Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci loňského roku činila 9,889 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 983 miliard korun.

Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl loni meziročně o pět miliard na 239 miliard korun. Úrokové výnosy se jim zvýšily o 133,4 miliardy na 564,4 miliardy korun, výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 3,6 miliardy na 56,3 miliardy korun.

Zatímco zisk bankovního sektoru byl loni proti konci předpandemického roku 2019 vyšší o 14,5 procenta, jeho aktiva narostla o více než 30 procent, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Ukazatel ziskovosti na průměrná aktiva se tak podle něj navzdory vysokým úrokovým sazbám proti roku 2019 snížil, stejně jako podíl čistých úrokových výnosů na aktiva.

„Zisky rostly především menším bankám, které značnou část bilance udržují u ČNB. Tyto banky musely od počátku atraktivněji úročit depozita, aby přilákaly nové klienty. Proto loni nezaznamenaly příliš výrazný pokles čistých úrokových výnosů,“ řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Naproti tomu velkým bankám zisky podle něj spíše klesly, protože s atraktivnějším úročením depozit přišly až později, a kvůli tomu jim meziročně klesly čisté úrokové výnosy.

Menší banky také nezasáhla daň z mimořádných zisků a na rozdíl od velkých měly prostor ke zvýšení úrokových marží, doplnil analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. V letošním roce bude podle něj ziskovost bank spíše stagnovat. Úrokové sazby začaly klesat, což zasáhne také menší banky, které aktuálně usilují o cenná depozita a ponechávají vyšší úročení depozit, a to i nad repo sazbou ČNB. Na druhou stranu se podpoří úvěrová aktivita, kde by mohly větší efektivní banky profitovat, dodal analytik.

Šest největších bank bude z loňských zisků platit daň z neočekávaných mimořádných zisků. Daňové přiznání za loňský rok k této dani podají letos. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku za nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Windfall tax však byla podle Pfeilera nastavena amatérským způsobem, bylo proto podle něho velmi jednoduché její dopad minimalizovat.

Čistý zisk České spořitelny klesl loni o 7,7 procenta na 18,6 miliardy korun. ČSOB v roce 2023 čistý zisk stoupl meziročně o šest procent na 15,4 miliardy korun a Komerční bance se snížil o 11,4 procenta na 15,6 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v roce 2023 čistý zisk 10,3 miliardy Kč, což byl meziroční nárůst o 23 procent. Monetě loni čistý zisk vzrostl o 0,3 procenta na 5,2 miliardy Kč a Raiffeisenbank klesl o 27 procent na 5,5 miliardy korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo pro čerpání dotací z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech 2016 – 2023 (NPPCRR) obecné a neměřitelné cíle. Není proto možné posoudit a změřit přínosy dotace pro cestovní ruch jako celek. Dnes o tom v tiskové zprávě informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát od roku 2016 do července 2023 vydal více než 431 milionů korun na 375 projektů. Kontrola ukázala, že chyby v systému umožnily podpořit i neúčelné a nehospodárné projekty, uvedl NKÚ. Ministerstvo si je některých nedostatků vědomo, nastavení programů zlepšuje, do konce roku vyhlásí nové programy, sdělilo dnes ČTK.

Dotace měly podle NKÚ za cíl zvýšit potenciál a konkurenceschopnost regionů ČR, usnadnit pohyb návštěvníků v konkrétních destinacích či rozvinout kvalitu služeb. „Zda bylo těchto cílů dosaženo, však nelze ověřit,“ uvedli kontroloři. Příjemce podpory má podle nich povinnost předložit MMR dokumentaci k závěrečnému vyhodnocení akce. Resort ale podle NKÚ zmíněnou dokumentaci ve většině případů nezkontroloval ani tři roky po ukončení projektu. „Tím pádem nemá aktuální, správné a úplné informace o efektivnosti akce. Podle NKÚ jde o závažné selhání vnitřního kontrolního systému MMR,“ míní kontroloři.

Ministerstvo si je některých nedostatků při nastavení části programů prověřovaných NKÚ vědomo. „I proto loni ve spolupráci s relevantními partnery provedlo jejich redesign. Intenzivně se pracuje také na nových programech, resort je vyhlásí na konci tohoto roku,“ sdělila mluvčí MMR Veronika Hešíková. Podotkla, že stát podpořil například vznik dobíjecích stanic pro elektrokola, běžkařských tras, nových expozic či odpočívadel. Vznikly také on-line kampaně nebo videospoty, které propagují české regiony v tuzemsku i v zahraničí.

Příkladem neúčelné podpory je podle NKÚ například projekt na vybudování říční sauny na břehu Svratky. Kontroloři NKÚ na místě zjistili, že objekt je využíván i jako bistro/kavárna. Použitím dotace na výstavbu stravovacího zařízení příjemce podpory porušil zásady dotačního programu, podle nichž nelze podporu na tyto účely čerpat. Dále ministerstvo například nezjistilo, že na místě, kde měla být expozice průmyslu, obchodu a zemědělství, byl jen prázdný prostor bez viditelných stavebních úprav. Podpora téměř dvou milionů korun byla podle NKÚ nehospodárná a neúčelná, peníze totiž příjemce nepoužil na úhradu stavebních prací a instalaci expozic, jak bylo deklarováno.

„Vyhodnotit přínos programu pro rozvoj cestovního ruchu jako celku je náročný úkol, na který MMR v žádném případě nerezignovalo,“ uvedla mluvčí resortu. MMR podle ní sleduje velké množství parametrů, které vypovídají o konkrétních materiálních i nemateriálních výstupech jednotlivých projektů.

Nedostatky odhalil NKÚ také u části kontrolovaných příjemců podpory. U pěti z 19 prověřovaných projektů zjistil skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. „O výsledcích kontrol NKÚ u konkrétních příjemců dotace nemá MMR zatím žádné oficiální informace, a proto se k nim nemůže jednotlivě vyjádřit. Nyní je na finančním úřadu, který podněty od NKÚ obdržel, aby podezření z porušení podmínek dotace prošetřil a v případě jejich potvrzení také přijal příslušná opatření. Obecně však nastavený systém kontroly vynakládání dotačních prostředků u NPPCRR eliminuje možnosti neúčelného využití dotací,“ uvedlo ministerstvo.