Dolarový index, který měří měnu vůči šesti srovnatelným měnám, byl velmi mírně nižší na úrovni 104,64, těsně pod tříměsíčním maximem 104,97, kterého se dotkl ve středu.

Údaje o maloobchodních tržbách, které budou zveřejněny ve 1330 GMT (8.30 hod. SELČ), poskytnou další vodítka o směřování americké ekonomiky poté, co v úterý inflace dopadla hůře, než se očekávalo.

Úterní údaje o cenách způsobily, že investoři omezili svá očekávání ohledně snížení sazeb Fedu, což vyvolalo skokový nárůst výnosů dluhopisů a dolaru.

„Poté, co se v posledních týdnech zvedl vliv silnějších čísel o zaměstnanosti a následně vyšších cenových údajů, bude dnes směr dolaru určovat americký spotřebitel,“ uvedl Chris Turner, vedoucí globálního oddělení trhů ve společnosti ING.

„Pokud nedojde k velkému negativnímu překvapení v oblasti maloobchodních tržeb nebo k prudkému nárůstu počátečních žádostí o podporu v nezaměstnanosti… nemyslíme si, že by dolar musel klesnout příliš dolů.“

Euro se téměř nezměnilo a pohybovalo se na úrovni 1,0731 USD, zatímco libra klesla o 0,13 % na 1,2549 USD poté, co údaje ukázaly, že britská ekonomika se v roce 2023 přiblížila recesi.

Jen ve čtvrtek vzrostl, dolar klesl o 0,38 % na 150,03 jenu navzdory nečekaně slabým údajům o hrubém domácím produktu Japonska, díky nimž země ztratila titul třetí největší ekonomiky světa.

Držel se pod tříměsíčním minimem 150,88, kterého se dotkl v úterý, což ho poněkud povzbudilo poté, co nejvyšší představitelé japonské měnové politiky předchozího dne varovali před „rychlými“ pohyby jenu.

Měnový stratég australské Commonwealth Bank of Australia (OTC:CMWAY) Carol Kong viděl technickou recesi jako málo vlivnou na kurz jenu, přičemž pro výhled politiky japonské centrální banky (BOJ) jsou důležitější nadcházející jarní mzdová jednání.

„Trhy i nadále oceňovaly vysokou šanci na zvýšení sazeb BOJ v dubnu navzdory negativnímu tisku HDP,“ uvedla Kongová.

V kryptoměnách si bitcoin připsal 0,4 % na 51 970 USD. Během asijského obchodování vzrostl až na 52 555 dolarů, čímž překonal 25měsíční maximum 52 079 dolarů, kterého se dotkl ve středu poté, co celková hodnota investovaná do bitcoinu poprvé od listopadu 2021 překročila 1 bilion dolarů.

Ve čtvrtek investoři viděli zhruba 44% šanci, že Fed do května sníží sazby, podle cen peněžního trhu. To je výrazně méně než na začátku února, kdy bylo snížení do té doby považováno za jistotu.

Australský dolar se pohyboval bez větších změn na úrovni 0,6493 USD. Švýcarský frank byl mírně silnější na úrovni 0,8833 franku za dolar poté, co na začátku tohoto týdne klesl na devítitýdenní minimum v důsledku zpomalení inflace.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.

V evropském srovnání si Česko v lednu výrazně polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo desátou nejnižší inflaci, zatímco v prosinci pátou nejvyšší, upozornila investiční platforma Portu. Česko má podle ní nižší inflaci než všechny sousední země. Nejnižší inflaci v EU měla Litva s 0,7 procenta, nejvyšší Rumunsko se 7,4 procenta.

Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Pokračovalo meziroční zlevňování nealkoholických nápojů a potravin. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 procenta.

Podle analytiků se tak nenaplnily obavy z lednových úprav ceníků. „Čilé diskuse probíhaly ohledně cen potravin a zda obchodníci promítnou nižší DPH do konečných cen pro zákazníky a vypadá to, že prodejci byli v nastavení svých cenových požadavků spíše umírněnější,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

„Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování,“ řekl o lednové inflaci Fiala. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.

Fiala také uvedl, že za poklesem inflace stojí řada faktorů, mezi nimi i kroky vlády. Zmínil snižování veřejných výdajů, snahu řešit v Evropské unii vysoké ceny energií a tlak na výrobce i prodejce, aby tlačili ceny dolů a v Česku nebylo dráž než v jiných zemích EU.

„Vzhledem k extrémním hodnotám inflace na počátku loňského roku a současné snížené poptávce vlivem poklesu reálných mezd je snížení rychlosti zdražování očekávatelné,“ napsal však ČTK v reakci poslanec opoziční SPD Jan Hrnčíř.

Bývalá šéfka státní kasy a předsedkyně klubu opozičního ANO Alena Schillerová uvedla, že v oblastech vládních daňových změn, jako je bydlení, voda, hromadná doprava, energetika, teplo nebo služby, dochází i letos k dalšímu zdražování. „Inflační tornádo navzdory krokům Fialova kabinetu podle očekávání pomalu odeznívá, ale škody po něm jsou jedny z největších ve vyspělém světě,“ uvedla pro ČTK Schillerová. Upozornila, že se v mnoha oblastech dále zdražuje, a to z „extrémní prosincové základny“.

Podle údajů ČSÚ zdražily ve srovnání s rokem 2020 všechny sledované potraviny, některé o desítky procent. Proti loňsku naopak devět ze 13 sledovaných potravin zlevnilo. Průzkumy cen ČSÚ nicméně nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.

Snížení inflace do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB uvítal i Michl, o vítězství nad ní ale nehovořil. „Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny a deficit veřejných financí jsou proinflační rizika,“ uvedl. To jsou podle něj argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit.

„Pokles inflace je bezesporu výsledkem utažení měnové politiky v předchozím období, úrokové sazby a kurz v české ekonomice působí. I to ukazuje, jak důležitá je vlastní měnová politika. Jiná debata je, zda zpřísnění měnové politiky nemělo být silnější či rychlejší a pokles inflace nemohl nastat dříve,“ řekl ČTK ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.

Podle analytiků nahrává pokles inflace dalšímu razantnímu snižování úrokových sazeb ČNB. „Proti příliš rychlému snižování úrokových sazeb ale bude hovořit slabší koruna: ta v reakci na dnešní data o inflaci krátce oslabila nad úroveň 25,50 za euro,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.