Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích 3 letech zvyšovat
Ruská plynárenská společnost Gazprom u ruského soudu zažalovala tři středoevropské podniky, vedle české energetické firmy ČEZ také Západoslovenskou energetiku (ZSE) a rakouskou OMV. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle které to vyplývá ze soudních spisů. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž ČTK řekl, že firma dosud žádné informace k žalobě neobdržela. Podle něj zřejmě půjde o reakci na mezinárodní arbitráž, kterou ČEZ vůči Gazpromu loni zahájil kvůli neplnění dodávek. Mluvčí ZSE Energia Katarína Šulíková ČTK napsala, že firma se nebude k tématu vyjadřovat.
Žaloby proti těmto třem středoevropským firmám Gazprom podal ve čtvrtek. Žádné další podrobnosti k případu nebyly sděleny.
ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského giganta žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
Gazprom a některé další ruské společnosti se tyto soudní spory snaží přesunout z mezinárodních arbitráží do Ruska, píše agentura Reuters. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml.
Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích 3 letech zvyšovat
Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích třech letech postupně zvyšovat na 10,36 procenta ze současných 9,76 procenta. Týká se to takzvaných sdílených daní, tedy daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Celkem by se tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 zvýšit o 11,3 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Vyplývá to z návrhu zákona o rozpočtovém určení daní, který připravuje ministerstvo financí. Návrh také mění způsob rozdělování peněz mezi jednotlivé kraje podle návrhu Asociace krajů, což kritizují zejména Praha a Moravskoslezský kraj.
Na zvýšení podílu krajů na inkasu takzvaných sdílených daní se Asociace krajů dohodla s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Původně šest krajů usilovalo o to, aby krajský podíl na daních jednorázově vzrostl na 10,8135 procenta. Současný návrh zákona počítá s postupným růstem, kdy v příštím roce budou kraje dostávat 10,05 procenta vybraných daní, o rok později 10,21 procenta a v roce 2027 dosáhnou cílového podílu 10,36 procenta.
Návrh zákona také v souladu s návrhem Asociace krajů mění způsob rozdělování peněz mezi kraje. Nově bude mít 40procentní váhu počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka sinic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení.
V Asociaci krajů návrh rozdělování peněz podpořilo 11 regionů, nesouhlasily Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Moravskoslezský kraj už oznámil, že vznese k návrhu zákona připomínky, vadí mu nastavení kritérií, na základě kterých by se snížily jeho příjmy. Podobné výhrady vznáší i hlavní město, které varuje, že v případě schválení zákona nedokáže plnit své krajské funkce především ve školství, sociální oblasti, regionální hromadné dopravě a správě komunikací.
Novela zákona také stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle důvodové zprávy jsou data v Registru obyvatel dlouhodobě přesnější a správnější, protože ČSÚ vychází ze sčítání lidu, které se koná v desetiletých intervalech.
První návrhy změny rozpočtového určení daní loni předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Podle nich je dosavadní způsob rozdělování peněz mezi kraje zastaralý a nezohledňuje současné úkoly, které kraje plní. Kraje současně žádaly zvýšení celkového podílu na vybraných daní, podle nich to mělo zajistit, že si žádný z regionů proti současnosti nepohorší. Vláda ke všem krajským návrhům přijala neutrální stanovisko, Sněmovna je zatím neprojednala.
Ruská plynárenská společnost Gazprom u ruského soudu zažalovala tři středoevropské podniky, vedle české energetické firmy ČEZ také Západoslovenskou energetiku a rakouskou OMV. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle které to vyplývá ze soudních spisů. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž ČTK řekl, že firma dosud žádné informace k žalobě neobdržela. Podle něj zřejmě půjde o reakci na mezinárodní arbitráž, kterou ČEZ vůči Gazpromu loni zahájil kvůli neplnění dodávek. Mluvčí ZSE Energia Katarína Šulíková ČTK napsala, že firma se nebude k tématu vyjadřovat. Žaloby proti těmto třem středoevropským firmám Gazprom podal ve čtvrtek. Žádné další podrobnosti k případu nebyly sděleny. ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského giganta žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom a některé další ruské společnosti se tyto soudní spory snaží přesunout z mezinárodních arbitráží do Ruska, píše agentura Reuters. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml. Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích třech letech postupně zvyšovat na 10,36 procenta ze současných 9,76 procenta. Týká se to takzvaných sdílených daní, tedy daně z přidané hodnoty a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Celkem by se tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 zvýšit o 11,3 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Vyplývá to z návrhu zákona o rozpočtovém určení daní, který připravuje ministerstvo financí. Návrh také mění způsob rozdělování peněz mezi jednotlivé kraje podle návrhu Asociace krajů, což kritizují zejména Praha a Moravskoslezský kraj. Na zvýšení podílu krajů na inkasu takzvaných sdílených daní se Asociace krajů dohodla s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou . Původně šest krajů usilovalo o to, aby krajský podíl na daních jednorázově vzrostl na 10,8135 procenta. Současný návrh zákona počítá s postupným růstem, kdy v příštím roce budou kraje dostávat 10,05 procenta vybraných daní, o rok později 10,21 procenta a v roce 2027 dosáhnou cílového podílu 10,36 procenta. Návrh zákona také v souladu s návrhem Asociace krajů mění způsob rozdělování peněz mezi kraje. Nově bude mít 40procentní váhu počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka sinic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení. V Asociaci krajů návrh rozdělování peněz podpořilo 11 regionů, nesouhlasily Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Moravskoslezský kraj už oznámil, že vznese k návrhu zákona připomínky, vadí mu nastavení kritérií, na základě kterých by se snížily jeho příjmy. Podobné výhrady vznáší i hlavní město, které varuje, že v případě schválení zákona nedokáže plnit své krajské funkce především ve školství, sociální oblasti, regionální hromadné dopravě a správě komunikací. Novela zákona také stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu . Podle důvodové zprávy jsou data v Registru obyvatel dlouhodobě přesnější a správnější, protože ČSÚ vychází ze sčítání lidu, které se koná v desetiletých intervalech. První návrhy změny rozpočtového určení daní loni předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Podle nich je dosavadní způsob rozdělování peněz mezi kraje zastaralý a nezohledňuje současné úkoly, které kraje plní. Kraje současně žádaly zvýšení celkového podílu na vybraných daní, podle nich to mělo zajistit, že si žádný z regionů proti současnosti nepohorší. Vláda ke všem krajským návrhům přijala neutrální stanovisko, Sněmovna je zatím neprojednala.
Společnost Silvaco Group je poskytovatelem softwaru pro technologické počítačové navrhování (TCAD), elektronické navrhování automatizace (EDA) a polovodičového...