Americký prezident Joe Biden se chystá zavést cla na odvětví, která jsou jádrem čínského hospodářského oživení, a zdánlivě odvážně tak zasáhnout největšího rivala své země. Ve skutečnosti však tato omezení sotva sníží růst Pekingu. Podle lidí obeznámených s touto záležitostí by rozhodnutí amerického vůdce zasáhnout čínské "nové tři" zelené zboží mohlo přijít již příští týden v rámci revize stávajících cel. Je to nejnovější známka toho, že se mezi oběma velmocemi zvyšuje obchodní napětí v roce voleb, kdy oba kandidáti vystupují vůči Pekingu tvrdě. Ale i když jsou čínská odvětví elektromobilů, solární energie a baterií ústředním bodem plánu Pekingu na výrobu, jak se vymanit z krize v oblasti bydlení, nejsou závislá na amerických spotřebitelích. Stávající cla již před lety zablokovala přístup čínských automobilů na americký trh, zatímco solární firmy vyvážejí do USA převážně ze zámoří, čímž se podobným omezením vyhýbají. "Nemyslím si, že to bude mít zásadní dopad, protože už původní cla je tvrdě zasáhla," řekl Henry Gao, profesor práva na Singapore Management University, který zkoumá čínskou obchodní politiku. "Čínská vláda bude jako obvykle vydávat prohlášení, v nichž bude proti novým clům protestovat, ale pravděpodobně nebude vyhlašovat nová protiopatření ze strachu z reakcí v roce voleb." Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien sice v pátek na pravidelném brífinku v Pekingu přislíbil, že Peking "přijme veškerá nezbytná opatření na obranu svých práv a zájmů", ale reakce jeho země na jiná podobně symbolická gesta byla zatím nevýrazná. Biden se snaží najít rovnováhu mezi tím, aby na Čínu působil důrazně a chránil pracovní místa v USA, a zároveň nevyvolával ekonomickou bolest, která by mohla destabilizovat vzájemné vztahy: Minulý měsíc slíbil 25 % cla na čínskou ocel a hliník, která byla do značné míry bezzubá, protože asijská země prodává do Ameriky jen málo obou kovů, a sondáž v oblasti stavby lodí, jejíž uzavření bude pravděpodobně trvat dlouho. Pokud by Čína přistoupila k odvetným opatřením, mohla by se zaměřit na americký zemědělský vývoz a pokusit se zvýšit dovoz produktů, jako jsou sójové boby nebo kukuřice z jiných zemí, například z Brazílie, nebo vepřové maso z Kanady či Dánska. Za posledních 18 měsíců se čínský dovoz brazilské kukuřice zvýšil z nuly na přibližně 700 milionů dolarů měsíčně, čímž odebral podíl na trhu USA, které byly dříve jeho největším zdrojem. Skutečné nebezpečí pro Peking možná spočívá v tom, že Bidenův symbolický výpad vůči elektromobilům vytvoří precedens pro země, kde má Čína podíl na trhu, uvedl Dylan Loh, odborný asistent politologie na Nanyang Technological University v Singapuru. "Může to být předzvěst dalších kroků ze strany EU, protože se tím zjevně také velmi vážně zabývají," dodal s odkazem na Evropskou unii, která loni zahájila vyšetřování čínských státních dotací pro svůj světový trh s elektromobily. Biden se zatím zdráhá použít plošné zvýšení cel proti Číně, jak to udělal bývalý prezident Donald Trump, a dává přednost cílenějším úderům proti high-tech společnostem v polovodičovém a dalších strategických odvětvích. Tyto nástroje nedokázaly zabránit tomu, aby se čínským firmám podařilo získat dominantní postavení v oblasti ekologických technologií, kde měly výhodu prvního kroku. Jakékoli rozhodnutí USA o uvalení nových cel na čínský vývoz by do popředí vyneslo málo povšimnutý efekt napětí: Přímý obchod mezi oběma největšími ekonomikami se za posledních pět let snížil. V roce 2023 směřovalo přímo do USA jen asi 15 % čínského vývozu, což je nejméně od vstupu Číny do Světové obchodní organizace před více než 20 lety. V loňském roce směřovalo do Číny jen asi 7 % vývozu zboží z USA, což je pokles oproti téměř 10 % v době pandemie. Velká část tohoto obchodu nyní probíhá přes jiné země, takže pro americkou vládu je obtížnější uplatňovat cla na produkci pekingských společností - zejména pokud vyvážejí čínské komponenty, které se ve Vietnamu nebo Thajsku spojují do hotových výrobků. Pokud se je USA pokusí zablokovat, riskují, že si zhorší vztahy se zeměmi, které chtějí sblížit. Tento posun ukazuje, jak se globální dodavatelské řetězce přeorientovaly, aby se vypořádaly s dopady cel zavedených během Trumpovy vlády. Solární panely asi nejlépe symbolizují potíže, kterým USA čelí. Kvůli stávajícím clům je přímý vývoz těchto výrobků z Číny do USA malý, přičemž velká část tohoto obchodu nyní probíhá přes jihovýchodní Asii. Při loňském vyšetřování bylo zjištěno, že někteří výrobci nelegálně obcházejí americká cla na čínská solární zařízení tím, že je posílají přes okolní země. Navzdory prosbám výrobců v USA nebyla dosud přijata žádná opatření, která by tomu zabránila. Omezení, která USA zvažují u elektrických vozidel, na tom nic nezmění. Čínské automobily již podléhají 27,5% clu a v únoru Bílý dům oznámil novou sondu do "propojených vozidel" z "problémových zemí, včetně Čínské lidové republiky". Vliv by mohl mít prodej čínských baterií výrobcům automobilů. Tento vývoz v posledních několika letech prudce vzrostl, protože čínské společnosti se dostaly do čela trhu a americké firmy se snažily uspokojit poptávku po bateriích pro elektromobily. Ustanovení zákona o snižování inflace jsou však navržena tak, aby vyloučila baterie z Číny, což znamená, že tento obchod by se pravděpodobně tak jako tak omezil. "Dlouho jsme očekávali, že blíže k volbám zesílí protičínská rétorika a politika," řekl Chen Shi, manažer fondu Shanghai Jade Stone Investment Management Co. s tím, že účinky takové politiky se zmenšují. "Čína však v průběhu let prokázala, že její hlavní výhoda spočívá v silné a komplexní průmyslové struktuře," dodal Chen, "a tu nelze zpochybnit pomocí cel."