Bankovní asociace letos čeká růst HDP 0,1 procenta, příští rok 2,3 procenta

Proti květnové prognóze se odhad nepatrně zhoršil a vrátil se zpět na odhad z kraje letošního roku. Inflaci pro letošní rok stále čeká 11 procent a v jeho závěru kolem osmi procent. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes novinářům představila Česká bankovní asociace (ČBA).

V příštím roce by měl růst HDP dosáhnout 2,3 procenta, proti předešlé prognóze je ale také nižší, a to zejména s ohledem na pomalejší ekonomický vývoj v zahraničí. Inflace v příštím roce ale dosáhne v průměru 2,5 procenta a na konci roku dvě procenta. Odhad inflace se proti květnové prognóze mírně snížil s ohledem na dosavadní rychlejší útlum inflačních tlaků.

„Ze zahraničí přichází smíšené zprávy, méně pozitivně v tomto ohledu vyznívá slabá zahraniční poptávka a zejména slabý výkon německé ekonomiky. I z toho důvodu se pro druhou polovinu roku čeká jen velmi opatrné oživování tuzemské ekonomiky, která za celý letošní rok bude jen stagnovat,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler. Inflace v hlavních ekonomikách dosáhla vrcholu.

Na trh práce ekonomické zpomalování dopadá omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých hodnotách. „Přes předchozí recesi ekonomiky trh práce zůstává napjatý a průměrná míra nezaměstnanosti by měla letos i příští rok zůstat poblíž 3,7 procenta,“ uvedl analytik J&T Banky Petr Sklenář.

Růst průměrné mzdy letos dosáhne téměř devíti procent. Proti předešlé prognóze se hodnota nepatrně snížila. Vzhledem k dvouciferné inflaci ale za celý letošní rok průměrné mzdy klesnou o dvě procenta, koncem roku by měly začít mírně růst a v příštím roce se zvýší na hodnoty kolem čtyř procent. Nominální růst mezd v příštím roce se stejně jako v předešlé prognóze předpokládá 6,5 procenta.

Úrokové sazby ČNB začnou klesat už letos, někteří členové panelu nicméně počítají s prvním poklesem sazeb až v příštím roce. Koncem příštího roku by se hlavní sazba centrální banky měla nacházet mírně nad čtyřmi procenty. Rozpětí odhadů je poměrně široké a pohybuje se od 3,5 po 5,25 procenta. Kurz koruny pro letošní i příští rok se očekává kolem úrovně 24 korun za euro. Rozptyl odhadů kurzu zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a to zejména pro rok příští, kdy se pohybuje pro konec roku od 23,00 po 24,50 koruny za euro.

Prognóza nadále předpokládá citelný pokles spotřeby domácností. Letos by měla klesnout téměř o tři procenta. Ačkoli ve druhé polovině roku se reálný propad tržeb zmírní i vlivem nižší srovnávací základny, spotřeba domácností zůstane nadále utlumená kvůli propadu reálných příjmů. V příštím roce by se měla vrátit k růstu kolem tří procent, což bylo běžné v dobách před pandemií.

Mám zájem o více informací

Navzdory vysokým deficitům rozpočtu roste zadlužení vůči HDP jen mírně, a to díky vysoké inflaci. Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na čtyři procenta HDP stejně jako v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok jej očekává 2,8 procenta.

Meziroční inflace v červenci zpomalila na 8,8 pct z červnových 9,7 procenta

Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Kladný vliv na zpomalení inflace měly zejména potraviny, informoval dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta. Podle analytiků ke snížení inflace přispělo zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji.

„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Výsledky tak odpovídají i očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflace v prvním prázdninovém měsíci klesla pod devět procent.

Tempo meziroční inflace v červenci zpomalilo na 8,8 pct z červnových 9,7 pct. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,5 pct, uvedl ČSÚ.Podle statistiků mezi potravinami a nealkoholickými nápoji zaznamenala mírnější růst cen většina sledovaného zboží. Například zdražení masa zpomalilo na 3,2 procenta z červnových 4,7 procenta, margaríny a ostatní rostlinné tuky meziročně zdražily o 3,6 procenta, zatímco v červnu o 17,1 procenta, a ceny cukru stouply o 44,7 procenta proti červnovému růstu o 50,3 procenta. V bydlení se nižší meziroční nárůst cen týkal plynu a paliv. Plyn proti loňskému červenci zdražil o 35,5 procenta a tuhá paliva o 26,9 procenta.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Nová prognóza České bankovní asociace pro letošní rok předpokládá jen velmi mírný růst tuzemské ekonomiky o 0,1 procenta. Proti květnové prognóze se odhad nepatrně zhoršil a vrátil se zpět na odhad z kraje letošního roku. Inflaci pro letošní rok stále čeká 11 procent a v jeho závěru kolem osmi procent. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes novinářům představila Česká bankovní asociace (ČBA). V příštím roce by měl růst HDP dosáhnout 2,3 procenta, proti předešlé prognóze je ale také nižší, a to zejména s ohledem na pomalejší ekonomický vývoj v zahraničí. Inflace v příštím roce ale dosáhne v průměru 2,5 procenta a na konci roku dvě procenta. Odhad inflace se proti květnové prognóze mírně snížil s ohledem na dosavadní rychlejší útlum inflačních tlaků. "Ze zahraničí přichází smíšené zprávy, méně pozitivně v tomto ohledu vyznívá slabá zahraniční poptávka a zejména slabý výkon německé ekonomiky. I z toho důvodu se pro druhou polovinu roku čeká jen velmi opatrné oživování tuzemské ekonomiky, která za celý letošní rok bude jen stagnovat," uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler. Inflace v hlavních ekonomikách dosáhla vrcholu. Na trh práce ekonomické zpomalování dopadá omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých hodnotách. "Přes předchozí recesi ekonomiky trh práce zůstává napjatý a průměrná míra nezaměstnanosti by měla letos i příští rok zůstat poblíž 3,7 procenta," uvedl analytik J&T Banky Petr Sklenář. Růst průměrné mzdy letos dosáhne téměř devíti procent. Proti předešlé prognóze se hodnota nepatrně snížila. Vzhledem k dvouciferné inflaci ale za celý letošní rok průměrné mzdy klesnou o dvě procenta, koncem roku by měly začít mírně růst a v příštím roce se zvýší na hodnoty kolem čtyř procent. Nominální růst mezd v příštím roce se stejně jako v předešlé prognóze předpokládá 6,5 procenta. Úrokové sazby ČNB začnou klesat už letos, někteří členové panelu nicméně počítají s prvním poklesem sazeb až v příštím roce. Koncem příštího roku by se hlavní sazba centrální banky měla nacházet mírně nad čtyřmi procenty. Rozpětí odhadů je poměrně široké a pohybuje se od 3,5 po 5,25 procenta. Kurz koruny pro letošní i příští rok se očekává kolem úrovně 24 korun za euro. Rozptyl odhadů kurzu zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a to zejména pro rok příští, kdy se pohybuje pro konec roku od 23,00 po 24,50 koruny za euro. Prognóza nadále předpokládá citelný pokles spotřeby domácností. Letos by měla klesnout téměř o tři procenta. Ačkoli ve druhé polovině roku se reálný propad tržeb zmírní i vlivem nižší srovnávací základny, spotřeba domácností zůstane nadále utlumená kvůli propadu reálných příjmů. V příštím roce by se měla vrátit k růstu kolem tří procent, což bylo běžné v dobách před pandemií. Navzdory vysokým deficitům rozpočtu roste zadlužení vůči HDP jen mírně, a to díky vysoké inflaci. Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na čtyři procenta HDP stejně jako v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok jej očekává 2,8 procenta. Meziroční inflace v červenci zpomalila na 8,8 pct z červnových 9,7 procenta Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Kladný vliv na zpomalení inflace měly zejména potraviny, informoval dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta. Podle analytiků ke snížení inflace přispělo zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji. "Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Výsledky tak odpovídají i očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflace v prvním prázdninovém měsíci klesla pod devět procent. Tempo meziroční inflace v červenci zpomalilo na 8,8 pct z červnových 9,7 pct. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,5 pct, uvedl ČSÚ.Podle statistiků mezi potravinami a nealkoholickými nápoji zaznamenala mírnější růst cen většina sledovaného zboží. Například zdražení masa zpomalilo na 3,2 procenta z červnových 4,7 procenta, margaríny a ostatní rostlinné tuky meziročně zdražily o 3,6 procenta, zatímco v červnu o 17,1 procenta, a ceny cukru stouply o 44,7 procenta proti červnovému růstu o 50,3 procenta. V bydlení se nižší meziroční nárůst cen týkal plynu a paliv. Plyn proti loňskému červenci zdražil o 35,5 procenta a tuhá paliva o 26,9 procenta.