Česká národní banka (ČNB) nechala loni vyrazit 31,2 milionu nových oběžných mincí. Je to nejnižší počet od vzniku Česka, dosud nejméně jich centrální banka nechala vyrobit v roce 2011, kdy jich bylo 37,6 milionu. Proti roku 2022, kdy vzniklo 63,1 milionu nových mincí, ubylo především nových korun a dvoukorun, ČNB jich nechala vyrazit nejméně od roku 2005. Vyplývá to z údajů zveřejněných na internetových stránkách centrální banky. Zatímco v roce 2022 vydávala ČNB zejména mince nízkých nominálních hodnot, loni se situace obrátila. Nových korun a dvoukorun nechala vyrazit shodně 22.923 kusů, méně to bylo pouze v roce 2005, kdy jich bylo po 17.000 kusech. Nejčastěji raženou oběžnou mincí byla loni dvacetikoruna, kterých vzniklo 11,4 milionu. Počet nově vyražených mincí se postupně snižuje od roku 2019, kdy dosáhl vrcholu poslední dekády se 142,6 milionu nových mincí. Vyšších počtů dosahovaly počty nových mincí především v 90. letech minulého století. Nejvíce mincí nechala ČNB vyrazit v roce vzniku českého státu 1993, kdy jich bylo 766 milionů kusů, o rok později 383,7 milionu kusů. Od vzniku Česka nechala centrální banka vyrazit 4,3 miliardy mincí, z nichž ale velká část už v oběhu není. Haléře se už k hotovostním platbám neužívají, ČNB také vyřazuje opotřebované mince. Ke konci loňského roku se podle ČNB v Česku používalo 2,3 miliardy mincí. Nejvíc bylo korun, kterých obíhalo 696,2 milionu kusů. Se stoupající nominální hodnotou mincí ubývalo, padesátikorun bylo v oběhu 174 milionů kusů. Počet vyražených oběžných mincí v posledních deseti letech:  50 Kč20 Kč10 Kč5 Kč2 Kč1 KčCelkem20236,322.93311,376.1336,145.6337,276.33322.92322.92331,166.878202224.95324.95324.95310,518.86331,532.56320,973.76363,100.048202122,959.5531,030.6036,274.25312,571.40322,521.40319,880.30385,237.518202011,546.66334,673.56321,018.56312,590.7635,783.06316,810.663102,423.278201917,796.0339,608.01310,494.28318,903.43342,881.33342,963.233142,646.328201810,523.45315,620.95318,679.25312,623.60337,537.60331,192.503126,177.368201714,705.86313,654.81313,666.51317,648.36316,018.46320,013.36395,707.37820165,261.9536,313.45312,612.20318,915.40326,262.30331,514.803100,880.118201518.0238,085.0335,267.7337,267.84810,177.53318,360.13349,176.30320145,217.3436,275.6837,363.6331,166.7188,416.53312,124.21340,564.123 Počet lidí žijících v nájmu letos poroste, vzroste i cena bytů a nájmů Počet lidí žijících v nájmu se může letos zvýšit o nižší desítky tisíc. Nájemné poroste pomaleji než ceny starších bytů, u kterých podle odhadů Asociace nájemního bydlení (ANB) v letošním roce vzrostou ceny o deset procent. Nižší dostupnost nájemného a vlastního bydlení v kombinaci se zvyšujícími náklady povede podle asociace ke stěhování lidí na periferii měst či do obcí okolo velkých měst. Připlácet si budou chtít lidé za plně vybavené byty, a to hlavně mladší generace. ANB to uvedla v tiskové zprávě. Většina lidí podle ní nebude vzhledem k vyšším nákladům bydlet ve větších bytech, naopak budou hledat menší bydlení. "Nastartovaný větší zájem o nájemní bydlení se stane trvalým trendem a v roce 2030 může bydlet v ČR v nájmu kolem 25 procent lidí," řekl Jan Rafaj, jednatel společnosti Heimstaden, prezident Svazu průmyslu a obchodu a člen prezidia ANB. Nájemní bydlení je podle zástupců asociace momentálně ekonomicky výhodnější, než bydlení vlastnické. To dokazuje krom jiného také analýza portálu UlovDomov.cz. Podle ní se cena metru čtverečního ve starším pražském bytě po rekonstrukci a v dobrém stavu pohybuje okolo 122.000 korun. Splátka 90procentní hypotéky sjednané na 30 let při průměrné nabídkové úrokové sazbě 6,25 procent ročně by u bytu o rozloze 60 metrů čtverečních vycházela kolem 40.500 korun. Aktuální platba za nájem může vycházet dvakrát nižší než splátka bytu koupeného na úvěr. Index už ale nezohledňuje vstupní náklady na úvěr ani to, že bydlení v nájmu na druhou stranu neznamená ukládání peněz do vlastního aktiva. Průměrný nájem v ČR činil podle UlovDomov.cz ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku 16.576 korun. Mezi lety 2022 a 2023 vzrostlo nájemné podle Rent Indexu od Deloitte průměrně o sedm procent, v posledním čtvrtletí loňského roku se růst zastavil a mezičtvrtletně cena klesla o 0,3 procenta na průměrně 292 korun za metr čtvereční. Petr Hána z Deloittu očekává, že v letošním roce se nájem začne opět zvedat. Růst ale budou také ceny starších bytů, a to kvůli větší dostupnosti hypoték. Podle monitoru European Housing Services činila průměrná cena staršího bytu v ČR ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku 87.838 korun za metr čtvereční, tedy mezičtvrtletně o pět procent víc a meziročně o sedm procent víc. Zatímco v roce 2017 měl podle informací ANB průměrný nový byt rozlohu 75 metrů čtverečních, v roce 2022 to bylo 68 metrů čtverečních. V roce 2023 se velikost bytů téměř nezměnila. Lidé si jsou ochotni připlatit za kompletně vybavené byty. Platí to hlavně pro mladší generaci, která je zvyklá věci sdílet a méně jí vadí stěhování. Tento typ takzvaného institucionálního nájemného bydlení je dražší. Podle analýzy developerských společností Central Group, Skanska a Trigema činilo průměrné pražské nájemné v tomto druhu bydlení v loňském posledním čtvrtletí 547 korun za metr čtvereční.