Nových bytů dle ČSÚ přibývá, nepokryjí ale poptávku u velkých měst, míní experti

Počet nových bytů v Česku v posledních deseti letech postupně roste. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se za prvních sedm měsíců roku v České republice dostavělo 20.925 bytů, tedy o 56 procent více než v roce 2013 a o 16 procent více než v roce 2018. Podobný nárůst statistici evidují i u zahájené výstavby. Developeři a někteří odborníci přesto opakovaně uvádějí, že bytová výstavba v Česku je nedostatečná. Podle realitních expertů, které ČTK oslovila, je nedostatek bytů především ve velkých městech a jejich okolí, kam se lidé stěhují z menších sídel. Přestože v Praze podle ČSÚ počet nových bytů v posledních deseti letech postupně rostl, nesplňuje podle odborníků ideální limit 10.000 zkolaudovaných bytů ročně. "V České republice je na první pohled dostatek bytů a domů. Na druhý pohled však zjistíme, že se často nachází v místech, kde lidé nechtějí žít. Mladí lidé se po studiích ve velkých městech často již nechtějí vracet do menších měst a vesnic. Rostoucí věk dožití zase vede k tomu, že se nemovitosti ze starších generací později dostávají k mladším generacím. V jedné širší rodině je tak často potřeba řešit bytovou situaci ve čtyřech různých generacích," řekl ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Větší stavební aktivita je podle ředitele v oddělení nemovitostního poradenství společnosti Deloitte Petra Hány vždy v největších českých městech a jejich přilehlém okolí, jako jsou Praha a Středočeský kraj. Naopak nejnižší je v odlehlých oblastech a v post-průmyslových regionech, ve kterých spíše ubývá obyvatelstvo, a kde jsou ceny nemovitostí v průměru nižší. V těchto oblastech je poptávka po bydlení nízká, investice do nového bydlení se zde proto nevyplatí. "Zatímco z periferních regionů dlouhodobě odcházejí obyvatelé do měst, zástavba tam zůstává. Relativně klesající poptávka ze stran domácností a fixní nabídka nemovitostí vedou k tomu, že ceny nemovitostí v regionech s nízkým indexem atraktivity jsou pod reprodukční náklady stavebních prací," uvedl Hána. Naopak ve velkých městech je poptávka vysoká. V Praze se letos od ledna do července zahájila výstavba 3117 bytů, což je o 62 procent více než v roce 2013 a o 58 procent více než v roce 2018. Přibývá i dostavených bytů. Za prvních sedm měsíců roku jich stavaři dokončili 3730, o 63 procent více než v roce 2013 a o šest procent více než v roce 2018, vyplývá z údajů ČSÚ. Tato zvýšena výstavba ale podle analytika a ekonoma Banky Creditas Petra Dufka stejně nestačí poptávku nasytit. Výstavba nastala totiž se zpožděním v době, kdy už ceny bytů na trhu byly rekordní. "Od loňského jara je opět vidět rychlý útlum bytové výstavby. Při pohledu na roční kumulovaná data byla výstavba loni v březnu, kdy se v Praze začalo stavět v ročním souhrnu přes deset tisíc bytů," dodal Dufek. V Praze podle ČSÚ žilo na konci června více než 1,37 milionu lidí. To je přibližně o 130.000 více než v roce 2013 a o 70.000 více než v roce 2018. Reálný počet obyvatel ale podle Křečka může být ještě vyšší. "Z dat mobilních operátorů se ukazuje, že v Praze žije zhruba o 300.000 Čechů více, než ukazují oficiální data podle trvalých adres v občanských průkazech. Přehlášení je totiž administrativně náročné. Z toho vyplývá, že i když se v žádaných lokalitách daří dokončovat více bytů, stále je to zoufale málo oproti skutečné potřebě," sdělil Křeček. Objem hypoték v srpnu byl nejvyšší od června 2022 Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 14 miliard korun, což je proti červenci nárůst o čtvrtinu a nejvyšší hodnota od června 2022. Meziročně šlo o první nárůst od konce roku 2021. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla v srpnu z červencových 5,8 procenta na 5,78 procenta, byla tak nejníže za poslední rok. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu. Z meziročního pohledu se projevil vliv nižší srovnávací základny a objem hypoték vzrostl o 40 procent. “Hypoteční trh čeká na oživení. Ačkoliv nelze hovořit o boomu, tak mírné náznaky nárůstu hypotečních úvěrů mezikvartálně v řádu dvouciferných čísel sledujeme. Navíc roste zájem o takzvané zelené hypotéky, které některé banky zvýhodňují na úrokové sazbě,” uvedl manažer hypotečních úvěrů UniCredit Bank Filip Beneš. Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v srpnu dosáhl 11,5 miliardy Kč po červencových 9,5 miliardy. Objem interně či z jiné instituce refinancovaných úvěrů činil 2,6 miliardy Kč proti 1,9 miliardy o měsíc dříve. Počet nově poskytnutých hypoték se v srpnu zvýšil z 3100 na 3700, zatímco průměrný měsíční počet letošního roku je mírně nad hranicí 3000. "Hypoteční trh v posledních měsících sice mírně ožívá, ačkoli hypoteční sazby klesají jen velmi pomalu. Z dlouhodobého pohledu však zůstává citelně utlumený, což ilustruje i skutečnost, že objem hypoték poskytnutých od začátku roku je nejnižší za posledních deset let,“ uvedl ekonom asociace Jakub Seidler. Průměrná hypoteční sazba v srpnu je nejnižší od srpna minulého roku, tedy za poslední rok. Úrokové sazby tak v posledních třech měsících opět klesají, což bylo umožněno postupným poklesem tržních úrokových sazeb. Přesto zůstávají hypoteční sazby mezi nejvyššími za posledních 20 let, ačkoli v letech 2008 a 2009 se pohybovaly na obdobně vysokých hodnotách. Nabídkové sazby se nejčastěji pohybují v relativně širokém rozpětí mezi šesti až sedmi procenty, jejich průměr v posledním měsíci mírně klesl. "Průměrná hypoteční sazba sice mírně klesá, stále se však nachází z historického pohledu na vysokých úrovních, do konce roku bude další pokles stále spíše kosmetický. V příštím roce očekáváme klesající trend úrokových sazeb, což by již klienti mohli pocítit jako výraznější změnu," řekla manažerka pro hypoteční úvěry mBank Soňa Holíková. Banky se snaží klienty nalákat na zářijové akce s atraktivními sazbami, kdy není nezvyklá ani hypotéka se sazbou od 5,39 procenta, řekla hypoteční specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová. Klienti více poptávají hypotéky na bydlení, doplnil zemský ředitel společnosti 4fin Tomáš Trauške. Nejčastějším argumentem je podle něj očekávání růstu cen nemovitostí při poklesu úrokových sazeb. Průměrná hypotéka se v srpnu mírně zvýšila a byla nejvyšší od května minulého roku. Poprvé po více než roce se tak dostala opět nad 3,1 milionu Kč. Na minimum klesla letos v lednu, kdy činila 2,83 milionu Kč. Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou hypotéku zvýšení měsíční splátky o 1500 Kč. Ve srovnání s dvouprocentní sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, znamená šestiprocentní sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky o 6000 Kč. Splátka hypotéky jeden milion korun s 30letou splatností se současnými sazbami je kolem 6000 Kč.