Asijské devizové trhy jsou utlumené, dolar zaznamenává týdenní ztráty

Údaje přicházejí jen několik dní poté, co Federální rezervní systém ponechal úrokové sazby na stejné úrovni a odstřelil očekávání snížení úrokových sazeb v březnu. Předseda Fedu Jerome Powell však v souvislosti s americkou ekonomikou zazněl poněkud optimisticky, což investory přimělo k investování do rizikových aktiv navzdory vyhlídce na vyšší a dlouhodobější úrokové sazby.

To vedlo k tomu, že obchodníci po krátkodobém odrazu dolar vyprodali. Dolarový index a futures na dolarový index se v pátek v asijském obchodování nezměnily a tento týden měly ztratit přibližně 0,4 %.

Toto obchodování pomohlo většině asijských měn, přičemž australský dolar – který je klíčovým ukazatelem chuti k riziku vůči asijským trhům – vzrostl o 0,4 %. Australský dolar se zotavil z více než měsíčního minima před zasedáním Reserve Bank of Australia, které se uskuteční příští týden a na kterém se všeobecně očekává, že centrální banka ponechá úrokové sazby na stejné úrovni.

Údaje o výrobní a spotřebitelské inflaci zveřejněné tento týden ukázaly, že australská inflace sice polevuje, ale stále zůstává vysoko nad cílovým rozmezím RBA.

Ztráty dolaru nabídly asijským měnám určitou úlevu po krušném začátku roku 2024, kdy většina regionálních jednotek zaznamenala v lednu prudké ztráty.

Japonský jen byl beze změny poté, co v lednu do značné míry zaostával za svými regionálními protějšky. V posledních seancích však jen našel určitou odolnost v souvislosti s rostoucím přesvědčením, že Bank of Japan je blízko k tomu, aby letos upustila od své ultra-dovish politiky.

Jihokorejský won vzrostl o 0,2 %, když údaje ukázaly, že spotřebitelská inflace v lednu vzrostla o něco méně, než se očekávalo, zatímco singapurský dolar se obchodoval do strany.

Indická rupie patřila tento týden k těm, kterým se dařilo lépe, a prudce se zotavila z téměř rekordních minim poté, co vládnoucí strana BJP představila překvapivě konzervativní roční rozpočet, který je dobrou předzvěstí pro nafouklý fiskální deficit Indie.

Čínský jüan se po silnějším než očekávaném středním fixingu Čínské lidové banky nezměnil. Ztráty jüanu brzdily ohlášené intervence na měnových trzích ze strany PBOC po sérii neuspokojivých údajů indexu nákupních manažerů za leden.

Tyto údaje naznačily, že hospodářské oživení v Číně vykazuje v prvním měsíci roku 2024 jen malé známky zlepšení.

Poté, co Fed do značné míry bagatelizoval sázky na březnové snížení úrokových sazeb, začali obchodníci počítat s květnovým snížením o 25 bazických bodů.

Nástroj CME Fedwatch ukázal, že obchodníci oceňují více než 60% šanci na květnové snížení sazeb, přičemž analytici rovněž očekávají, že Fed po květnu sníží úrokové sazby ještě nejméně čtyřikrát.

Ačkoli takový scénář je dobrou předzvěstí pro rizikové asijské měny, Fed nedal najevo, že by v roce 2024 sazby výrazně snížil. Centrální banka zopakovala, že její plány na snížení sazeb budou do značné míry diktovány vývojem inflace, která zatím zůstává neustupující.

Očekává se, že další náznaky o trhu práce poskytnou údaje o mzdách mimo zemědělský sektor. Fed také uvedl ochlazení trhu práce jako jeden z hlavních faktorů, který bude podněcovat snižování úrokových sazeb.

Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard korun. Loni bylo hospodaření státu za první měsíc ve schodku 6,8 miliardy korun. Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší od vzniku České republiky, podle ministerstva financí ale deficit způsobilo dřívější odeslání zálohy pro regionální školství v objemu 30,5 miliardy korun.

Lednové příjmy dosáhly 147,5 miliardy korun, meziročně byly o 11,5 procenta vyšší. Výdaje za první měsíc roku byly 173,5 miliardy korun, o 24,7 procenta víc než v roce 2023.

„Meziroční srovnání lednového hospodaření státního rozpočtu hodnotím pozitivně. Výsledek je zkreslen tím, že jsme letos odeslali zálohu 30,5 miliardy korun na financování dvou měsíců regionálního školství 31. ledna a loni 1. února. Bez těchto zkreslujících faktorů by letošní lednový výsledek představoval meziroční zlepšení o více než deset miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministr dále zdůraznil, že plnění rozpočtu není lineární a že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. „Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ řekl.

K meziročnímu růstu příjmů přispěl zejména vyšší výnos daní. Nejdynamičtěji rostlo inkaso spotřební daně, které za leden činilo 14,1 miliardy korun, o 20,9 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 13,3 procenta na 14,5 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) se vybralo 38,2 miliardy korun, meziročně o 6,2 procenta víc. Dopady změn DPH i spotřebních daní obsažené v konsolidačním balíčku se podle ministerstva začnou výrazněji projevovat až v dalších měsících.

Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš rovněž upozornil, že fiskální dopady balíčku zatím podle vývoje rozpočtových příjmů vyhodnotit nelze. „Například vyplacené mzdy během ledna se vztahují k prosinci a více než třináctiprocentní nárůst u daně z příjmů fyzických osob spíše reflektuje růst mezd. Stejně tak u inkasa daně z přidané hodnoty, kvůli splatnosti daně, reflektuje šestiprocentní nárůst spíše dopady vysoké inflace a možného meziročního růstu spotřeby, nežli dopad změn účinných od ledna 2024,“ uvedl.

Výdajovou stranu rozpočtu ovlivnila zejména dříve zaplacená záloha pro regionální školství. I díky tomu meziročně vzrostly běžné výdaje o 24,5 procenta na 170,7 miliardy korun. Objemově nejvýznamnější výdajovou položkou jsou dlouhodobě sociální dávky, na kterých bylo v lednu vyplaceno 77,2 miliardy korun, z toho 61,1 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se objem vyplacených dávek zvýšil o 5,6 miliardy korun.

Kapitálové výdaje vzrostly o 41,3 procenta na 2,7 miliardy korun. V lednu jsou ale tyto výdaje obvykle nízké, protože investiční aktivita je silnější ve druhé části roku.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.