Skutečné důvody propouštění ve společnostech Google, Microsoft, Meta a Amazon

Tyto firmy uvádějí různé důvody, proč to bylo nutné, které se většinou omezují na potřebu snížit náklady v souvislosti se zpomalením hospodářského růstu po celém světě.

Ve skutečnosti to však pravděpodobně nebude proto, že by zúčastněné společnosti potřebovaly peníze. Společnost Microsoft, která údajně propustila přibližně 10 000 zaměstnanců, prakticky současně oznámila, že hodlá investovat 10 miliard dolarů do společnosti OpenAI, tvůrce virální aplikace ChatGPT. Zdá se pravděpodobné, že v pozadí rozhodnutí investovat do společnosti zabývající se umělou inteligencí částku, která by se rovnala 1 milionu dolarů na propuštěného zaměstnance, je obchodní důvod.

Stejně tak mateřská společnost Googlu Alphabet oznámila, že plánuje snížit počet svých globálních zaměstnanců o 12 000, což představuje snížení o zhruba šest procent. Generální ředitel Sundar Pichai již dříve označil AI za nejtransformačnější technologii všech dob a při propouštění uvedl, že strategií bude „nasměrovat náš talent a kapitál na naše nejvyšší priority“. Všeobecně se má za to, že Google pracuje na vlastní odpovědi na ChatGPT poháněné umělou inteligencí, která bude brzy oznámena.

Dohromady čtyři největší technologické společnosti – Meta, Alphabet, Amazon a Microsoft – zrušily 50 000 pracovních míst. Mezitím prý nastupující nový šéf Twitteru Elon Musk propustil polovinu zaměstnanců společnosti, když ji koncem loňského roku převzal.

Jaký je tedy skutečný důvod těchto masových škrtů, kvůli nimž zůstaly bez práce desítky tisíc lidí (80 % z nich v USA)? Tomu se pokusili přijít na kloub datoví experti ze společnosti 365 Data Science, když se rozhodli provést vlastní analýzu těchto čísel.

Některá zjištění možná nebyla až tak překvapivá. Je známo, že technologické společnosti – povzbuzeny rekordními příjmy – podnikly v době pandemie Covid-19 náborovou vlnu. Platy dosahovaly rekordních hodnot, protože se rozhořel konkurenční boj o ty největší talenty, a média byla plná příběhů o opulentních výhodách. Není tedy překvapením, že průměrná doba, po kterou nedávno propuštěný zaměstnanec působí na své pozici, je zhruba dva roky. To by mohlo naznačovat, že v jistém smyslu tato propouštění představují ukončení náborové politiky zavedené po pandemii.

Ještě překvapivější však byla skutečnost, že medián praxe propuštěných zaměstnanců je 11,5 roku. Nemusí tedy nutně platit, že se jedná o všechny mladší pracovníky s malými zkušenostmi, které by bylo možné rychle nahradit, případně jejich role dokonce automatizovat. Jedním z možných důvodů této statistiky by mohlo být to, že déle sloužící zaměstnanci obvykle pobírají vyšší platy a jejich propouštění by mohlo podnikům pomoci splnit jejich finanční cíle.

Zajímavé však je, že nejvíce postižených rolí a pracovních funkcí bylo v oblasti lidských zdrojů, na které připadá 28 % všech propuštěných zaměstnanců. To může mít dva důvody – zaprvé z toho vyplývá, že pokud podniky propouštějí zaměstnance, omezují také nábor, a méně náborů znamená menší potřebu personálních pracovníků.

Druhým, ale možná stejně relevantním důvodem je, že HR je oblast, kde jsou některé funkce nahrazovány automatizací. Již nyní existují platformy, jejichž cílem je automatizovat rutinní úkoly spojené s pohovory a přijímáním nových zaměstnanců, jako je kontrola referencí, ověřování totožnosti a provádění hodnocení bezpečnosti a ochrany zdraví. V posledních letech se dokonce objevily zprávy, že společnosti, jako je Amazon, používají umělou inteligenci k identifikaci málo výkonných zaměstnanců a jejich následnému propuštění.

Získáváme také informace o tom, jak se lišily role, které byly v jednotlivých společnostech ovlivněny. Zatímco ve společnostech Microsoft a Meta byly nejvíce postiženy pozice v oblasti lidských zdrojů a vyhledávání talentů, ve společnostech Google a Twitter to byli softwaroví inženýři, kteří odnesli hlavní tíhu škrtů.

Z údajů shromážděných společností 365 Data Science také vyplývá, že těsnou většinu propuštěných zaměstnanců (56 %) tvořily ženy. To je znepokojující vzhledem k tomu, že technologický průmysl se většinu posledního desetiletí snažil řešit genderovou nerovnováhu, která v oboru již existuje – zejména v technických a inženýrských pozicích. Pro potenciální nové zaměstnankyně to není zrovna dobrý signál, že kromě rozdílů v platech a nižší pravděpodobnosti postupu do vyšších pozic se budou muset spokojit i s větší pravděpodobností propuštění.

A konečně, ještě jedna znepokojivá statistika, která na mě ze zprávy vyskočila, je skutečnost, že pouze 10 % propuštěných dosud uvedlo na svém profilu na síti LinkedIn novou práci. Samozřejmě je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda to pravděpodobně přejde v dlouhodobou nezaměstnanost – mnozí si možná jen užívají přestávku, než se vrhnou na hledání práce. Nebo se prostě ještě neobtěžovali své profily aktualizovat. Sledování vývoje této statistiky v příštích měsících by však mělo přinést zajímavé informace o tom, zda je pro kvalifikované pracovníky v oblasti technologií stále snadné přecházet mezi zaměstnáními. Je docela dobře možné, že značná část z nich se rozhodne pro samostatnou výdělečnou činnost nebo pro svobodnou ekonomiku.

Je to tedy tak, že technologičtí giganti prostě expandovali příliš daleko a příliš rychle? Nebo je to tím, že inovace v oblasti umělé inteligence a automatizace vytvořily situaci, kdy nejrychlejší způsob, jak ušetřit peníze, je nahradit lidi stroji? Ve skutečnosti je to pravděpodobně obojí. Žádná ze společností neuvedla automatizaci jako hnací sílu těchto kroků, ale vzhledem k tomu, jakých pracovních pozic se to týká, a čtení mezi řádky svádí k závěru, že k tomu přispívá.