V Německu se v prosinci prodalo 241.833 osobních aut, v celoroční bilanci pak bylo zaregistrováno 2,84 milionu nových osobních automobilů. To je o 7,3 procenta více než v předloňském roce. Dnes to ve výroční bilanci oznámil Spolkový úřad pro motorová vozidla (KBA). Nejsilnější německou značkou zůstala automobilka Volkswagen (VW), z dovážených značek si nejlépe opět vedla česká Škoda Auto. Obě značky jsou součástí koncernu Volkswagen. Většina prodaných aut v Německu loni byla určena pro služební účely, konkrétně 67,1 procenta. To bylo ve srovnání s předchozím rokem o 12,4 procenta více. Pro soukromou potřebu bylo za celý rok zaregistrováno 32,8 procenta prodaných nových vozů, což je meziroční pokles o 1,9 procenta. Z německých značek se loni nejlépe vedlo automobilce Smart, která prodala meziročně o 42,9 procenta aut více. Dařilo se také automobilkám Audi (plus 15,7 procenta), Mini (plus (14,4 procenta), Mercedes (plus 13,7 procenta), Porsche (plus 12 procent), BMW (plus 11,2 procenta) a VW (plus 7,9 procenta). Značka VW, která prodala za loňský rok v Německu 519.089 vozů, zůstala s podílem 18,2 procenta nejsilnější německou značkou na domácím trhu. Z dovážených značek loni zaznamenal nejvyšší růst prodeje čínská automobilka GWM, u kterého KBA uvádí meziroční zvýšení o více než 19.316 procent. V celkovém podílu ale automobilka získala 0,2 procenta německého trhu. Meziroční růst prodeje přes sto procent ohlásily také značky Lotus (plus 161 procenta) a Nio (plus 153,6 procenta). Česká Škoda Auto loni v Německu prodala 168.561 osobních aut, což bylo meziročně o 17,1 procenta více. Celkový podíl české značky na německém trhu loni činil 5,9 procenta. Největším konkurentem Škody mezi dováženými značkami byl Seat, který v Německu loni prodal přes 132.000 osobních aut. To bylo meziročně o 18,8 procenta více. Podíl Seatu na německém trhu činil 4,7 procenta. Automobilka Hyundai prodala přes 106.000 aut, což bylo meziročně o 1,2 procenta více. Její podíl na německém trhu byl 3,7 procenta. Pokud jde o pohon, největší podíl měla v loňském roce auta s benzinovým motorem, konkrétně 34,4 procenta. Předloni to bylo 32,6 procenta. Dieselů bylo 17,1 procenta a předloni 17,8 procenta. Podíl nově zaregistrovaných čistě elektrických vozů loni činil 18,4 procenta, o rok dříve to bylo 17,7 procenta. Takzvaný plug-in hybridní motor mělo 6,2 procenta nově registrovaných aut. Debatu o přijetí eura dál provázejí rozporuplné výroky politiků Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že vláda se v programovém prohlášení nedomluvila, že by se v tomto volebním období zabývala přijetím eura. Upozornil, že Česko v posledních letech neplnilo kritéria pro vstup do eurozóny. Podobně se dnes vyjádřil Stanjura, podle kterého vznikne prostor pro jednání o euru až poté, kdy země kritéria začne plnit. Náměstek Marek Mora doplnil, že nepovažuje za vhodné pouze vstupovat do mechanismu směnných kurzů ERM II, dokud nebude na přijetí eura politická dohoda. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09, naopak ODS se staví proti. Dvořák dnes řekl, že ho Fialovo vyjádření překvapilo. "Mám pocit, že mluvil o něčem jiném. Říká, že v programovém prohlášení není nic o euru nebo že vláda se dohodla, že o euru nebudeme rozhodovat. Ale ve vládním prohlášení stojí explicitně napsáno, že budeme usilovat o co nejrychlejší naplnění maastrichtských kritérií," uvedl. Šéf stínové vlády opozičního hnutí ANO Karel Havlíček míní, že od vstupu ČR do EU před téměř 20 lety ještě nebyla horší doba pro načasování diskuse o přijetí eura. Znamenalo by podle něj pravděpodobně zvýšení cen služeb, což by zvýšilo inflaci. Hnutí ANO je podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové konzistentní a přijetí eura odmítá. Dokud se eurozóna nereformuje, tak není dobré do ní vstupovat, míní. Podle SPD by přijetím eura Česko přišlo o jednu z posledních možností, jak ovlivňovat svou měnovou politiku, Téma má podle SPD i například bývalého prezidenta Václava Klause zakrýt skutečné problémy, kterým Česko čelí. Klaus dnes spolu se svým institutem vyzval politiky, aby zanechali veškerých aktivit směrem k urychlenému přijetí eura. K tématu společné měny žádají širokou celospolečenskou debatu a referendum. Přijmout euro podle Klause není aktuální a nutné. Kdo vidí v euru východisko z českých ekonomických problémů, tak se hluboce mýlí, řekl. Kritizoval také Pavla, že téma eura nastolil bez předchozí diskuse ve vládě a Parlamentu. Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se teď zabývá pravidelným materiálem připraveným ministerstvem financí a Českou národní bankou (ČNB), který hodnotí připravenost země na přijetí eura. Experti obou institucí v dokumentu doporučili zatím do eurozóny nevstupovat. Podle Stanjury ale ve vládním připomínkovém jednání zazněly politické komentáře k zavedení eura, které nelze vyřešit na expertní úrovni a musí je projednat kabinet. Očekává, že se tak stane v lednu. Rozhodnutí o zavedení evropské měny podle něj bude politické, nikoli ekonomické. Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly pouze Česko, Polsko a Maďarsko.