Síkela: Zásobníky plynu v ČR jsou plné z 90 pct i bez dodávek z Ruska

Tuzemské zásobníky plynu jsou nyní naplněny z 90 procent, je v nich přes 3,1 miliardy metrů krychlových plynu. Plyne to z vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) na twitteru a informací na webu ministerstva. Podle Síkely jsou tak zásoby plynu v Česku rekordní, a to i bez jeho dovozu z Ruska. "S velkým předstihem jsme tedy splnili nařízení Evropské unie, ze kterého tato povinnost kvůli posílení energetické bezpečnosti před zimou vyplývá," doplnil ministr. Minulý týden Síkela uvedl, že Česko v letošním prvním pololetí nečerpalo žádný plyn z Ruska. Od počátku roku se do ČR veškerý plyn dováží přes Německo. Zatímco v minulých letech dodávky tvořil především ruský plyn, po uzavření plynovodu Nord Stream ho nahradily dodávky plynu z Norska a zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie a Nizozemska. "Kapacita LNG terminálu v Nizozemsku, kterou se nám loni podařilo zajistit, nám pokryje až 40 procent roční spotřeby plynu. Zkapalněný zemní plyn tak hraje nenahraditelnou roli v posilování naší energetické bezpečnosti," řekl minulou středu ministr. Stát bude podle něj v jednáních o navyšování dodávek a využívání LNG terminálů pro zásobování ČR pokračovat. Před rokem byly zásobníky plynu podle údajů na webu ministerstva plné z necelých 80 procent a bylo v nich zhruba o 400 milionů metrů krychlových plynu než nyní. To, že Česko dosahuje vysokých zásob plynu, ministerstvo již dřív odůvodnilo tím, že výrazně klesla spotřeba plynu v zemi. Podle úřadu celková spotřeba plynu letos od ledna do července byla 3,96 miliardy metrů krychlových, což bylo o 12 procent méně než v roce 2022 a o 20 procent oproti průměru let 2019 až 2022. Zástupci až 30 zemí budou v srpnu jednat o Ukrajině, Rusko není pozváno V saúdskoarabské Džiddě budou na začátku srpna jednat zástupci až 30 západních a klíčových rozvojových zemí o Ukrajině. S odvoláním na diplomaty o tom dnes informuje americký list The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Evropa se podle něj snaží získat širokou mezinárodní podporu pro mír, jehož podmínky si stanoví Ukrajina. Rusko pozváno není. Schůzka, které se zúčastní i zástupci Indie či Brazílie, se uskuteční 5. a 6. srpna, uvádí WSJ. Bude se konat v době, kdy mezi Západem a Ruskem narůstá rivalita o podporu ze strany nejdůležitějších rozvojových zemí. Mnoho z nich dosud ohledně ruské agrese na Ukrajině zaujímá neutrální postoj. Představitelé Ukrajiny a západních zemí doufají, že snahy získat na svou stranu rozvojové státy by mohly vyvrcholit mírovým summitem, který by se konal ještě letos a na kterém by se světoví lídři přihlásili ke společným zásadám pro vyřešení konfliktu na Ukrajině. Podle nich by takové principy mohly být základem pro možná budoucí jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, která by byla ve prospěch Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikrát řekl, že jeho země nebude jednat s Ruskem o míru, dokud se ruská vojska nestáhnou z okupovaných ukrajinských území. Moskva pak trvá na svých požadavcích a nehodlá se vzdát ani těch částí Ukrajiny, které sice loni anektovala, ale pak nad nimi kontrolu ztratila.