Švédská ekonomika oficiálně vstoupila do recese, když ve třetím čtvrtletí letošního roku poklesla o 0,3 % oproti předchozímu čtvrtletí. Pokles HDP byl přičítán vyšším úrokovým sazbám, které ovlivnily spotřebitelské výdaje a investice. Jedná se o druhé po sobě jdoucí čtvrtletí záporného růstu, které splňuje definici recese. Výdaje domácností byly záporné již pět čtvrtletí po sobě, zatímco vývoz služeb byl světlým bodem uprostřed poklesu.
Riksbank, švédská centrální banka, v posledních 18 měsících postupně zvýšila úrokové sazby z nuly na 4 %, čímž zatížila domácnosti pohyblivými úrokovými sazbami. Kvůli vyšším nákladům na financování utrpěla újmu také bytová výstavba. Riksbank očekává v letošním roce záporný růst o 0,7 % a v roce 2024 pokles o 0,2 %. Experti se domnívají, že slabý růst utlumí inflační tlaky a přiměje centrální banku, aby upustila od dalšího zvyšování sazeb.
Spotřeba domácností se ve třetím čtvrtletí snížila o 0,6 % a změny stavu zásob negativně přispěly k vývoji HDP v důsledku snížení průmyslových zásob. Celkový ekonomický výhled Švédska zůstává náročný, protože se pohybuje v období recese.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
