OpenAI, startup stojící za nástrojem umělé inteligence ChatGPT, jedná s velkými mediálními společnostmi o licencích a autorských právech na jejich digitální obsah. Podle zdrojů blízkých této záležitosti zahájil startup jednání se společnostmi CNN, Fox Corp. a Time. Zatímco se však společnost zabývající se umělou inteligencí (AI) snaží získat práva na zvýšení přesnosti a relevance svého programu AI, současně se potýká s právními problémy souvisejícími s porušováním autorských práv. ChatGPT, založený na technologii OpenAI, je nástroj určený ke generování textu, kódu a dalších forem obsahu na základě pokynů uživatele. S cílem rozšířit přesnost a relevanci obsahu umělé inteligence zkoumá společnost OpenAI potenciální dohody s řadou výrobců digitálních médií. Tato širší strategie, která zahrnuje psaný, video a obrazový obsah, vyvolala jednání se společnostmi CNN společnosti Warner Bros. Discovery Inc. a Fox Corp. Tyto dohody by společnosti OpenAI umožnily nejen trénovat svého chatbota s umělou inteligencí pomocí obsahu, ale také začlenit média těchto společností do svých vlastních produktů. Rozhovory mezi OpenAI a trojicí mediálních korporací byly odhaleny exkluzivně pro tuto publikaci a dosud nebyly nikde jinde uvedeny. Ačkoli společnost OpenAI přiznala, že jedná s různými vydavateli o licenčních smlouvách, zdržela se při oslovení minulý týden jmenování konkrétních společností. Tato partnerství budou mít zásadní význam pro jejich snahu vyvážit vývoj svých modelů aktualizovaným a přesným zdrojem dat a zároveň bojovat proti veřejné kontrole původu dat. Složitost situace se ukázala, když deník New York Times zažaloval Microsoft i OpenAI kvůli neoprávněnému použití článků deníku Times. Společnost OpenAI na žalobu reagovala propagací svého závazku podporovat zdravý zpravodajský ekosystém a zopakovala svůj cíl podporovat zpravodajské organizace a vytvářet vzájemné výhody. Společnost OpenAI rovněž uvedla, že plánuje spolupracovat s organizací News/Media Alliance, globálním obchodním sdružením zahrnujícím více než 2 200 médií po celém světě. Zaměří se na zkoumání potenciálních příležitostí, řešení obav a nabídku řešení. Startup AI rovněž potvrdil, že se zapojil do jednání se společnostmi Gannett, News Corp. a IAC. Další mediální giganti, jako například Guardian News & Media, projevili zájem diskutovat o možném využití jejich žurnalistiky ke zlepšení nabídky OpenAI. Kromě toho společnost OpenAI nedávno získala víceletou licenční smlouvu s mateřskou společností deníku Politico, Axel Springer SE, a v červenci podepsala také dohodu s Associated Press. Ne všichni vydavatelé jsou však ochotni udělit OpenAI licence. Například deník The Washington Post se v posledních měsících do jednání se společností AI nezapojil. Navíc jiná mediální společnost podle anonymního manažera zvažuje právní přístup, který by kopíroval přístup New York Times. Obavy panují také ohledně odměn, které OpenAI vydavatelům nabízí. Byly zaznamenány částky od 1 do 5 milionů dolarů ročně, které někteří špičkoví vydavatelé považují za příliš nízké. Kolem startupu AI se také vedou diskuse o ocenění a financování. Podle zdrojů usiluje OpenAI o nové kolo financování, jehož cílem je ocenění na nejméně 100 miliard dolarů. Značná část z 13 miliard dolarů, které start-up získal, pochází od společnosti Microsoft Corp. Zatímco se OpenAI pohybuje v těchto jednáních, průmysl pozorně sleduje vývoj právní regulace v oblasti autorského práva a umělé inteligence. Na nedávném slyšení v senátním podvýboru pro soudnictví to zdůraznil generální ředitel společnosti Condé Nast Roger Lynch, který vyzval Kongres, aby vydal předpisy, podle nichž by komerční nástroje umělé inteligence musely získat licence k používání obsahu chráněného autorskými právy. Výsledek probíhajících jednání významně ovlivní prostředí AI a digitálního publikování. Schopnost OpenAI přistupovat k dílům chráněným autorským právem by mohla být rozhodující, neboť společnost ve svém podání britské Sněmovně lordů zdůraznila, že dnešní špičkové modely umělé inteligence by bez použití takového materiálu nebylo možné trénovat. Společnost naznačila, že alternativní přístup – spoléhání se na veřejně dostupné knihy a ilustrace vytvořené před více než sto lety – by nezajistil systémy AI přizpůsobené moderním potřebám. Celý proces podtrhuje stále více propletený vztah mezi AI a digitálními médii. Slouží jako přelomový případ, který zkoumá zásadní a provozní otázky, jež jsou v sázce, když se protnou UI, duševní vlastnictví a zásady žurnalistiky. Závěrem lze říci, že cesta, na kterou se OpenAI vydává, je bedlivě sledována průmyslovými giganty a mohla by potenciálně nově definovat vztah mezi AI a digitálními médii – cesta, která by mohla skutečně utvářet naši technologicky provázanou budoucnost prostřednictvím inovativních partnerství mezi vývojáři AI a vydavateli digitálních médií.