Evropské firmy jsou stále pesimističtější ohledně podnikání v Číně

Podle průzkumu, který ve středu zveřejnila Obchodní komora Evropské unie v Číně, 64 % respondentů uvedlo, že v loňském roce bylo podnikání v zemi náročnější. To je historicky nejvyšší hodnota, která se datuje od doby, kdy komora tuto otázku položila poprvé, a to pro svou zprávu z roku 2014.

„Zhoršení podnikatelské nálady, k němuž došlo v posledních třech letech, je výrazné a nelze ho zvrátit ze dne na den,“ píše komora ve své zprávě, která obsahovala 570 odpovědí obdržených během února a března letošního roku.

„V důsledku náročnějšího a nepředvídatelnějšího podnikatelského prostředí v Číně se investiční a provozní strategie evropských společností odpovídajícím způsobem upravují.“

Evropské společnosti čelí v Číně dokonalé bouři problémů, které je přiměly zvážit způsoby, jak snížit riziko nebo se jinak zajistit.

Oživení čínské ekonomiky po zbavení se kontroly koronaviru je nerovnoměrné, protože růst ovlivňuje stále slabá podnikatelská a spotřebitelská důvěra. Toto zpomalení ekonomiky bylo mezi respondenty uvedeno jako hlavní podnikatelský problém, který se umístil nad obavami z globálního růstu, obchodní válkou mezi USA a Čínou a Covid-19.

Geopolitické napětí ve vztazích se Západem zůstává také vysoké, což nutí společnosti „pečlivě sledovat“ sankce a kontroly vývozu, které by mohly mít dopad na jejich činnost. EU se chystá v letošním roce navrhnout nový dohled nad kritickými technologiemi, protože se snaží posílit bezpečnostní nástroje, které má k dispozici, aby čelila strategickým soupeřům, zejména Číně. V průzkumu komory EU se oddělení od výroby umístilo na pátém místě mezi hlavními výzvami pro podniky.

Chcete využít této příležitosti?

S odkazem na geopolitické spory autoři průzkumu uvedli: „Evropské společnosti čelí zvýšenému politickému tlaku ze strany čínských, evropských a třetích stran a jsou taženy různými směry, protože požadavky spotřebitelů jsou stále více politizovány.“

Klesající důvěra zahraničních firem působících v Číně se již promítá do jejich investičních plánů. Zahraniční investice do Číny se v posledních měsících snížily. Přibližně 11 % respondentů průzkumu uvedlo, že již přesunulo některé investice do zahraničí – stejný počet, který v loňské zprávě uvedl, že o tom uvažuje.

Podíl respondentů, kteří označili Čínu za první tři destinace pro budoucí investice, klesl na 55 %, což je rekordně nízká hodnota.

V poslední době se objevily určité náznaky naděje mezi zahraničními společnostmi, které stále považují Čínu za rozhodující obchodní příležitost. V průzkumu 63 % respondentů uvedlo, že by byli ochotni zvýšit své investice v Číně, pokud by byly odstraněny tržní a regulační překážky.

„Vláda má příležitost ukázat, že sliby, které nedávno učinilo její vedení ve prospěch podnikání, nejsou jen slova,“ píše se ve zprávě Evropské komory.

Americká podnikatelská komunita v poslední době rovněž vyjádřila povzbuzení, zejména po cestě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena do Číny, kde se tento týden setkal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Byl to nejvyšší americký představitel, který tuto zemi navštívil za posledních pět let.

Setkání Blinken a Xi „bylo velkým signálem pro podnikatelskou komunitu a čínskou komunitu, že americký byznys je v Číně vítán,“ řekl Michael Hart, prezident Americké obchodní komory v Číně, ve středečním rozhovoru pro televizi Bloomberg.

Hart nicméně připustil, že americké firmy – stejně jako firmy z EU – své investice přehodnotily.

„Společnosti určitě říkají, že se znovu zabývají tím, zda snižují riziko svých dodavatelských řetězců,“ řekl. Ale „počet společností, které říkají, že zde zůstávají, je stále většinový“.

Investice v Číně po prudké aktivitě na konci zimy letos na jaře stagnovaly. Vývoz se snižuje. Zahajuje se stále méně nových projektů v oblasti bydlení. Ceny klesají. Více než každý pátý mladý člověk je bez práce.

Čína se v posledních několika letech, kdy její ekonomika vázla, pokusila o mnohá řešení, například o rozsáhlé půjčky na zaplacení silnic a železničních tratí. A během pandemie utratila obrovské částky za testování a karantény. Dodatečné stimulační výdaje nyní za vypůjčené peníze by podnítily nárůst aktivity, ale pro politiky, kteří se již obávají nahromaděného dluhu, by představovaly obtížnou volbu.

Podle nového průzkumu rekordní podíl evropských společností tvrdí, že podnikání v Číně je stále obtížnější, a některé z nich již realizují plány na odchod z druhé největší ekonomiky světa. Podle průzkumu, který ve středu zveřejnila Obchodní komora Evropské unie v Číně, 64 % respondentů uvedlo, že v loňském roce bylo podnikání v zemi náročnější. To je historicky nejvyšší hodnota, která se datuje od doby, kdy komora tuto otázku položila poprvé, a to pro svou zprávu z roku 2014. "Zhoršení podnikatelské nálady, k němuž došlo v posledních třech letech, je výrazné a nelze ho zvrátit ze dne na den," píše komora ve své zprávě, která obsahovala 570 odpovědí obdržených během února a března letošního roku. "V důsledku náročnějšího a nepředvídatelnějšího podnikatelského prostředí v Číně se investiční a provozní strategie evropských společností odpovídajícím způsobem upravují." Evropské společnosti čelí v Číně dokonalé bouři problémů, které je přiměly zvážit způsoby, jak snížit riziko nebo se jinak zajistit. Oživení čínské ekonomiky po zbavení se kontroly koronaviru je nerovnoměrné, protože růst ovlivňuje stále slabá podnikatelská a spotřebitelská důvěra. Toto zpomalení ekonomiky bylo mezi respondenty uvedeno jako hlavní podnikatelský problém, který se umístil nad obavami z globálního růstu, obchodní válkou mezi USA a Čínou a Covid-19. Zdroj: Getty Images Geopolitické napětí ve vztazích se Západem zůstává také vysoké, což nutí společnosti "pečlivě sledovat" sankce a kontroly vývozu, které by mohly mít dopad na jejich činnost. EU se chystá v letošním roce navrhnout nový dohled nad kritickými technologiemi, protože se snaží posílit bezpečnostní nástroje, které má k dispozici, aby čelila strategickým soupeřům, zejména Číně. V průzkumu komory EU se oddělení od výroby umístilo na pátém místě mezi hlavními výzvami pro podniky. S odkazem na geopolitické spory autoři průzkumu uvedli: "Evropské společnosti čelí zvýšenému politickému tlaku ze strany čínských, evropských a třetích stran a jsou taženy různými směry, protože požadavky spotřebitelů jsou stále více politizovány." Klesající důvěra zahraničních firem působících v Číně se již promítá do jejich investičních plánů. Zahraniční investice do Číny se v posledních měsících snížily. Přibližně 11 % respondentů průzkumu uvedlo, že již přesunulo některé investice do zahraničí - stejný počet, který v loňské zprávě uvedl, že o tom uvažuje. Podíl respondentů, kteří označili Čínu za první tři destinace pro budoucí investice, klesl na 55 %, což je rekordně nízká hodnota. V poslední době se objevily určité náznaky naděje mezi zahraničními společnostmi, které stále považují Čínu za rozhodující obchodní příležitost. V průzkumu 63 % respondentů uvedlo, že by byli ochotni zvýšit své investice v Číně, pokud by byly odstraněny tržní a regulační překážky. "Vláda má příležitost ukázat, že sliby, které nedávno učinilo její vedení ve prospěch podnikání, nejsou jen slova," píše se ve zprávě Evropské komory. Zdroj: Getty Images Americká podnikatelská komunita v poslední době rovněž vyjádřila povzbuzení, zejména po cestě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena do Číny, kde se tento týden setkal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Byl to nejvyšší americký představitel, který tuto zemi navštívil za posledních pět let. Setkání Blinken a Xi "bylo velkým signálem pro podnikatelskou komunitu a čínskou komunitu, že americký byznys je v Číně vítán," řekl Michael Hart, prezident Americké obchodní komory v Číně, ve středečním rozhovoru pro televizi Bloomberg. Hart nicméně připustil, že americké firmy - stejně jako firmy z EU - své investice přehodnotily. "Společnosti určitě říkají, že se znovu zabývají tím, zda snižují riziko svých dodavatelských řetězců," řekl. Ale "počet společností, které říkají, že zde zůstávají, je stále většinový". Investice v Číně po prudké aktivitě na konci zimy letos na jaře stagnovaly. Vývoz se snižuje. Zahajuje se stále méně nových projektů v oblasti bydlení. Ceny klesají. Více než každý pátý mladý člověk je bez práce. Čína se v posledních několika letech, kdy její ekonomika vázla, pokusila o mnohá řešení, například o rozsáhlé půjčky na zaplacení silnic a železničních tratí. A během pandemie utratila obrovské částky za testování a karantény. Dodatečné stimulační výdaje nyní za vypůjčené peníze by podnítily nárůst aktivity, ale pro politiky, kteří se již obávají nahromaděného dluhu, by představovaly obtížnou volbu.