Klíčové body
- Česká filiálka Vodafonu má zájem o koupi menšího operátora SAZKAmobil
- ČNB mezitím odhaluje rostoucí zahraniční dluh České republiky
- Arbitráž bude posuzovat nárok ČEZ vůči Gazpromu
Ten využívá síť Vodafonu a má aktuálně přes 200.000 zákazníků. Pro ty se aktuálně nic nezmění. Zachovaná zůstane i značka SAZKAmobil. Vodafone to dnes oznámil v tiskové zprávě zaslané ČTK.
Prodej operátora musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, k dokončení transakce by mělo dojít v první polovině roku 2024. Obě strany se dohodly, že detaily dohody nebudou komentovat.
SAZKAmobil na českém trhu působí téměř deset let. „Za deset let jsme vybudovali velmi úspěšného poskytovatele mobilních služeb, který například jako první z virtuálních operátorů v Česku nabídl přístup k síti 5G bez omezení. Sazka je ale především loterijní společnost a chceme se soustředit na růst v našem odvětví. I proto jsme se rozhodli telekomunikační aktivity prodat našemu mnohaletému obchodnímu telekomunikačnímu partnerovi, to znamená Vodafonu,“ uvedl generální ředitel Sazky Aleš Veselý.

Zákazníci SAZKAmobilu budou moci dál využívat více než 7500 prodejních míst s terminálem Sazky pro dobíjení kreditu na předplacených kartách a nákup SIM karet. Stejně tak jim zůstane stejný zákaznický účet a budou využívat zákaznické centrum SAZKAmobilu.
„O klienty a klientky SAZKAmobilu jsme se už svým způsobem starali, protože tento virtuální mobilní operátor využíval právě naši mobilní síť. Stanou se tak součástí rodiny více než čtyř milionů zákazníků a zákaznic, kterým služby v současnosti poskytujeme,“ dodal generální ředitel Vodafonu Petr Dvořák.
Vodafone v České republice poskytuje služby více než 4,5 milionu zákazníků. Z toho zhruba čtyři miliony připadají na mobilní služby, dalších přibližně 700.000 na fixní služby, kde Vodafone posílil svou pozici po integraci společnosti UPC Česká republika.
Největší tuzemská loterijní firma Sazka patří do skupiny KKCG Karla Komárka.
ČNB: Zahraniční dluh ČR stoupl ve 3. čtvrtletí na 4,546 bilionu Kč
Zahraniční dluh České republiky ve třetím čtvrtletí stoupl o 126,3 miliardy na 4,546 bilionu korun. V meziročním srovnání byl o 140,4 miliardy vyšší. Výše zahraničního dluhu ke konci září představovala 62,9 procenta hrubého domácího produktu
Přes 77 procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,7 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.
„Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve třetím čtvrtletí určující nárůst stavu zadluženosti bankovního sektoru a ostatních sektorů mimo vládní a bankovní sektor,“ uvedla banka.
U bankovního sektoru včetně ČNB vzrostly vklady a půjčky přijaté ze zahraničí a zvýšil se stav bankovních dluhopisů v držbě zahraničních věřitelů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 39,6 procenta.

Za zvýšením zahraničního dluhu vládního sektoru byl podle ČNB nákup vládních dluhopisů zahraničními investory. Na celkovém zahraničním dluhu se vládní instituce podílely 14,9 procenta.
Zahraniční dluh ostatních sektorů mimo vládní a bankovní sektor se zvýšil na 45,5 procenta celkového zahraničního dluhu. „Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku čerpání obchodních a finančních úvěrů podniky od přidružených zahraničních firem,“ sdělila dnes ČNB.
Podle instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. Ke konci září v souhrnu činily 51,8 procenta zahraničního dluhu.
Arbitráž začala posuzovat nárok ČEZ vůči Gazpromu, jde o více než miliardu Kč
Energetická skupina ČEZ zahájila ostrou fázi arbitráže vůči ruskému Gazpromu, od kterého žádá za krácení dodávek plynu náhradu škody za více než miliardu korun. Tříčlennému arbitrážnímu tribunálu se sídlem v Ženevě, který se uplatňovaným nárokem začal zabývat, zaslala česká firma v minulých dnech své odůvodnění žaloby včetně znaleckých posudků. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Arbitrážní řízení proti ruské plynárenské společnosti zahájil ČEZ v únoru letošního roku. Důvodem je krácení dohodnutých dodávek plynu. Situace kolem nich se zkomplikovala, když Rusko loni v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml. Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně.
Od zahájení řízení byl dosud podle Kříže sestaven kompletní tribunál, který se bude případem zabývat a dále vyřízeny další procesní záležitosti. ČEZ k posuzování případu podle mluvčího zaslal arbitráži podrobné odůvodnění žaloby, v níž na základě znaleckých posudků upřesnil žalovanou částku na více než miliardu korun.
Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš v minulosti uvedl, že ruská energetická válka proti Evropě začala už předloni zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. Už dříve tak označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok.
Podle analytiků, které v minulosti oslovila ČTK, bude v arbitráži klíčové určení, za jakých okolností možná škoda pro českou společnost vznikla. Pokud česká firma prokáže nedodržení smlouvy, má přitom podle nich značnou šanci na přiznání odškodnění. ČEZ by v takovém případě mohl postihnout majetek Gazpromu v cizích zemích, v případě majetku nacházejícího se v Rusku je však taková možnost nepravděpodobná, míní experti na mezinárodní obchodní právo.

Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky