Dolar roste, ale v důsledku oslabení inflačních tlaků zaznamenává celkově výraznou týdenní ztrátu

Americký dolar se v pátek na začátku evropského obchodování zvýšil, ale směřoval k výrazné týdenní ztrátě poté, co ochlazení inflace podnítilo rostoucí sázky na to, že Federální rezervní systém dokončil sérii zvyšování úrokových sazeb. Aktuálně dolarový index, který sleduje americkou měnu vůči koši šesti dalších měn, vzrostl o 0,1 % na 104,374, a stále tak směřoval k týdenní ztrátě kolem 1,3 %. Dolar je na cestě k výrazné týdenní ztrátě Dolar v tomto týdnu oslabil sílící očekávání, že inflace je na ústupu a zvyšování úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému je minulostí. Úterní pokles spotřebitelských cen v USA odstartoval, ale k dezinflačním tlakům přispělo i sklouznutí ropy na čtyřměsíční minima a čtvrteční zpráva společnosti Walmart (NYSE:WMT), že sníží ceny, aby pomohla spotřebitelům, kteří se potýkají s problémy v prázdninovém čtvrtletí. "Důvěra, že cyklus utahování měnové politiky Fedu je u konce, by měla být pozitivní pro ostatní světové měny - zejména pro ty, které jsou velmi citlivé na vyšší úrokové sazby," uvedli ve své poznámce analytici ING. Později během seance má vystoupit řada řečníků z Fedu a tradeři budou sledovat, jak moc se vzhledem ke změně tónu na trhu jeví jako jestřábí. Libra klesá po slabých britských maloobchodních tržbách V Evropě měnový pár GBP/USD klesl o 0,2 % na 1,2377 a oslabil poté, co údaje ukázaly, že maloobchodní tržby ve Velké Británii se v říjnu meziměsíčně propadly o 0,3 %, což představuje meziroční pokles o 2,7 %, neboť britští zákazníci nadále pociťují potíže způsobené kombinací vyšších úrokových sazeb a stále vysoké inflace. Britský index spotřebitelských cen se v říjnu meziročně propadl na 4,6 % ze zářijových 6,7 %, jak ukázaly údaje ze začátku tohoto týdne. Jednalo se o největší pokles meziroční míry spotřebitelských cen v jednotlivých měsících od dubna 1992, stále však zůstává jednou z nejvyšších ve vyspělém světě a Bank of England se snaží zdůraznit, že se ani zdaleka nechystá snížit úrokové sazby z jejich 15letého maxima, a to i v době, kdy se ekonomika pohybuje na úrovni blízké recesi. Měnový pár EUR/USD klesl o 0,1 % na 1,0839, ale tento týden by měl posílit přibližně o 1,5 %, což je jeho největší týdenní nárůst od poloviny července. Prezidentka ECB Christine Lagardeová později během zasedání vystoupí na Evropském bankovním kongresu ve Frankfurtu a její komentáře budou pečlivě rozebírány, aby naznačily záměry tvůrců úrokových sazeb poté, co centrální banka minulý měsíc pozastavila cyklus zvyšování sazeb. Jen mezitím těží ze slabosti dolaru V Asii se USD/JPY obchodoval o 0,2 % níže na úrovni 150,44, přičemž jen patřil k největším příjemcům nedávného oslabení dolaru, protože tento pár je na cestě k poklesu o 0,7 % v tomto týdnu, což je jeho nejlepší týdenní zisk za více než čtyři měsíce. Guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda však v pátek zdůraznil potřebu zachovat ultra-dovish postoj, což představuje pro jen malou krátkodobou úlevu USD/CNY vzrostl o 0,1 % na 7,2464, přičemž jüan se zotavil z ročního minima zaznamenaného na začátku týdne, k čemuž přispěly údaje ukazující určité známky odolnosti čínské ekonomiky. Pozornost se nyní soustředí na Čínskou lidovou banku, která má v pondělí rozhodnout o své základní úrokové sazbě pro úvěry. Očekává se, že banka ponechá sazby na rekordně nízké úrovni, protože se snaží udržet rovnováhu mezi podporou hospodářského růstu a zastavením oslabování jüanu. Světový dluh vzrostl na rekordních 307,4 bilionu USD Světový dluh se ve třetím čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Vyplývá to z dnešní zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 procent. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit. "Volby v řadě zemí a pokračující geopolitické třenice vyvolávají při pohledu do roku 2024 obavy ze zvýšeného zadlužování vlád a jejich fiskální disciplíny. To se týká mimo jiné Indie, Jihoafrické republiky, Pákistánu či Spojených států," uvádí IIF, z jehož zprávy cituje agentura Reuters. "Pokud nadcházející volby povedou k populistické politice zaměřené na kontrolu sociálního napětí, výsledkem by mohlo být ještě více vládních úvěrů a úbytek fiskální zdrženlivosti," dodal institut. Dvě třetiny nárůstu světového dluhu v uplynulém čtvrtletí pocházely z rozvinutých trhů v čele se Spojenými státy, Japonskem, Francií a Británií. Výrazný nárůst zaznamenaly také rozvíjející se trhy jako Čína, Indie, Brazílie nebo Mexiko. Zatímco celosvětový poměr dluhu k HDP byl stabilní, na rozvíjejících se trzích dosáhl 255 procent, což je o 32 procentních bodů více než ve stejném období před pěti lety. K tomu přispěly hlavně Rusko, Čína, Saúdská Arábie a Malajsie. Institut rovněž uvedl, že k největšímu nárůstu vládního dluhu došlo ve třetím čtvrtletí. Dodal, že rozpočtové deficity zůstávají v mnoha zemích výrazně nad úrovní před pandemií Covidu-19.