou pozornost politickým a hospodářským vzestupům a pádům ve Washingtonu. Je pravda, že Spojené státy jsou stále největším spotřebitelem ropy na světě, neboť spolykají dva z každých deseti barelů, které se celosvětově vytěží. Ale Amerika není trh s ropou. Její náskok ve spotřebě se v posledních letech výrazně snížil a v roce 2023 se očekává, že kombinovaná spotřeba Číny a Indie bude větší než spotřeba USA .Chcete využít této příležitosti?Na síle v rozvojovém světě záleží. „Vidíme velmi silnou poptávku, zejména v Asii. Čínské oživení bylo rychlejší a silnější, než se očekávalo,“ řekl v úterý televizi Bloomberg Toril Bosoni, vedoucí oddělení pro trhy IEA. „To je v kontrastu s jakousi ekonomickou skleslostí a obavami, které vidíme u globální ekonomiky.“Skutečným problémem pro ropné býky – a země jako Saúdská Arábie toužící po vyšších cenách – je nabídka a potřeba hotovosti u producentů, na které byly uvaleny sankce. Za posledních šest měsíců zvýšila IEA svou prognózu ruské, íránské a venezuelské produkce v roce 2023 dohromady o 1,3 milionu barelů denně, čímž dosáhla ročního průměru 14,3 milionu barelů denně.Stejně jako v případě poptávky existují i ve výhledu nabídky rizika. Agentura je možná příliš optimistická, pokud jde o schopnost Ruska čerpat další ropu. Ale pokud něco, tak je IEA vůči Moskvě příliš pesimistická od doby, kdy před více než rokem napadla Ukrajinu. Před rokem například agentura předpovídala, že ruská produkce se v roce 2023 propadne na roční průměr 8,71 milionu barelů denně. V dubnu Rusko těžilo přibližně 10,93 milionu barelů denně. K dosažení ročního průměru 10,73 milionu, jak nyní IEA očekává, by ruská produkce musela klesnout. K tomu může dojít, protože Moskva slíbila, že svou produkci sníží. Zatím však toto snížení nedodržela a očekávám, že bude nadále pumpovat podle libosti a snažit se prostřednictvím objemu dohnat to, co ztrácí kvůli nižším cenám.Je dodatečná nabídka z Ruska, Venezuely a Íránu známkou toho, že západní sankce nefungují? Ne. Je to známka toho, že sankce upřednostňují udržení dobrého zásobování trhu s ropou, i když to znamená, že Moskva, Teherán a Caracas mohou prodávat ropu. Nevšímejte si západních politiků, kteří hovoří o tom, že sankcemi ochromí darebácké petrodiktátory; jde jim o ochromení inflace. Prozatím tato strategie funguje. Uvidíme, zda přežije léto, kdy se růst poptávky po ropě pravděpodobně zrychlí.