Spornou pasáž, která je známá jako lex ČEZ, mohl stát využít při restrukturalizaci energetické společnosti kvůli posílení kontroly, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Poslanci dnes kontroverzní úpravu z vládní novely vyškrtli, zbývající pasáže předlohy schválili s úpravami a poslali k projednání do Senátu.

Vládní návrh počítal s tím, že místo současných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo stačit pro rozdělení firem 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé aspoň dvou třetin základního kapitálu. V případě přijetí návrhu by o přeměně ČEZ mohl podle odborníků rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, a na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.

Přijetí návrhu vládou vedlo loni před létem k propadu akcií ČEZ na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii. Zrušení příslušného ustanovení doporučil po mnohaměsíčním jednání v koalici jednomyslně sněmovní ústavně-právní výbor.

Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) obhajovali v minulosti vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.

Sporná pasáž byla jen jednou ze tří stovek úprav novely, která má do českého právního řádu začlenit evropské předpisy. Předloha reaguje na změnu příslušné evropské směrnice, která sjednocuje nejen pravidla pro přeshraniční fúze společností, ale nově zavádí i dosud chybějící unijní úpravu jejich přeshraničního rozdělení a přeshraničního přemístění sídla.

Pro méně složité druhy přeshraničních přeměn společností budou platit zrychlené postupy. Zavede se také ochrana zájmů společníků, kteří budou moci za určitých podmínek ze společnosti vystoupit, věřitelů a zaměstnanců. „Zapracování unijních pravidel týkajících se přeshraničních přeměn s sebou přináší i potřebu do značné míry upravit proces vnitrostátních přeměn tak, aby se nejednalo o dva zcela samostatné a výrazně se odlišující procesy,“ uvedla vláda. Úpravy se týkají třeba pravidel zveřejnění projektu přeměny ve Sbírce listin obchodního rejstříku nebo jeho uveřejnění na internetových stránkách, včetně zápisu v obchodním rejstříku.

Výroba elektřiny v solárních elektrárnách v Česku vzroste v příští dekádě trojnásobně, výroba energie pomocí větrných elektráren dokonce 7,5 krát. Aby přenosová soustava takový nárůst energie z obnobitelných zdrojů (OZE) zvládla, bude potřebovat velké investice. Na základě analýzy na to v tiskové zprávě upozornili odborníci z poradenské společnosti EGÚ Brno.

Možnosti vývoje energetiky v Česku analyzovala firma v několika variantách řešení s ohledem na vývoj ceny technologií i energetických komodit, regulatorní prostředí i dotací a zohlednila i schopnost sítí nový výkon absorbovat.

„Přes dosud investované miliardy korun se nová energetika v ČR stále nachází teprve na startovní čáře. Na začátku roku 2024 byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren (FVE) přibližně 3,6 GW, větrných pak 350 MW. Instalovaný výkon FVE jako skupiny meziročně narostl o 70 procent,“ upozornil Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno. Podle středního odhadu EGÚ naroste do roku 2035 výroba z fotovoltaik na osm GW, ve vysoké variantě výhledu až na 11 GW. Výroba z větrných elektráren vzroste podle středního odhadu na 2,5 GW, ve vysoké variantě až na 3,5 GW.

Ve vysoké variantě je podle odborníků připojování nových zdrojů do sítí v daném čase těžko řešitelné. „Distribuční sítě budou mít problém především s malými decentrálními fotovoltaikami do 1 MW, které podle našeho odhadu budou tvořit přibližně 25 procent nového výkonu. Fotovoltaiky a obecně obnovitelné zdroje ale zdaleka nebudou jediný problém. Obecně platí, že si soustava vyžádá vysoké investice, protože se jednoduše řečeno bude muset vypořádat s obřím nárůstem málo koncentrovaného výkonu,“ dodal Macenauer.

Podle EGÚ Brno by z pohledu systému bylo pro co nejekonomičtější dekarbonizaci energetiky v České republice výhodné, kdyby stát směřoval větší díl dotací do budování nové a posilování stávající elektrické infrastruktury na úkor přímých dotací do malých zdrojů. Stát se podle oborníků bude muset také připravit na výrazné navyšování povolených investic do regulovaných síťových odvětví, do distribuce i přenosu. Vedle podpory síťových investic je podle analýz EGÚ Brno pro fungování systému s velkým podílem OZE výhodné budování projektů s dlouhodobou návratností, jež často nejsou komerčně řešitelné. Mezi takové patří například jaderné elektrárny nebo velká úložiště elektřiny ve formě nových přečerpávacích vodních elektráren, pro které je v ČR množství vhodných lokalit.

Martin Durčák, předseda představenstva firmy ČEPS, která zajišťuje v Česku provoz sítě, v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, uvedl, že investice do tuzemské přenosové a distribuční soustavy se budou muset v následujících letech zvýšit minimálně o deset miliard korun ročně. Celkově by tak měly činit kolem 39 miliard korun za rok. Tuzemskou soustavu by měla pomoci posilovat mimo jiné novela energetického zákona, která upravuje podmínky pro akumulaci a agregaci vyrobené elektřiny.