Je umělá inteligence dobrou investicí?

Boom umělé inteligence podpořil akcie společnosti Nvidia a v důsledku toho tržní kapitalizace firmy nedávno překročila hranici 1 bilionu dolarů. Sponzoři fondů se předhánějí ve spouštění burzovně obchodovaných fondů (ETF) a podílových fondů zaměřených na boom umělé inteligence.

Co potřebují investoři vědět o umělé inteligenci, aby se mohli orientovat v měnícím se tržním prostředí?

Komentátoři často hovoří o umělé inteligenci jako o „narušiteli“ – toto slovní spojení se stalo běžným pro označení pokroku, který vede k obrovským změnám v některých aspektech našeho života. Disruptory však existují tak dlouho, jak je historie doložena. Příchod kola byl disruptorem. Tiskařský lis byl jistě disruptorem.

Člověk by si myslel, že když investor včas rozpozná potenciálního narušitele a investuje do něj, bude z toho bohatství. Možná to je vysvětlení, proč se akcie Nvidie prodávají za astronomicky vysoké poměry ceny k zisku a ceny k prodejům, které jsou více než 200násobné a 36násobné.

Pozor na investice do „převratných“ nových technologií

Dvěma nejpřevratnějšími inovacemi dvacátého století byly pravděpodobně automobil a letadlo. Tyto dvě inovace skutečně změnily způsob života občanů celého světa. Navzdory jejich převratným účinkům však byli investoři do výrobců automobilů a leteckých společností velmi zklamáni.

Při projevu před shromážděním podnikatelských titánů v Sun Valley v roce 1999 popsal generální ředitel společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett zkušenosti automobilového průmyslu z počátku minulého století takto: „Existovaly dva tisíce automobilových společností: pravděpodobně nejdůležitější vynález první poloviny dvacátého století. Měl obrovský dopad na životy lidí. Kdybyste v době vzniku prvních automobilů viděli, jak se tato země bude vyvíjet ve spojení s automobily, řekli byste si: ‚Tady musím být‘. Ale ze dvou tisíc společností přežily před několika lety pouze tři automobilky. A v té či oné době se všechny tři prodávaly za nižší než účetní hodnotu, což je množství peněz, které byly do společností vloženy a zůstaly tam. Takže automobilky měly na Ameriku obrovský dopad, ale opačným směrem než investoři.“

Ve stejném projevu v Sun Valley Buffett popsal letecký průmysl takto: „Dalším velkým vynálezem první poloviny století bylo letadlo. V letech 1919 až 1939 existovalo asi 200 společností. Představte si, že byste mohli vidět budoucnost leteckého průmyslu už tam v Kitty Hawk. Viděli byste svět, o jakém se vám ani nesnilo. Ale předpokládejme, že jste měli vhled a viděli jste všechny ty lidi, kteří si přáli létat a navštěvovat své příbuzné nebo utíkat od svých příbuzných nebo cokoli, co se dělá v letadle, a rozhodli jste se, že to je to pravé místo. Ještě před několika lety bylo v součtu všech investic do akcií v leteckém průmyslu v historii vyděláno nula peněz.“

Historie nám říká, že investoři do inovací jsou často zklamáni, a to i tehdy, když se ukáže, že tyto inovace představují významný převrat.

Buffett při popisu investování často používá analogii s baseballem. V baseballu rozhodčí určuje míč a strike. Některé striky jsou tak dobré nadhozy, že je pro pálkaře obtížné je odpálit. Pokud pálkař na tyto nadhozy neodpálí, může být na základě striků odvolán. V investování však nic takového jako strike neexistuje. Buffett vysvětluje, že při investování můžete jen sedět a sledovat, jak kolem vás prochází jeden nadhoz za druhým (dokonce i striky), a rozmáchnout se jen na ty, které jsou ve vašem sweet spotu.

Domnívám se, že mnoho investorů se na hřištích s umělou inteligencí rozmachuje, protože mají FOMO (Fear of Missing Out). Nevadí mi, že mi uniká potenciální výnos, když se mnohé z firem inovujících v oblasti AI zdají být nejen předražené, ale i dokonale oceněné. Z toho plyne poučení, že pro většinu investorů v penzi se inovace v oblasti AI pravděpodobně nenacházejí v jejich sweet spot strike zóně.