Česká národní banka v loňském roce téměř ztrojnásobila objem zlata, které drží ve svých rezervách. Ke konci loňského roku dosahovaly 986.000 troyských uncí, což odpovídá 30,67 tuny. Hodnota zlata v rezervách byla 45,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Zlatá rezerva dnes již samozřejmě neplní tak zásadní funkci, jako tomu bylo v dávnější minulosti, minimálně fundamentálně se ale stále jedná o velice zásadní faktor, který v podstatě prozrazuje hned na první pohled mnohé o stavu ekonomiky v té dané zemi. Pojďme si toto téma rozebrat ještě o něco hlouběji. Ke konci roku 2022 měla centrální banka v bilanci 385.000 troyských uncí zlata, tedy zhruba 11,97 tuny. Jeho hodnota byla 15,7 miliardy korun. ČNB nakupovala zlato po celý loňský rok, její aktivita v tomto směru ale vzrostla od druhého čtvrtletí. Zatímco za první kvartál nakoupila zhruba 1,5 tuny zlata, za druhý to bylo 6,1 tuny, za třetí 5,5 tuny a za čtvrtý 5,6 tuny. Centrální banka začala zlato ve větší míře nakupovat loni. Předtím objem zlatých rezerv mírně kolísal, ale dlouhodobě se držel v rozmezí mezi osmi a 12 tunami. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám zlata. Podle něj by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Podle Michla by také ČNB vybudovala pro příští generace zlatý poklad. Většina zlata, které ČNB nakupuje, se fyzicky nenachází v jejích budovách. Člen bankovní rady Jan Kubíček v minulosti upozornil, že nakoupené zlato je zpravidla uloženo v zahraničních bankách. Zlato v rezervách ČNB: Datummiliony troyských uncítunymiliony dolarůmiliardy korun31.12.20220,38511,974697,9615,6931.3.20230,43413,499856,1119,2430.6.20230,62919,5641193,1926,8230.9.20230,80625,0691539,7434,6131.12.20230,98630,6682033,8845,71 ČR bude spolupracovat s Francií na financování projektů k jaderné energetice Česká republika bude spolupracovat s Francií na financování společných projektů v jaderné energetice. Počítá s tím nová dohoda Technologické agentury ČR s Francouzskou národní výzkumnou agenturou. Po dnešním setkání to na tiskové konferenci uvedli český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a francouzská ministryně pro energetickou transformaci Agnés Pannierová-Runacherová. Oba státy také chtějí dál spolupracovat při prosazování vhodných podmínek pro rozvoj jaderné energetiky v EU. Hlavním tématem dnešního setkání ministrů byla energetická tranzice v Evropě a role jaderné energie při dekarbonizaci energetiky a při zajištění energetické bezpečnosti. Součástí jednání byl i podpis dohody o spolupráci mezi agenturami, podle níž se budou moci subjekty z obou zemí ucházet o financování projektů k rozvoji jaderné energetiky. Český ministr v souvislosti s dnešní schůzkou připomněl, že letošní rok bude pro tuzemskou jadernou energetiku průlomový, protože se bude rozhodovat o dodavateli nového jaderného bloku v Dukovanech a také o počtu nových jaderných zdrojů. "Pro úspěšné dosažení těchto cílů potřebujeme co nejspravedlivější podmínky pro podporu jaderné energie v rámci Evropské unie. Věřím, že na podporu ze strany Francie se v tomto ohledu budeme moci spolehnout," řekl Síkela. Ministři připomněli, že oba státy jsou členy Jaderné aliance, v níž je 14 unijních zemí. Cílem je podle nich zajistit podmínky pro rozvoj jaderné energetiky v Evropě, a to na stejné úrovni, jaké mají ostatní nízkoemisní zdroje. Síkela dnes také podpořil návrh na vytvoření Průmyslové aliance, která by měla urychlit vývoj a nasazování malých a středních modulárních reaktorů. Francie má největší podíl jaderné energetiky v Evropě, aktivní je i v Česku. Francouzská společnost Framatome je dodavatelem jaderného paliva do elektrárny v Temelíně. Francouzská společnost EDF je pak vedle severoamerického Westinghouse a korejského KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech.