Společnost Klarna v prvním pololetí snížila ztráty, ale nedosáhla zisku

Švédská společnost Klarna, která se zabývá nákupem nyní a platbou později, snížila v první polovině roku 2023 své ztráty o zhruba 67 %, protože ve snaze dosáhnout ziskovosti výrazně snížila náklady. Společnost vykázala celkový čistý provozní zisk ve výši 9,2 miliardy švédských korun (843,5 milionu USD), což představuje meziroční nárůst o 21 %. Nepodařilo se jí vykázat pololetní zisk, za toto období vykázala čistou ztrátu ve výši 2,1 miliardy švédských korun, což je o 67 % méně než v období od ledna do června 2022, kdy dosáhla 6,4 miliardy korun. Klarna nicméně uvedla, že v prvním pololetí zaznamenala jeden měsíc ziskovosti, čímž předstihla svůj interní cíl vykazovat zisk na měsíční bázi ve druhém pololetí. Generální ředitel a zakladatel společnosti Klarna Sebastian Siemiatkowski milník ziskovosti firmy přivítal a uvedl, že její výsledky "jasně vyvracejí mylné představy o obchodním modelu společnosti Klarna a dokládají, že je neuvěřitelně agilní a udržitelný" a podporují "zdravou spotřebitelskou základnu". "Někteří tvrdili, že společnost Klarna bude čelit obtížím v náročném makroekonomickém klimatu s vysokými úrokovými sazbami, ale poté, co jsem společnost vedl během finanční krize v roce 2008, jsem věděl, že máme silný a odolný obchodní model, který nás provede. Navzdory nestabilnímu prostředí jsme dokázali přesně to, co jsme si předsevzali," řekl Siemiatkowski. Úvěrové ztráty, tedy ukazatel toho, kolik si společnost odkládá stranou pro případ selhání zákazníků, klesly o 39 % na 1,8 miliardy korun z 2,9 miliardy. Firmy typu Buy now, pay later neboli BNPL umožňují nakupujícím odložit platby na pozdější dobu nebo nakupovat věci na splátky na bezúročný úvěr. Tyto firmy jsou schopny nabízet úvěry s nulovým úrokem tím, že za každou transakci účtují poplatek obchodníkům, nikoliv zákazníkům - s růstem úrokových sazeb je však model financování BNPL ohrožen. Siemiatkowski již dříve pro CNBC uvedl, že společnost plánuje dosáhnout ziskovosti na měsíční bázi v druhé polovině roku 2023, což naznačuje, že se vyplatila agresivní strategie snižování nákladů v roce 2022 - která zahrnovala stovky propuštěných zaměstnanců. Společnost Klarna loni v květnu snížila počet svých zaměstnanců o 10 %. "Do jisté míry jsme všichni měli štěstí, že jsme toto rozhodnutí v květnu [2022] přijali, protože jak jsme sledovali lidi, kteří opustili společnost Klarna, v podstatě téměř všichni dostali práci," řekl Siemiatkowski v rozhovoru ve finských Helsinkách na technologické konferenci Slush loni v listopadu. "Kdybychom to udělali dnes, pravděpodobně by to tak bohužel nebylo." Společnost Klarna uvedla, že optimalizace nákladů byla klíčovým faktorem, díky němuž se jí v první polovině roku podařilo vykázat měsíční zisk. Společnost uvedla, že provozní náklady před započtením úvěrových ztrát se meziročně zlepšily o 26 %, a to mimo jiné díky jejímu prosazování umělé inteligence. Společnost Klarna uvedla, že nedávno spuštěná funkce zákaznických služeb "zefektivnila řešení sporů zákazníků s obchodníky, čímž ušetřila více než 60 000 hodin ročně". Stejně jako další fintechové společnosti se i Klarna v poslední době výrazně prosazuje v oblasti umělé inteligence, protože se snaží využít rostoucího boomu v tomto odvětví, který nastal po zrodu služby ChatGPT společnosti OpenAI. V dubnu společnost přepracovala svou aplikaci s řadou nových personalizovaných nákupních funkcí. Snaží se, aby se software podobal aplikaci TikTok, která má pro uživatele k dispozici kanál pro objevování obsahu vhodného pro jejich preference. David Sandstrom, marketingový ředitel společnosti Klarna, tehdy pro CNBC uvedl, že cílem je "nabízet lidem produkty a značky dříve, než věděli, že je chtějí". Společnost Klarna loni v rámci takzvaného "down round" vymazala 85 % své tržní hodnoty, čímž se její ocenění snížilo ze 46 miliard dolarů na 6,7 miliardy dolarů. Některé z obdobných společností, jako PayPal, Affirm a Block, také zaznamenaly prudký pokles svých akcií v rámci širšího výprodeje ocenění technologií. Klarna tehdy vinila zhoršující se makroekonomické podmínky, včetně vyšší inflace, rostoucích úrokových sazeb a změny spotřebitelského sentimentu.