Jak ceny energií ovlivňují inflaci?!

Zvýšení regulované složky cen energií, které navrhl Energetický regulační úřad (ERÚ), zvýší v lednu inflaci a může zkomplikovat návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky (ČNB). Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Upozorňují také na to, že zvýšení cen souvisí s úsporami ve státním rozpočtu, který na rozdíl od letošního roku nebude plně hradit náklady spojené s podporou obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podle úterního návrhu ERÚ by regulovaná složka ceny elektřiny měla vzrůst meziročně o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. "Zvýšení cen regulované složky ceny elektřiny je poměrně výrazné a jistě se projeví v celkové inflaci a může to zkomplikovat návrat k inflačnímu cíli centrální banky," řekl analytik Deloitte David Marek. "Pokud se zvýší regulovaná složka elektřiny pro domácnosti podle návrhu ERÚ, přidá do spotřebitelské inflace 0,9 až 1,0 procentních bodů. Dopad může být částečně kompenzovaný poklesem cen silové elektřiny, k němu ale spíš dochází průběžně, než že by skokově zlevnila v lednu. Zvýšení lednové inflace tedy bude z titulu ceny elektřiny zřetelné," míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil na to, že odhad vývoje cen elektřiny v příštím roce je zatížen velkou vahou nejistoty kvůli vývoji ceny samotné komodity. "Ta by měla dle současných očekávání zlevňovat, a celkově tak snižovat dopad růstu regulovaných částí. Prozatím předpokládáme, že se celková cena elektřiny v příštím roce včetně regulované částí zvýší o zhruba 15 procent, a inflaci tak v příštím roce navýší o cca půl procentního bodu," řekl Seidler. Marek upozornil i na dopady zdražení elektřiny na výkon české ekonomiky. Vyšší cena elektřiny negativně ovlivní disponibilní důchod českých domácností, podle analytika to může zbrzdit či odložit očekávané oživení růstu ekonomiky v příštím roce. Sobíšek ale upozornil na to, že v případě velkoodběratelů se ještě může návrh ERÚ změnit. "Expresivní výroky o možném krachu českého průmyslu budou součástí lobbingu zájmových skupin před konečným rozhodnutím vlády," uvedl. Hospodářská komora v úterý varovala před tím, že zdražení energií může ohrozit konkurenceschopnost českých firem vůči zahraničí. Marek připomněl, že růst regulované složky ceny elektřiny souvisí se snížením zátěže pro státní rozpočet. "Dočasně byly zrušeny poplatky za OZE a zátěž na sebe převzal státní rozpočet. V rámci fiskální konsolidace se tento náklad vrací na bedra spotřebitelů elektřiny," uvedl. Vláda od počátku plánovala, že převzetí poplatků za obnovitelné zdroje státem bude pouze dočasné. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v úterý řekl, že hlavním důvodem navýšení regulované části cen energií je skutečnost, že stát letos dotoval regulovanou složku částkou kolem 110 miliard korun. Šlo především o kompenzace na cenové stropy, platby za obnovitelné zdroje energie nebo pokrytí nákladů na systémové služby. Více než polovina Čechů nezná míru inflace a téměř polovina si myslí, že je vyšší než v září loňského roku. Podle zářijových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota 6,9 procenta byla nejnižší od prosince 2021. Kvůli inflaci se 53 procent dotázaných obává poklesu hodnoty nemovitosti. Naopak přehled o aktuálních úrokových sazbách mají Češi realistický a dvě třetiny lidí vnímají nákup nemovitosti jako dlouhodobou investici. Vyplývá to z průzkumu společnosti Broker Consulting od agentury Ipsos mezi 1007 respondenty, který dnes představila na tiskové konferenci. "Takové mylné vnímání může vést k významně chybným ekonomickým rozhodnutím. Tito lidé můžou být například přehnaně ochotní akceptovat další zvyšování cen obchodníky, protože mají pocit, že je teď jaksi normální ještě rychlejší růst cen než dřív. Jde o ilustraci negativních dopadů vysoké inflace,“ uvedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa. "Pouze deseti procentům Čechů se čistý měsíční příjem oproti roku 2019 zvýšil o 30 a více procent, inflace ve sledovaném období přitom byla přibližně 32 procent. Znamená to, že asi 90 procentům občanů jejich reálné čisté příjmy ve stejném období klesly,“ řekl Jiří Rusnok, současný poradce představenstva Allianz a bývalý premiér a guvernér České národní banky. Respondenti odhadli u tříleté i pětileté fixace úrokovou sazbu mezi 5,5 až sedmi procenty. Ze statistik Hypomonitoru České bankovní asociace vyplývá, že úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla v září ze srpnových 5,78 procenta na 5,74 procenta, a byla tak nejníže od července 2022. V roce 2013 lidé více uváděli, že výši sazby neznají. U současných sazeb přitom neznal odpověď menší počet respondentů. Téměř 60 procent lidí má za to, že tržní ceny nemovitostí oproti loňskému roku stouply, a to nejčastěji o tří až pět procentních bodů. Více než tři čtvrtiny lidí si myslí, že současnou cenu nemovitostí ovlivňuje výše úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Tři čtvrtiny lidí pak uvádějí, že ceny ovlivňuje růst energií. Ve srovnání se začátkem roku 2023 jsou lidé ohledně vývoje cen optimističtější, a to především u nájmů. Padesát čtyři procent ale uvádí, že jsou stále velmi vysoké. Nejvíce si to myslí u cen nových bytů i domů. Podle dat Rent Indexu společnosti Deloitte průměrné nájemné v Česku ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostlo o 4,6 procenta na 293 korun za metr čtvereční.