ledna, čímž se prodloužil pokles, při kterém během roku 2022 ztratila více než polovinu své hodnoty. Ve středu se měna obchodovala na úrovni kolem 30,85 za dolar.
Na konci března se libanonská libra umístila na prvním místě nejproblematičtějších měn od začátku roku, když oslabila až o 70 %, následována venezuelským bolivarem a zimbabwským dolarem. Další blízkovýchodní měna, íránský riál, se umístila na pátém nejhorším místě.
“Tyto prudké poklesy nejsou ničím novým, protože všechny tři [blízkovýchodní] měny jsou sužovány vážnými endemickými problémy,” uvedl pro CNBC Steve Hanke, profesor aplikované ekonomie na Univerzitě Johnse Hopkinse, který sleduje problémové měny.
Egyptská ekonomika v nesnázích
Hospodářské problémy, které nejlidnatější zemi Blízkého východu sužují, však podle odborníků znamenají, že její libra má stále ještě šanci klesnout.
Celková inflace v Egyptě dosáhla v únoru více než pětiletého maxima – meziročně se vyšplhala na 31,9 %, což bylo způsobeno prudkým růstem cen potravin, které ještě zhoršila válka na Ukrajině.
Egypt je největším dovozcem pšenice, mezi jehož hlavní dodavatele patří Ukrajina a Rusko.
Tento údaj překonal očekávání analytiků oslovených agenturou Reuters, kteří předpokládali nárůst o 26,9 %, a byl vyšší než lednový údaj 25,8 %. Jádrová inflace v zemi se vyšplhala na rekordních 40,26 %.
“Rostoucí inflace zvyšuje tlak na egyptskou libru, která se od devalvace na začátku ledna obchoduje relativně stabilně navzdory jasným známkám pokračujícího nedostatku devizové likvidity,” napsal ekonom Goldman Sachs Farouk Soussa ve výzkumné zprávě z 9. března.
Očekává, že pokud nedojde k dalším devalvacím, dosáhne inflace v Egyptě ve třetím čtvrtletí vrcholu kolem 36 %.
“Riziko dalšího oslabení libry v nejbližší době je vysoké, zejména v souvislosti s prvním přezkumem programu MMF,” uvedl.
Mezinárodní měnový fond loni v prosinci schválil půjčku ve výši 3 miliard dolarů na záchranu churavějící egyptské ekonomiky. Její poskytnutí je však podmíněno závazkem země provést v příštích čtyřech letech ekonomickou reformu a jedním z kroků k ní je přijetí pružného směnného kurzu.
V lednu MMF rovněž předpověděl, že finanční deficit Egypta bude v příštích čtyřech letech činit přibližně 17 miliard dolarů. Finanční mezera znamená, kolik deviz země potřebuje na splacení svých dluhů.
Egyptská centrální banka nedávno, 30. března, zvýšila své hlavní úrokové sazby o 200 bazických bodů ve snaze zkrotit inflaci.
“Výbor pro měnovou politiku zdůrazňuje, že dosažení přísné měnové politiky je nezbytnou podmínkou pro dosažení nadcházejících inflačních cílů CBE, které jsou v průměru 7 % (± 2 procentní body) do čtvrtého čtvrtletí roku 2024,” uvedl v prohlášení a dodal, že hlavním faktorem ovlivňujícím inflaci bylo narušení domácího dodavatelského řetězce.
Zdroj: Unsplash
Soussa z Goldmanu však váhá, zda tento krok povede k výraznému uvolnění.
“Domníváme se, že toto zvýšení je příliš malé na to, aby vyvolalo výrazný příliv kapitálu, a proto je nepravděpodobné, že by zmírnilo tlak na libru nebo zmírnilo problémy s nedostatkem deviz, kterým ekonomika čelí,” uvedl v samostatném sdělení z 31. března.
“Zdá se, že inflace v Egyptě v nadcházejících měsících pravděpodobně dále poroste,” napsal Simon Ballard z First Abu Dhabi Bank ve zprávě z 29. března.
Společnost Ballard v samostatné výzkumné zprávě snížila odhad růstu HDP Egypta pro fiskální rok 2022/2023 z 5,7 % na 4,75 %. Vzhledem k obchodnímu deficitu země a celkově klesajícím mezinárodním rezervám od roku 2020 Ballard dodal, že investoři by se měli připravit na “další mírné úpravy směrem dolů”.
Dodal také, že očekává, že centrální banka bude v průběhu roku “upřednostňovat hospodářský růst před obranou libry”.
Angus Blair, generální ředitel společnosti Signet Institute, uvedl, že Egypt musí “opravdu rychle pokročit a provést změny”.
“Musíme být obezřetnější a sledovat, kde se vynakládá kapitál na konkrétní infrastrukturní projekty,” řekl. “Myslím, že by se mělo více dohlížet na to, aby se lépe stanovovaly priority, kam by měly tyto vládní výdaje směřovat…” dodal. Existuje velmi neefektivní vnitřní trh, na který by se vláda měla podívat,” dodal.
Egyptská libra je v současnosti šestou měnou s nejhorší výkonností od 1. ledna, čímž se prodloužil pokles, při kterém během roku 2022 ztratila více než polovinu své hodnoty. Ve středu se měna obchodovala na úrovni kolem 30,85 za dolar.
Na konci března se libanonská libra umístila na prvním místě nejproblematičtějších měn od začátku roku, když oslabila až o 70 %, následována venezuelským bolivarem a zimbabwským dolarem. Další blízkovýchodní měna, íránský riál, se umístila na pátém nejhorším místě.
“Tyto prudké poklesy nejsou ničím novým, protože všechny tři [blízkovýchodní] měny jsou sužovány vážnými endemickými problémy,” uvedl pro CNBC Steve Hanke, profesor aplikované ekonomie na Univerzitě Johnse Hopkinse, který sleduje problémové měny.
Egyptská ekonomika v nesnázích
Hospodářské problémy, které nejlidnatější zemi Blízkého východu sužují, však podle odborníků znamenají, že její libra má stále ještě šanci klesnout.
Celková inflace v Egyptě dosáhla v únoru více než pětiletého maxima - meziročně se vyšplhala na 31,9 %, což bylo způsobeno prudkým růstem cen potravin, které ještě zhoršila válka na Ukrajině.
Egypt je největším dovozcem pšenice, mezi jehož hlavní dodavatele patří Ukrajina a Rusko.
Tento údaj překonal očekávání analytiků oslovených agenturou Reuters, kteří předpokládali nárůst o 26,9 %, a byl vyšší než lednový údaj 25,8 %. Jádrová inflace v zemi se vyšplhala na rekordních 40,26 %.
Zdroj: Getty Images
“Rostoucí inflace zvyšuje tlak na egyptskou libru, která se od devalvace na začátku ledna obchoduje relativně stabilně navzdory jasným známkám pokračujícího nedostatku devizové likvidity,” napsal ekonom Goldman Sachs Farouk Soussa ve výzkumné zprávě z 9. března.
Očekává, že pokud nedojde k dalším devalvacím, dosáhne inflace v Egyptě ve třetím čtvrtletí vrcholu kolem 36 %.
“Riziko dalšího oslabení libry v nejbližší době je vysoké, zejména v souvislosti s prvním přezkumem programu MMF,” uvedl.
Mezinárodní měnový fond loni v prosinci schválil půjčku ve výši 3 miliard dolarů na záchranu churavějící egyptské ekonomiky. Její poskytnutí je však podmíněno závazkem země provést v příštích čtyřech letech ekonomickou reformu a jedním z kroků k ní je přijetí pružného směnného kurzu.
V lednu MMF rovněž předpověděl, že finanční deficit Egypta bude v příštích čtyřech letech činit přibližně 17 miliard dolarů. Finanční mezera znamená, kolik deviz země potřebuje na splacení svých dluhů.
Egyptská centrální banka nedávno, 30. března, zvýšila své hlavní úrokové sazby o 200 bazických bodů ve snaze zkrotit inflaci.
“Výbor pro měnovou politiku zdůrazňuje, že dosažení přísné měnové politiky je nezbytnou podmínkou pro dosažení nadcházejících inflačních cílů CBE, které jsou v průměru 7 % (± 2 procentní body) do čtvrtého čtvrtletí roku 2024,” uvedl v prohlášení a dodal, že hlavním faktorem ovlivňujícím inflaci bylo narušení domácího dodavatelského řetězce.
Zdroj: Unsplash
Soussa z Goldmanu však váhá, zda tento krok povede k výraznému uvolnění.
“Domníváme se, že toto zvýšení je příliš malé na to, aby vyvolalo výrazný příliv kapitálu, a proto je nepravděpodobné, že by zmírnilo tlak na libru nebo zmírnilo problémy s nedostatkem deviz, kterým ekonomika čelí,” uvedl v samostatném sdělení z 31. března.
“Zdá se, že inflace v Egyptě v nadcházejících měsících pravděpodobně dále poroste,” napsal Simon Ballard z First Abu Dhabi Bank ve zprávě z 29. března.
Společnost Ballard v samostatné výzkumné zprávě snížila odhad růstu HDP Egypta pro fiskální rok 2022/2023 z 5,7 % na 4,75 %. Vzhledem k obchodnímu deficitu země a celkově klesajícím mezinárodním rezervám od roku 2020 Ballard dodal, že investoři by se měli připravit na “další mírné úpravy směrem dolů”.
Dodal také, že očekává, že centrální banka bude v průběhu roku “upřednostňovat hospodářský růst před obranou libry”.
Angus Blair, generální ředitel společnosti Signet Institute, uvedl, že Egypt musí “opravdu rychle pokročit a provést změny”.
“Musíme být obezřetnější a sledovat, kde se vynakládá kapitál na konkrétní infrastrukturní projekty,” řekl. “Myslím, že by se mělo více dohlížet na to, aby se lépe stanovovaly priority, kam by měly tyto vládní výdaje směřovat...” dodal. Existuje velmi neefektivní vnitřní trh, na který by se vláda měla podívat,” dodal.
