Ruská plynárenská společnost Gazprom u ruského soudu zažalovala tři středoevropské podniky, vedle české energetické firmy ČEZ také Západoslovenskou energetiku (ZSE) a rakouskou OMV. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle které to vyplývá ze soudních spisů. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž ČTK řekl, že firma dosud žádné informace k žalobě neobdržela. Podle něj zřejmě půjde o reakci na mezinárodní arbitráž, kterou ČEZ vůči Gazpromu loni zahájil kvůli neplnění dodávek. Mluvčí ZSE Energia Katarína Šulíková ČTK napsala, že firma se nebude k tématu vyjadřovat. Žaloby proti těmto třem středoevropským firmám Gazprom podal ve čtvrtek. Žádné další podrobnosti k případu nebyly sděleny. ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského giganta žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom a některé další ruské společnosti se tyto soudní spory snaží přesunout z mezinárodních arbitráží do Ruska, píše agentura Reuters. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů. Kontrolu nad firmou má Kreml. Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích 3 letech zvyšovat Podíl krajů na vybraných daních by se měl v příštích třech letech postupně zvyšovat na 10,36 procenta ze současných 9,76 procenta. Týká se to takzvaných sdílených daní, tedy daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Celkem by se tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 zvýšit o 11,3 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Vyplývá to z návrhu zákona o rozpočtovém určení daní, který připravuje ministerstvo financí. Návrh také mění způsob rozdělování peněz mezi jednotlivé kraje podle návrhu Asociace krajů, což kritizují zejména Praha a Moravskoslezský kraj. Na zvýšení podílu krajů na inkasu takzvaných sdílených daní se Asociace krajů dohodla s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Původně šest krajů usilovalo o to, aby krajský podíl na daních jednorázově vzrostl na 10,8135 procenta. Současný návrh zákona počítá s postupným růstem, kdy v příštím roce budou kraje dostávat 10,05 procenta vybraných daní, o rok později 10,21 procenta a v roce 2027 dosáhnou cílového podílu 10,36 procenta. Návrh zákona také v souladu s návrhem Asociace krajů mění způsob rozdělování peněz mezi kraje. Nově bude mít 40procentní váhu počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka sinic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení. V Asociaci krajů návrh rozdělování peněz podpořilo 11 regionů, nesouhlasily Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Moravskoslezský kraj už oznámil, že vznese k návrhu zákona připomínky, vadí mu nastavení kritérií, na základě kterých by se snížily jeho příjmy. Podobné výhrady vznáší i hlavní město, které varuje, že v případě schválení zákona nedokáže plnit své krajské funkce především ve školství, sociální oblasti, regionální hromadné dopravě a správě komunikací. Novela zákona také stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle důvodové zprávy jsou data v Registru obyvatel dlouhodobě přesnější a správnější, protože ČSÚ vychází ze sčítání lidu, které se koná v desetiletých intervalech. První návrhy změny rozpočtového určení daní loni předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Podle nich je dosavadní způsob rozdělování peněz mezi kraje zastaralý a nezohledňuje současné úkoly, které kraje plní. Kraje současně žádaly zvýšení celkového podílu na vybraných daní, podle nich to mělo zajistit, že si žádný z regionů proti současnosti nepohorší. Vláda ke všem krajským návrhům přijala neutrální stanovisko, Sněmovna je zatím neprojednala.