Dow uzavírá o 200 bodů výše, hlavní banky ve Spojených státech si polepšily

Stejně tak i revidovaný HDP zmírnil některé obavy z recese na Wall Street.

Třicetičlenný akciový index vyskočil o 269,76 bodu, tj. 0,8 %, a skončil na úrovni 34 122,42 bodu, k čemuž přispěly hlavní bankovní tituly. S&P 500 si připsal 0,45 % a skončil na 4 396,44 bodech, zatímco technologický Nasdaq Composite zavřel beze změny na 13 591,33.

JPMorgan Chase a Goldman Sachs vzrostly o více než 3 %, zatímco Wells Fargo si polepšila o 4,5 %. Akce přišla den poté, co centrální banka uvedla, že všech 23 institucí zahrnutých do jejího každoročního zátěžového testu je dobře kapitalizováno, aby zvládly scénář vážné recese. Další finanční akcie, které utrpěly újmu během letošní bankovní krize, rovněž posílily, včetně akcií společnosti Charles Schwab, Western Alliance a Zions Bancorporation.

Řada pozitivních ekonomických údajů signalizovala odolnost ekonomiky navzdory hrozícím obavám z recese. Patřila k nim velká revize HDP za první čtvrtletí směrem nahoru a pokles týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti na nejnižší úroveň od května.

„Sektory, kterým se daří dobře, když se daří celé ekonomice, se dnes drží, a i včerejší zátěžové testy byly dobrým znamením v tvrzení, že i když ekonomika oslabí, banky jsou mnohem odolnější než to, co jsme viděli v roce 2008,“ uvedla Mona Mahajanová, senior investiční stratég společnosti Edward Jones.

První pololetí bylo pro banky výjimečné a v pátek je jeho závěrečný obchodní den. Index S&P 500 je letos o 14,5 % výše a má nakročeno k nejlepšímu měsíčnímu výkonu od ledna. Technologický Nasdaq vzrostl o téměř 30 % a směřuje k nejlepšímu prvnímu pololetí od roku 1983, protože rostoucí optimismus kolem umělé inteligence tlačí technologické akcie vzhůru. Blue-chip index Dow je relativně méně výkonný a vzrostl jen o 2,9 %.

Navzdory solidnímu začátku roku 2023 se někteří lidé na Wall Street připravují na potenciálně volatilní druhé pololetí. „Trhy nejdou nahoru v přímce donekonečna, a tak bychom se nedivili, kdybychom viděli určité období konsolidace,“ dodala Mahajanová.

Inflace v Německu se v červnu podle metodiky EU zvýšila na 6,8 procenta

Míra inflace v Německu se v červnu podle metodiky Evropské unie zvýšila na 6,8 procenta z květnových 6,3 procenta. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad. Podle domácího způsobu výpočtu pak míra inflace vzrostla na 6,4 z 6,1 procenta, což je více, než předpokládali ekonomové v anketě agentury Reuters. Ti v průměru odhadovali, že tempo růstu spotřebitelských cen zrychlí na 6,3 procenta.

Ceny potravin podle statistického úřadu rostly v červnu meziročně nadprůměrným tempem 13,7 procenta, naopak ceny energií se zvýšily o tři procenta. „K oslabení vývoje cen energií přispěl i třetí balíček úlevových opatření spolkové vlády,“ uvedli statistici. Poznamenali, že za mírnějším tempem růstu je také bazický efekt související s vysokými cenami energií v červnu loňského roku, které se následkem ruské invaze na Ukrajinu prudce zvýšily.

Podle statistického úřadu ovlivnily míru inflace také ceny v sektoru služeb, které se meziročně o 5,3 procenta zvýšily. Loni totiž na inflaci příznivě působila levná měsíční jízdenka na městskou a hromadnou dopravu za devět eur (213 Kč). Toto protiinflační opatření trvalo od června do srpna a letos ho nahradila stejná jízdenka za měsíční předplatné 49 eur (1160 Kč).

„Studená sprcha. I tak by se dal označit dnešní výsledek německé inflace,“ sdělil ČTK hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. „Vysoká inflace má bohužel negativní vedlejší efekty. Tím hlavním a velmi rychlým je pád maloobchodních tržeb. Němci prostě nejsou ochotni utrácet tolik jako v době nižších cen. Už 12 měsíců v řadě maloobchodní prodeje klesají, ale trvalejší obrat by měl přijít už za měsíc,“ dodal.

Inflace v Německu dosáhla v loňském roce 8,7 procenta, což byl rekord v novodobých dějinách spolkové republiky. Institut Ifo předpokládá, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen letos zpomalí na 5,5 procenta a v roce příštím se dostane na 1,9 procenta. V příštím roce se tak inflace dostane k dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB).

Pod cíl ECB už se dostala míra inflace ve Španělsku, kde v červnu podle předběžných dat klesla na 1,9 procenta, pokud se bere v úvahu národní metodika výpočtu. Podle unijní metodiky výpočtu se tam roční míra inflace snížila na 1,6 procenta.

Stejně tak i revidovaný HDP zmírnil některé obavy z recese na Wall Street.Třicetičlenný akciový index vyskočil o 269,76 bodu, tj. 0,8 %, a skončil na úrovni 34 122,42 bodu, k čemuž přispěly hlavní bankovní tituly. S&P 500 si připsal 0,45 % a skončil na 4 396,44 bodech, zatímco technologický Nasdaq Composite zavřel beze změny na 13 591,33.JPMorgan Chase a Goldman Sachs vzrostly o více než 3 %, zatímco Wells Fargo si polepšila o 4,5 %. Akce přišla den poté, co centrální banka uvedla, že všech 23 institucí zahrnutých do jejího každoročního zátěžového testu je dobře kapitalizováno, aby zvládly scénář vážné recese. Další finanční akcie, které utrpěly újmu během letošní bankovní krize, rovněž posílily, včetně akcií společnosti Charles Schwab, Western Alliance a Zions Bancorporation.Řada pozitivních ekonomických údajů signalizovala odolnost ekonomiky navzdory hrozícím obavám z recese. Patřila k nim velká revize HDP za první čtvrtletí směrem nahoru a pokles týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti na nejnižší úroveň od května.„Sektory, kterým se daří dobře, když se daří celé ekonomice, se dnes drží, a i včerejší zátěžové testy byly dobrým znamením v tvrzení, že i když ekonomika oslabí, banky jsou mnohem odolnější než to, co jsme viděli v roce 2008,“ uvedla Mona Mahajanová, senior investiční stratég společnosti Edward Jones.První pololetí bylo pro banky výjimečné a v pátek je jeho závěrečný obchodní den. Index S&P 500 je letos o 14,5 % výše a má nakročeno k nejlepšímu měsíčnímu výkonu od ledna. Technologický Nasdaq vzrostl o téměř 30 % a směřuje k nejlepšímu prvnímu pololetí od roku 1983, protože rostoucí optimismus kolem umělé inteligence tlačí technologické akcie vzhůru. Blue-chip index Dow je relativně méně výkonný a vzrostl jen o 2,9 %.Navzdory solidnímu začátku roku 2023 se někteří lidé na Wall Street připravují na potenciálně volatilní druhé pololetí. „Trhy nejdou nahoru v přímce donekonečna, a tak bychom se nedivili, kdybychom viděli určité období konsolidace,“ dodala Mahajanová.Míra inflace v Německu se v červnu podle metodiky Evropské unie zvýšila na 6,8 procenta z květnových 6,3 procenta. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad. Podle domácího způsobu výpočtu pak míra inflace vzrostla na 6,4 z 6,1 procenta, což je více, než předpokládali ekonomové v anketě agentury Reuters. Ti v průměru odhadovali, že tempo růstu spotřebitelských cen zrychlí na 6,3 procenta.Ceny potravin podle statistického úřadu rostly v červnu meziročně nadprůměrným tempem 13,7 procenta, naopak ceny energií se zvýšily o tři procenta. „K oslabení vývoje cen energií přispěl i třetí balíček úlevových opatření spolkové vlády,“ uvedli statistici. Poznamenali, že za mírnějším tempem růstu je také bazický efekt související s vysokými cenami energií v červnu loňského roku, které se následkem ruské invaze na Ukrajinu prudce zvýšily.Podle statistického úřadu ovlivnily míru inflace také ceny v sektoru služeb, které se meziročně o 5,3 procenta zvýšily. Loni totiž na inflaci příznivě působila levná měsíční jízdenka na městskou a hromadnou dopravu za devět eur . Toto protiinflační opatření trvalo od června do srpna a letos ho nahradila stejná jízdenka za měsíční předplatné 49 eur .„Studená sprcha. I tak by se dal označit dnešní výsledek německé inflace,“ sdělil ČTK hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. „Vysoká inflace má bohužel negativní vedlejší efekty. Tím hlavním a velmi rychlým je pád maloobchodních tržeb. Němci prostě nejsou ochotni utrácet tolik jako v době nižších cen. Už 12 měsíců v řadě maloobchodní prodeje klesají, ale trvalejší obrat by měl přijít už za měsíc,“ dodal.Inflace v Německu dosáhla v loňském roce 8,7 procenta, což byl rekord v novodobých dějinách spolkové republiky. Institut Ifo předpokládá, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen letos zpomalí na 5,5 procenta a v roce příštím se dostane na 1,9 procenta. V příštím roce se tak inflace dostane k dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky .Pod cíl ECB už se dostala míra inflace ve Španělsku, kde v červnu podle předběžných dat klesla na 1,9 procenta, pokud se bere v úvahu národní metodika výpočtu. Podle unijní metodiky výpočtu se tam roční míra inflace snížila na 1,6 procenta.