Česko si v evropském žebříčku inflace v prosinci mírně pohoršilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji mělo pátou nejvyšší, zatímco v listopadu byla v ČR šestá nejvyšší inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR v prosinci podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) zpomalil na 6,9 procenta z listopadových 7,3 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo stejně jako v listopadu Srbsko, a to osm procent. Následuje Maďarsko se 7,9 procenta, Island se 7,7 procenta a Rusko se 7,5 procenta. Ze států sousedících s Českem je inflace stále relativně vysoká na Slovensku se 6,3 procenta, v Polsku se 6,1 procenta a Rakousku s 5,6 procenta. V Německu se z listopadových 3,2 procenta zvýšila na 3,7 procenta a od dvouprocentního inflačního cíle Evropské centrální banky se tak vzdálila. Nejnižší inflaci z evropských států zaznamenali v Itálii, kde byla 0,59 procenta. Nízká je také v Dánsku s 0,76 procenta, v Lotyšsku s jedním procentem a Litvě nebo Nizozemsku s 1,2 procenta. Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v prosinci vzrostla, v meziročním vyjádření dosáhla 2,9 procenta, což je nárůst z listopadových 2,4 procenta. Prosincová meziroční inflace v USA bude zveřejněna dnes odpoledne. Očekává se mírný růst na 3,2 procenta z listopadových 3,1 procenta. Čína momentálně zažívá deflaci, kterou zaznamenala poprvé v červenci s minus 0,3 procenta a následně v říjnu s minus 0,2 procenta. V listopadu spotřebitelské ceny klesly o 0,5 procenta. V prosinci se čeká, že se tamní deflace zmírní na minus 0,4 procenta. Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 6,9 procenta, tempo růstu tak proti listopadovým 7,3 procenta zvolnilo. Průměrná inflace za loňský rok byla 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR. Dnes o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace zpomalila víc než předpokládali analytici i Česká národní banka (ČNB), zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly. Příští rok odborníci čekají výrazné zvolnění inflace. Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 7,6 procenta, ceny služeb byly vyšší o 5,7 procenta. "Ceny zboží úhrnem v roce 2023 vzrostly o 12,1 procenta a ceny služeb o 8,4 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. V evropském žebříčku inflace si Česko proti listopadu mírně pohoršilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo pátou nejvyšší inflaci po listopadové šesté příčce, uvedla investiční platforma Portu. Ze zemí EU mělo nejvyšší inflaci Maďarsko s 7,9 procenta, nejnižší Itálie s 0,59 procenta. V sousedních zemích byla inflace nižší než v Česku, když na Slovensku činila 6,3 procenta, v Polsku 6,1 procenta, v Rakousku 5,6 procenta a v Německu 3,7 procenta. Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský upozornil na to, že meziroční inflace v prosinci vyrovnala nejnižší loňskou hodnotu ze září. Přitom ji v prosinci zkresloval statistický efekt předloňského úsporného tarifu, bez něj by inflace byla 4,2 procenta. Pozitivně podle něj působily zejména ceny potravin. "Prosincový výsledek je tak dalším střípkem do mozaiky uklidňování tuzemské inflace, která se momentálně skutečně zdá být z velké části pod kontrolou. Pokud odmyslíme statistické efekty cenového skoku z ledna 2023 a vládního úsporného tarifu, pak spotřebitelské ceny v průběhu roku 2023 ve skutečnosti narostly o pouhých 0,8 procenta, což již nelze považovat za nijak varovné zdražování," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Prosincová inflace byla o 0,1 procentního bodu nižší, než předpokládala ČNB. Jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit, odpovídala prognóze, když dosáhla 3,6 procenta. "Jádrová inflace v prosinci dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již více než rok, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová kritizovala vládu za celoroční inflaci. Inflace byla podle ní od počátku vládou aktivně podporována, a to tím, že nezastropovala ceny energií u výrobců či že loni v létě vrátila spotřební daň na naftu na původní úroveň. Letos podle Schillerové k vyšší inflaci přispěje zdražení vody, tepla, hromadné dopravy či energií. Analytici i ČNB ale letos očekávají výrazné zpomalení inflace. Podle Krále se už v lednu dostane meziroční růst cen do blízkosti tří procent. V odhadech průměrné letošní inflace se analytici rozcházejí. Zatímco hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč stejně jako ČNB předpokládá průměrnou inflaci 2,6 procenta, analytik Raiffeisenbank Martin Kron ji očekává 3,4 procenta.