V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekli ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a člen představenstva ČSOB Ján Lučan a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Ekonomové také upozorňovali na to, že růst ekonomiky brzdí nedostatečně rozvinutá infrastruktura a nedostatečné koncepce dlouhodobého rozvoje.
„Jak krátkodobě, tak dlouhodobě rosteme příliš pomalu,“ řekl Švejnar, podle kterého Česko nevyužívá dostatečně svůj potenciál. Poznamenal, že již zhruba třetinu století se Česko snaží dohnat úroveň mezd v Německu nebo Rakousku a stále jsou mzdy zhruba na třetinové úrovni těchto zemí. Podle Švejnara inflace zpomaluje po celém světě a hlavní problém pro Česko bude ekonomický růst a zvyšování životní úrovně.
Míní, že centrální banka může začít snižovat úrokové sazby, i když míra inflace v říjnu může být mírně vyšší než v září. Vysoké sazby měly vliv na investice firem, protože jejich financování bylo dražší, což následně ovlivňuje i spotřebu a vede ke stagnaci ekonomiky, uvedl.
Podle Lučana je Česko venku z recese, stále však ekonomicky zaostává a čeká ho větší transformace ekonomiky než jiné země. Na konci příštího roku by mohla být míra inflace mezi 2,5 až třemi procenty, pokud nenastanou nějaké další globální události, doplnil. Upozornil na to, že ČR je jak exportní, tak importní ekonomikou, protože firmy například potřebují dovážet suroviny. Kvůli tomu také podle něj Česko více zasáhla pandemie koronaviru, která zpřetrhala dodavatelské řetězce.
V poslední době po změně struktury ekonomiky stále hlasitěji volají i podniky, uvedl. Česku se podle něj již nevyplácí mít levnou kvalifikovanou pracovní sílu, což před 20 lety ekonomice výrazně pomohlo. „Růst od roku 1989 do roku 2010 byl velice zajímavý, ale tím se vyčerpal,“ doplnil.
Zámečník řekl, že je otázka, zda Česko může dlouhodobě růst, když má stejné problémy jako Německo, protože český průmysl je velmi závislý na německé ekonomice. Uvedl, že z Německa se hodně vyváželo do zemí jako Čína nebo Rusko, tedy zemí, se kterými má nyní Západ napjaté vztahy. V Česku podle něj chybí dlouhodobější strategie v základních oblastech, jako je energetika nebo doprava. Jde o obory, kde jde o horizont nejméně 20 let, doplnil.
Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Podle analytiků, které koncem září oslovila ČTK, se Česku stále nedaří dostat na úroveň před pandemií covidu-19. Předpokládají ale postupné hospodářské oživení ve druhém pololetí, za celý rok by Česko mohlo zaznamenat slabý růst.
Zdroj: Unsplash
České spořitelně klesl za tři čtvrtletí čistý zisk o 2,9 pct na 14,6 mld. Kč
České spořitelně (ČS) klesl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně o 2,9 procenta na 14,6 miliardy korun. Provozní zisk se snížil o 15 procent na 18,6 miliardy korun a provozní výnosy o 5,6 procenta na 35,7 miliardy korun. Vyplývá to z konsolidovaných výsledků hospodaření, které dnes Česká spořitelna zveřejnila na svých internetových stránkách. Bance meziročně vzrostly vklady i úvěry, hrubý objem klientských úvěrů přesáhl bilion korun.
„Finanční i obchodní výsledky České spořitelny zůstávají velmi dobré. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 dosáhla Spořitelna pozoruhodného milníku – objem úvěrového portfolia vůbec poprvé v historii přesáhl 1000 miliard korun (jeden bilion korun),“ uvedl Ivan Vondra, člen představenstva České spořitelny zodpovědný za finanční řízení.
Hrubý objem klientských úvěrů, který byl ovlivněn akvizicí Sberbank CZ, meziročně vzrostl o osm procent na 1006,3 miliardy korun. Úvěry domácnostem v meziročním srovnání stouply o 8,7 procenta na 634,9 miliardy korun. Objem úvěrů firmám vzrostl o 6,4 procenta na 367,2 miliardy korun. Závazky ke klientům vzrostly v meziročním porovnání o 1,7 procenta na 1414,8 miliardy korun.
Za poklesem provozního zisku je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. „Provozní výnosy se snížily v meziročním porovnání o 5,6 procenta v důsledku vyšších úrokových nákladů vyplacených za vklady a ztrátou z odúčtování finančních nástrojů vykázaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty,“ uvedla ČS.
Čistý úrokový výnos se od ledna do září meziročně snížil o 7,9 procenta a dosáhl 25,4 miliardy korun. Čistý výnos z poplatků a provizí vzrostl o devět procent na 7,8 miliardy korun a čistý zisk z obchodních operací vzrostl o 21,4 procenta na 3,5 miliardy korun.
Celkové provozní náklady se meziročně zvýšily o 7,5 procenta na 17 miliard korun, což bylo podle ČS způsobeno zejména vlivem nárůstu nákladů na zaměstnance a ostatních správních nákladů. Meziroční růst nákladů na zaměstnance činil 8,2 procenta. „Byl tažen převážně navýšením mezd a zaměstnaneckým akciovým programem v kombinaci s vyšším počtem zaměstnanců v důsledku akvizice Sberbank,“ sdělila banka v tiskové zprávě. Ostatní správní náklady stouply o 7,5 procenta.
Konsolidovaná bilanční suma dosáhla ke konci září 1878,2 miliardy korun a ve srovnání s objemem bilanční sumy ke konci loňského roku vzrostla o 14,5 procenta.
Na konci července se Česká spořitelna dohodla s BNP Paribas Personal Finance na odkupu spotřebitelského úvěrového portfolia Hello bank!, která pozastavuje své bankovní aktivity v Česku. Jeho hodnota činila koncem května 8,8 miliardy korun. Antimonopolmí úřad odkup povolil v září. „ČS nyní připravuje migraci úvěrů,“ uvedla dnes ČS.
Česká spořitelna je největší banka v ČR podle počtu klientů, kterých měla ke konci letošního září 4,5 milionu. Rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která Českou spořitelnu vlastní, je hlavní společností na bankovním trhu střední a východní Evropy. V prvních třech čtvrtletích letošního roku zvýšila čistý zisk meziročně o 40 procent na 2,31 miliardy eur (zhruba 57 miliard Kč).
Z ostatních velkých bank letos zisky oznámila Moneta Money Bank, které za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně klesl o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v tomto období čistý zisk 8,5 miliardy korun, což je meziroční zvýšení o 25,2 procenta.
Největší bankovní domy včetně České spořitelny budou od letošního roku v ČR platit daň z neočekávaných mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
Zdroj: Getty Images
V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekli ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku, člen Národní ekonomické rady vlády a člen představenstva ČSOB Ján Lučan a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Ekonomové také upozorňovali na to, že růst ekonomiky brzdí nedostatečně rozvinutá infrastruktura a nedostatečné koncepce dlouhodobého rozvoje.„Jak krátkodobě, tak dlouhodobě rosteme příliš pomalu,“ řekl Švejnar, podle kterého Česko nevyužívá dostatečně svůj potenciál. Poznamenal, že již zhruba třetinu století se Česko snaží dohnat úroveň mezd v Německu nebo Rakousku a stále jsou mzdy zhruba na třetinové úrovni těchto zemí. Podle Švejnara inflace zpomaluje po celém světě a hlavní problém pro Česko bude ekonomický růst a zvyšování životní úrovně.Míní, že centrální banka může začít snižovat úrokové sazby, i když míra inflace v říjnu může být mírně vyšší než v září. Vysoké sazby měly vliv na investice firem, protože jejich financování bylo dražší, což následně ovlivňuje i spotřebu a vede ke stagnaci ekonomiky, uvedl.Podle Lučana je Česko venku z recese, stále však ekonomicky zaostává a čeká ho větší transformace ekonomiky než jiné země. Na konci příštího roku by mohla být míra inflace mezi 2,5 až třemi procenty, pokud nenastanou nějaké další globální události, doplnil. Upozornil na to, že ČR je jak exportní, tak importní ekonomikou, protože firmy například potřebují dovážet suroviny. Kvůli tomu také podle něj Česko více zasáhla pandemie koronaviru, která zpřetrhala dodavatelské řetězce.V poslední době po změně struktury ekonomiky stále hlasitěji volají i podniky, uvedl. Česku se podle něj již nevyplácí mít levnou kvalifikovanou pracovní sílu, což před 20 lety ekonomice výrazně pomohlo. „Růst od roku 1989 do roku 2010 byl velice zajímavý, ale tím se vyčerpal,“ doplnil.Zámečník řekl, že je otázka, zda Česko může dlouhodobě růst, když má stejné problémy jako Německo, protože český průmysl je velmi závislý na německé ekonomice. Uvedl, že z Německa se hodně vyváželo do zemí jako Čína nebo Rusko, tedy zemí, se kterými má nyní Západ napjaté vztahy. V Česku podle něj chybí dlouhodobější strategie v základních oblastech, jako je energetika nebo doprava. Jde o obory, kde jde o horizont nejméně 20 let, doplnil.Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt stagnoval. Podle analytiků, které koncem září oslovila ČTK, se Česku stále nedaří dostat na úroveň před pandemií covidu-19. Předpokládají ale postupné hospodářské oživení ve druhém pololetí, za celý rok by Česko mohlo zaznamenat slabý růst.České spořitelně klesl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně o 2,9 procenta na 14,6 miliardy korun. Provozní zisk se snížil o 15 procent na 18,6 miliardy korun a provozní výnosy o 5,6 procenta na 35,7 miliardy korun. Vyplývá to z konsolidovaných výsledků hospodaření, které dnes Česká spořitelna zveřejnila na svých internetových stránkách. Bance meziročně vzrostly vklady i úvěry, hrubý objem klientských úvěrů přesáhl bilion korun.„Finanční i obchodní výsledky České spořitelny zůstávají velmi dobré. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 dosáhla Spořitelna pozoruhodného milníku – objem úvěrového portfolia vůbec poprvé v historii přesáhl 1000 miliard korun ,“ uvedl Ivan Vondra, člen představenstva České spořitelny zodpovědný za finanční řízení.Hrubý objem klientských úvěrů, který byl ovlivněn akvizicí Sberbank CZ, meziročně vzrostl o osm procent na 1006,3 miliardy korun. Úvěry domácnostem v meziročním srovnání stouply o 8,7 procenta na 634,9 miliardy korun. Objem úvěrů firmám vzrostl o 6,4 procenta na 367,2 miliardy korun. Závazky ke klientům vzrostly v meziročním porovnání o 1,7 procenta na 1414,8 miliardy korun.Za poklesem provozního zisku je podle banky kombinace nižších provozních výnosů a vyšších provozních nákladů. „Provozní výnosy se snížily v meziročním porovnání o 5,6 procenta v důsledku vyšších úrokových nákladů vyplacených za vklady a ztrátou z odúčtování finančních nástrojů vykázaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty,“ uvedla ČS.Čistý úrokový výnos se od ledna do září meziročně snížil o 7,9 procenta a dosáhl 25,4 miliardy korun. Čistý výnos z poplatků a provizí vzrostl o devět procent na 7,8 miliardy korun a čistý zisk z obchodních operací vzrostl o 21,4 procenta na 3,5 miliardy korun.Celkové provozní náklady se meziročně zvýšily o 7,5 procenta na 17 miliard korun, což bylo podle ČS způsobeno zejména vlivem nárůstu nákladů na zaměstnance a ostatních správních nákladů. Meziroční růst nákladů na zaměstnance činil 8,2 procenta. „Byl tažen převážně navýšením mezd a zaměstnaneckým akciovým programem v kombinaci s vyšším počtem zaměstnanců v důsledku akvizice Sberbank,“ sdělila banka v tiskové zprávě. Ostatní správní náklady stouply o 7,5 procenta.Konsolidovaná bilanční suma dosáhla ke konci září 1878,2 miliardy korun a ve srovnání s objemem bilanční sumy ke konci loňského roku vzrostla o 14,5 procenta.Na konci července se Česká spořitelna dohodla s BNP Paribas Personal Finance na odkupu spotřebitelského úvěrového portfolia Hello bank!, která pozastavuje své bankovní aktivity v Česku. Jeho hodnota činila koncem května 8,8 miliardy korun. Antimonopolmí úřad odkup povolil v září. „ČS nyní připravuje migraci úvěrů,“ uvedla dnes ČS.Česká spořitelna je největší banka v ČR podle počtu klientů, kterých měla ke konci letošního září 4,5 milionu. Rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která Českou spořitelnu vlastní, je hlavní společností na bankovním trhu střední a východní Evropy. V prvních třech čtvrtletích letošního roku zvýšila čistý zisk meziročně o 40 procent na 2,31 miliardy eur .Z ostatních velkých bank letos zisky oznámila Moneta Money Bank, které za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně klesl o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v tomto období čistý zisk 8,5 miliardy korun, což je meziroční zvýšení o 25,2 procenta.Největší bankovní domy včetně České spořitelny budou od letošního roku v ČR platit daň z neočekávaných mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
Americký technologický sektor zažil v posledních dnech výrazný pohyb, když byla společnost Datadog Inc oficiálně oznámena jako nový člen prestižního...
