Na výrobu elektřiny se letos v České republice, stejně jako v celé Evropě, spálilo výrazně méně uhlí než loni. Důvodem je pokles spotřeby elektřiny a také návrat k většímu využití zemního plynu. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Meziročně se podle ní v ČR snížila produkce elektřiny o pětinu, což odpovídá pěti terawatthodinám (TWh). Nejvíc elektřiny se za prvních devět měsíců v EU vyrobilo z jádra, následoval plyn a uhlí. Česko zůstalo vývozcem elektřiny, jeho podíl se však postupně snižuje.
„Za letošních devět měsíců se nejvíce elektřiny v Evropské unii vyrobilo z jádra, konkrétně 25 procent. Z plynu to bylo 15 procent a z uhlí 11 procent,“ uvedl řídící konzultant v EGÚ Brno Matěj Hrubý.
Uhlí k výrobě elektřiny státy EU letos výrazně omezují. Nejvýrazněji je to patrné u Německa, kde se produkce z uhlí ke konci září snížila meziročně o 30 procent, což odpovídá 37 TWh. Dále v Polsku byl pokles stejně jako v Česku kolem 20 procent.
Na výrobu elektřiny se letos v České republice, stejně jako v celé Evropě, spálilo výrazně méně uhlí než loni. Důvodem je pokles spotřeby elektřiny a také návrat k většímu využití zemního plynu. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Meziročně se podle ní v ČR snížila produkce elektřiny o pětinu, což odpovídá pěti terawatthodinám . Nejvíc elektřiny se za prvních devět měsíců v EU vyrobilo z jádra, následoval plyn a uhlí. Česko zůstalo vývozcem elektřiny, jeho podíl se však postupně snižuje.
„Za letošních devět měsíců se nejvíce elektřiny v Evropské unii vyrobilo z jádra, konkrétně 25 procent. Z plynu to bylo 15 procent a z uhlí 11 procent,“ uvedl řídící konzultant v EGÚ Brno Matěj Hrubý.
Uhlí k výrobě elektřiny státy EU letos výrazně omezují. Nejvýrazněji je to patrné u Německa, kde se produkce z uhlí ke konci září snížila meziročně o 30 procent, což odpovídá 37 TWh. Dále v Polsku byl pokles stejně jako v Česku kolem 20 procent.
