Moneta Money Bank vyplatí akcionářům na dividendách 4,6 miliardy korun z loňského čistého zisku 5,4 miliardy Kč. Dividenda bude činit devět korun na akcii. Zbylé peníze převede banka na účet nerozděleného zisku z předchozích let. Schválila to dnes valná hromada banky. ČTK to řekla mluvčí banky Zuzana Filipová. Právo na dividendu budou mít ti akcionáři, kteří budou zapsáni v Centrálním depozitáři cenných papírů k rozhodnému dni 29. dubna 2024 jako akcionáři banky. Dividenda bude vyplacena bezhotovostně 21. května. S akciemi Monety se obchoduje na pražské burze. Dnes po 13:30 posilovaly o 0,4 procenta na 102,4 Kč na akcii. Schválení dividendy za loňský rok byl očekávaný krok, s protinávrhem se nepočítalo, řekl ČTK analytik společnosti XTB Tomáš Cverna. Moneta podle něj zvýšila výplatní poměr na 88 procent, čímž splnila závazek na výplatu alespoň 70 procent čistého zisku. Za rok 2024 by při stávající dividendové politice a přístupu managementu mohlo být vyplaceno 9,1 až 9,3 Kč na akcii, dodal. Dnešní valné hromady se zúčastnili akcionáři držící 74,59 procenta akcií oprávněných hlasovat. "Návrhy, předložené valné hromadě, podpořily i tzv. proxy poradenské agentury, společnosti ISS a Glass Lewis, které doporučily akcionářům hlasovat pro všechny body programu," uvedla Filipová. Před rokem Moneta vyplatila dividendu 4,1 miliardy korun z předloňského čistého zisku, který činil 4,7 miliardy Kč. Dividenda činila osm korun na akcii. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF. Ta dříve usilovala o spojení Monety se svou skupinou Air Bank. Plán ale předloni na jaře padl. České firmy by většinou uvítaly zavedení eura, ukázal průzkum Deloitte České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. "Z našeho průzkumu vyplývá, že přijetí eura by bylo pro české společnosti bylo spíše přínosem. Samozřejmě jsou se zavedením společné měny spojená i rizika a jednorázové náklady, pozitiva daná větší integrací s evropským trhem a oproštěním od měnového rizika však jednoznačně převládají," uvedla k výsledkům průzkumu, do kterého se zapojily desítky firem, Kateřina Novotná z Deloitte. Průzkum se uskutečnil v rámci programu Czech Best Managed Companies, který vede Deloitte a pomáhá v něm rozvíjet dobře řízené, privátně vlastněné společnosti. Program podporuje mezinárodní spolupráci a sdílení zkušeností. "Je vidět, že ty nejlépe řízené české společnosti již přechod na společnou měnu řeší a připravují se na to, jak by je ovlivnil," konstatovala Novotná. Podle firem by zavedení eura v Česku usnadnilo obchod s eurozónou, která je podle statistik nejvýznamnějším partnerem pro české vývozce. Snížily by se také náklady na zajištění proti kurzovému riziku, které firmy pokládají za zbytečný náklad a administrativní zátěž. Podniky také očekávají, že členství v eurozóně by přineslo nižší úroky, a tím i dostupnější úvěry, což by mohlo podpořit investice. Firmy zapojené do programu Deloitte také očekávají, že by euro v Česku mohlo zvýšit důvěru zahraničních partnerů a investorů, protože by zemi vnímali více propojenou s evropským trhem. Zlepšilo by také konkurenceschopnost českých podniků na evropském trhu, protože by usnadnilo mezinárodní srovnání cen. Obavy mají firmy z rizika, že by se Česko podílelo na ručení za dluhy jiných zemí eurozóny. Upozorňují také na ztrátu autonomní měnové politiky, kdy by Česká národní banka (ČNB) už nemohla reagovat na specifické problémy české ekonomiky. V lednovém průzkumu agentury Median pro Český rozhlas Radiožurnál uvedlo 21 procent lidí, že by pro ně osobně bylo zavedení eura prospěšné. Opačný názor mělo 68 procent dotázaných. Prospěšnost společné evropské měny očekávali především studenti a podnikatelé. Česko se zavázalo přijmout společnou evropskou měnu ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Žádný termín pro zavedení eura ale stanovený není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i ČNB doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura. Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.