Česká republika jediná v EU ve výkonnosti ekonomiky nedosáhla předcovidových úrovní

ČR jako jediná země EU ještě ve výkonnosti ekonomiky nedosáhla předcovidových úrovní. Na dnešním českém exportním fóru, které v Praze pořádá Asociace exportérů, to řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Česko podle ní hledá nový model růstu - mělo by řešit především situaci na trhu práce, zajistit cenovou stabilitu a zkrotit veřejné finance. Evropská ekonomika má to nejhorší za sebou, její oživení ale bude křehké a pomalé, uvedla Horská. Připomněla horší výkon německé ekonomiky, která jako jediná v eurozóně bude letos zřejmě v recesi. Problémy německé ekonomiky mají podle ní stejné příznaky jako v ČR, tedy přebujelou byrokracii, dluhy vůči dopravní a energetické infrastruktuře, nízký objem investic do vědy a výzkumu, vysoké ceny energií či velký podíl automobilového průmyslu, který je cyklický. Výkonností ekonomiky se rozumí, vše co se vyrobí za určité období na určitém území. Pro vyjadřování výkonnosti se užívá několik ukazatelů, především hrubý domácí produkt (HDP). Pozitivní zprávou pro české exportéry je to, že česká koruna přestala posilovat, uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. V horizontu následujících měsíců je podle něj pravděpodobnější scénář dalšího oslabení koruny. Mezi důvody patří například očekávaný avizovaný pokles úrokových sazeb České národní banky, zatímco Evropská centrální banka by sazby mohla spíše ještě zvýšit, dodal. Pavel zatím nestanovil datum podpisu penzijní novely,vláda chce opatření od září Prezident Petr Pavel zatím nestanovil termín podpisu vládní penzijní novely. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Kabinet přitom chce, aby většina změn byla účinná od letošního září. Aby se tak stalo, hlava státu by novelu musela podepsat urychleně tak, aby ve sbírce zákonů vyšla do konce srpna. Vládní novela má přinést zpřísnění pravidel předčasných důchodů či zpomalení řádné lednové valorizace penzí. Nynější mimořádné valorizace při vyšším růstu cen by nahradil dočasný přídavek. Senát předlohu schválil 23. srpna. Naprostá většina z nynějších změn by měla být účinná podle představ kabinetu už od září kromě jednoho ze čtyř parametrů zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. V takovém případě by ale musela novela ve sbírce vyjít do konce srpna. "Prezident Petr Pavel se od obdržení zákona o důchodovém pojištění celou problematikou intenzivně zabývá se svými ekonomickými poradci. Věnuje tématu velkou pozornost. Termín podpisu zatím stanovený není," uvedla Řeháková. O rok později má vejít v účinnost jen prodloužení minimální doby hrazení odvodů o pět let na 40 let. Předčasný důchod bude podle předlohy možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka se bude krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze se nebude valorizovat zásluhová část důchodu. Při pravidelných lednových valorizacích se penze nyní zvyšují o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Od příštího roku by se měl brát v úvahu výhradně růst cen pro domácnosti důchodců. Započítávala by se třetina růstu reálných mezd, jako tomu bylo před rokem 2018. Pokud by se ceny zvedly nejméně o pět procent od posledního přidání, důchodci dostanou stejně jako teď při mimořádné valorizaci víc peněz, ovšem nejdříve od července kalendářního roku. Pobírat budou podle novely vždy do konce roku přídavek a zvedne se jim i zásluhová část penze, ovšem prakticky rovněž dočasně. Růst se bude započítávat do běžného lednového navýšení. Mimořádné přidání se tak na rozdíl od nynějška nebude promítat do dalších valorizací. Dočasný přídavek a zvýšení procentních výměr bude podle novely odrážet 60 procent růstu cen. Úpravy mají podle předkladatelů přispět k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému a ke snižování zadlužení státu. Mají také zabránit opakování situace s vlnou odchodů do předčasného důchodu z loňského roku a celkově snížit motivaci k využívání tohoto druhu penze.