windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Ministerstvo tak zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy korun. Zákon o státním rozpočtu na letošní rok očekával celkový výnos windfall tax i odvodu 100 miliard korun.
Proti dubnu se zvýšil především očekávaný výnos windfall tax. Nový odhad předpokládá, že díky ní stát vybere 46 miliard korun, zatímco v dubnu předpokládalo ministerstvo financí výnos 28 miliard korun. Původně ale rozpočet předpokládal inkaso 85 miliard korun.
Naopak u odvodu z nadměrného zisku počítá ministerstvo s vyšším výnosem než při sestavování rozpočtu. Nynější odhady předpokládají inkaso 18,5 miliardy korun, v zákonu o státním rozpočtu to bylo 15 miliard korun. V dubnu ministerstvo čekalo výnos 12,3 miliardy korun.
„Z očekávaných 46 miliard korun zaplatí výraznou většinu polostátní ČEZ a další energetické společnosti, zatímco banky zaplatí maximálně nižší jednotky miliard korun,“ sdělil dnes ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Konečný objem výběru daně z neočekávaných zisků se podle něj může proti odhadu ještě snížit, protože banky budou pokračovat v optimalizování svých výnosů. Z celkových 64,5 miliardy korun z obou mimořádných daňových opatření podle Hájka zaplatí ČEZ 30 až 40 miliard korun.
Zdroj: Unsplash
Státní rozpočet zatím nevykázal žádné příjmy z daně z neočekávaných zisků. Zálohy za první tři čtvrtletí jsou splatné v září. Na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny odvedly firmy do rozpočtu do konce července 13,4 miliardy korun.
Materiál ministerstva financí předpokládá, že odvod z nadměrného zisku dosáhne příští rok 200 milionů korun, v roce 2025 už bude nulový. Na windfall tax by měl stát příští rok inkasovat 17 miliard korun a v roce 2025 deset miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale v polovině srpna uvedl, že vláda zváží zda bude tuto daň v nadcházejících dvou letech uplatňovat. Zákon ji zavedl jako mimořádné opatření s dobou platnosti nanejvýš tři roky.
Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošek také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z tabáku, kde by výnos měl klesnout o 600 milionů korun na 58,8 miliardy korun, a majetkové a silniční daně, kde by se inkaso mělo snížit na 600 milionů korun z loňských 1,8 miliardy korun.
Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 230 miliard korun, zatímco loni to bylo 195,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 305 miliard korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty (DPH) by měl vzrůst na 570 miliard korun proti loňským 536,2 miliardy korun. Proti dubnu ministerstvo zlepšilo odhad výnosu přímých daní, naopak odhad inkasa DPH klesl.
Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom tzv. sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.
Zdroj: Pixabay
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Ministerstvo tak zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy korun. Zákon o státním rozpočtu na letošní rok očekával celkový výnos windfall tax i odvodu 100 miliard korun.
Proti dubnu se zvýšil především očekávaný výnos windfall tax. Nový odhad předpokládá, že díky ní stát vybere 46 miliard korun, zatímco v dubnu předpokládalo ministerstvo financí výnos 28 miliard korun. Původně ale rozpočet předpokládal inkaso 85 miliard korun.
Naopak u odvodu z nadměrného zisku počítá ministerstvo s vyšším výnosem než při sestavování rozpočtu. Nynější odhady předpokládají inkaso 18,5 miliardy korun, v zákonu o státním rozpočtu to bylo 15 miliard korun. V dubnu ministerstvo čekalo výnos 12,3 miliardy korun.
"Z očekávaných 46 miliard korun zaplatí výraznou většinu polostátní ČEZ a další energetické společnosti, zatímco banky zaplatí maximálně nižší jednotky miliard korun," sdělil dnes ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Konečný objem výběru daně z neočekávaných zisků se podle něj může proti odhadu ještě snížit, protože banky budou pokračovat v optimalizování svých výnosů. Z celkových 64,5 miliardy korun z obou mimořádných daňových opatření podle Hájka zaplatí ČEZ 30 až 40 miliard korun.
Zdroj: Unsplash
Státní rozpočet zatím nevykázal žádné příjmy z daně z neočekávaných zisků. Zálohy za první tři čtvrtletí jsou splatné v září. Na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny odvedly firmy do rozpočtu do konce července 13,4 miliardy korun.
Materiál ministerstva financí předpokládá, že odvod z nadměrného zisku dosáhne příští rok 200 milionů korun, v roce 2025 už bude nulový. Na windfall tax by měl stát příští rok inkasovat 17 miliard korun a v roce 2025 deset miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale v polovině srpna uvedl, že vláda zváží zda bude tuto daň v nadcházejících dvou letech uplatňovat. Zákon ji zavedl jako mimořádné opatření s dobou platnosti nanejvýš tři roky.
Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošek také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z tabáku, kde by výnos měl klesnout o 600 milionů korun na 58,8 miliardy korun, a majetkové a silniční daně, kde by se inkaso mělo snížit na 600 milionů korun z loňských 1,8 miliardy korun.
Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 230 miliard korun, zatímco loni to bylo 195,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 305 miliard korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty (DPH) by měl vzrůst na 570 miliard korun proti loňským 536,2 miliardy korun. Proti dubnu ministerstvo zlepšilo odhad výnosu přímých daní, naopak odhad inkasa DPH klesl.
Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom tzv. sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.
Zdroj: Pixabay
