Klíčové body
- Ceny bytů začaly klesat. Je to ale udržitelný vývoj?
- Jaký je vývoj nemovitostního trhu?
- Průmysl v ČR loni klesl o 0,4%, což je nejhorší výsledek od covidu
Ceny se tak snižovaly čtyři čtvrtletí za sebou. Nejvyšší pokles byl zaznamenán v Plzeňském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Naopak nejvyšší růst si připsal Jihočeský kraj, Pardubický kraj, Vysočina a Liberecký kraj. Vyplývá to z analýzy Real Indexu poradenské a technologické společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici.
„Třetí čtvrtletí loňského roku bylo ve znamení menšího počtu prodejů a dalšího poklesu cen. Až na výjimky nešlo o dramatický propad, ale spíše o pokračující trend, který před více než rokem odstartovala vysoká inflace i růst cen energií, zvyšování úrokových sazeb a rovněž i ceny stavebních prací. V důsledku těchto faktorů došlo ke snížení poptávky, což se projevilo na cenách bytů,” uvedl expert na nemovitostní trh z Deloitte Petr Hána.
Nejdražší byty byly i nadále v Praze. Zde mezičtvrtletně nepatrně poklesla cena o 0,2 procenta na 114.300 korun za metr čtvereční. Na území metropole zaznamenala největší propad městská část Praha 4 o šest procent, Praha 6 o 3,5 procenta a Praha 7 s poklesem o 3,3 procenta.
Nejvyšší růst se naopak projevil v Praze 1 o 4,7 procenta, Praze 9 o 4,5 procenta a Praze 3 o 3,3 procenta. Nejdražší nemovitosti jsou v Praze 1, Praze 2 a Praze 3. Naopak nejlevnější byty jsou v metropoli v Praze 4, Praze 9 a Praze 10.
Po Praze následoval Jihomoravský kraj, který zaznamenal nárůst o 2,6 procenta na 96.700 korun za metr čtvereční, a Středočeský kraj, kde cena vzrostla o tři procenta na 76.600 korun za metr čtvereční. Naopak nejnižší ceny bytů byly v Ústeckém kraji, kde cena mezičtvrtletně poklesla o 3,3 procenta na 32.700 korun za metr čtvereční, a Karlovarském kraji, který zaznamenal propad cen 1,8 procenta na 42.500 korun za metr čtvereční.
Celkově se ve sledovaném období prodalo 5501 bytů. O novostavby šlo ve 2123 případech, z čehož 1347 byly prvoprodeje. Následovalo necelých 1900 prodejů v panelových domech a 1494 bytových jednotek v cihlových objektech.
Průměrná cena bytů ve třetím čtvrtletí 2023
| Kraj | Cena | Mezičtvrtletní změna |
| Hlavní město Praha | 114.300 Kč | -0,2% |
| Jihočeský | 73.600 Kč | 17,9% |
| Jihomoravský | 96.700 Kč | 2,6% |
| Karlovarský | 42.500 Kč | -1,8% |
| Královéhradecký | 64.300 Kč | -0,4% |
| Liberecký | 68.500 Kč | 10,0% |
| Moravskoslezský | 43.700 Kč | 4,7% |
| Olomoucký | 69.900 Kč | 5,7% |
| Pardubický | 74.800 Kč | 11,7% |
| Plzeňský | 61.800 Kč | -5,4% |
| Středočeský | 76.600 Kč | 3,0% |
| Ústecký | 32.700 Kč | -3,3% |
| Vysočina | 63.200 Kč | 10,1% |
| Zlínský | 61.500 Kč | 3,1% |
| Celá ČR | 89.300 Kč | -1,8% |
Průmysl v ČR loni klesl o 0,4%, což je nejhorší výsledek od covidu
Stavebnictví a průmyslová výroba v Česku loni zaznamenaly nejslabší výkon od roku 2020 ovlivněného omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. Průmyslová produkce za celý loňský rok meziročně klesla o 0,4 procenta a stavební byla nižší o 2,6 procenta. Zahraniční obchod České republiky se zbožím vykázal loni podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun, o rok dříve byl v deficitu 204,8 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad
V průmyslu loni postihl pokles zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Produkce ostatních nekovových minerálních výrobků, kam patří výroba skla, porcelánu nebo stavebních hmot, se meziročně snížila o 17,8 procenta, výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství sestoupila o 14,4 procenta. O desetinu klesla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžba uhlí se snížila o 14,4 procenta. O 16,1 procenta se naopak zvýšila výroba motorových vozidel, o 17,8 procenta stoupla produkce ostatních dopravních prostředků. Růst o 9,3 procenta statistici evidovali pro farmaceutický průmysl.
Automobilky podle analytika Banky Creditas Petra Dufka zachraňovaly výsledky průmyslu díky dříve neodbaveným zakázkám téměř po celý loňský rok. Bez jejich přispění by podle něj celé odvětví skončilo hluboko v minusu. Výroba osobních automobilů se dostala na třetí nejvyšší úroveň v historii a k překonání rekordu stačilo poměrně málo, necelých 40.000 vozů, podotkl Dufek.
Mírný pokles či stagnace průmyslu bude podle analytiků s největší pravděpodobností pokračovat i v prvních měsících letošního roku. Poslední průzkumy nálady mezi podniky podle Patrika Rožumberského z UniCredit Bank signalizují nanejvýš stabilizaci poklesu odvětví, ale žádné očividné zlepšení. Jako brzda českého průmyslu bude zřejmě působit hlavně slabá německá ekonomika, jejíž vyhlídky pro letošní rok se v poslední době dále zhoršují, upozornil. Citelnější oživení v průmyslu čeká ve druhé půlce roku.
České stavebnictví loni pokleslo po dvou letech růstu. Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda podotkl, že kromě loňska a roku 2020 se stavebnictví v uplynulé dekádě propadlo už jen v roce 2016. Poprvé se také od tohoto roku loni propadlo současně jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, zaznamenalo loni pokles o 4,7 procenta, výroba v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, klesla o 1,8 procenta.
Loňský propad stavební produkce je podle analytiků odrazem stavu celé české ekonomiky. Měnová politika a makroekonomické vlivy komplikovaly financování nových projektů. „Pozemní stavitelství se potýkalo zejména s dopady vysokých úrokových sazeb, které ochromily investiční aktivitu ve stavebnictví či developmentu, ale také poptávku po nemovitostech, například prostřednictvím zdražení a vysokých sazeb hypoték. Důraz vlády na konsolidaci veřejných rozpočtů a neochota krajů a obcí investovat více ze svých dlouhodobě budovaných přebytků pak zásadně přispěly k tomu, že se propadlo také inženýrské stavitelství,“ dodal Kovanda.
Letos by se ale stavební trh mohl zlepšit díky očekávanému snížení hypotečních sazeb a poklesu cen energií. Problémem stále mohou být vyšší ceny stavebních materiálů a narušení výrobních a dopravních řetězců zapříčiněných geopolitikou situací, shodli se analytici oslovení ČTK.
Za výrazným přebytkem zahraničního obchodu v roce 2023 je podle nich uklidnění energetické krize, díky čemuž byly loňské nákupy plynu a ropy za výrazně nižší ceny než v roce 2022. K růstu vývozu významně přispěl export automobilů, podotkli. V prvních měsících letošního roku bude podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura na zahraniční obchod nadále doléhat horší situace v průmyslu v důsledku slábnutí německé ekonomiky. Zlepšení situace očekává ve druhé polovině roku. Celkově letos analytici čekají podobný přebytek, jako byl ten loňský.
