Americký dolar se v pátek na začátku evropského obchodování snížil, ale stále byl na cestě k největšímu týdennímu růstu za více než měsíc kvůli slábnoucím očekáváním brzkého snížení sazeb Federálního rezervního systému. Ve 4:40 SEČ (8:40 h GMT) se dolarový index, který sleduje americkou měnu vůči koši šesti dalších měn, obchodoval o 0,1 % níže na úrovni 104,910, ale byl na cestě k růstu o 0,6 % v tomto týdnu, což je jeho největší týdenní nárůst od poloviny dubna. Dolar podpořila snížená očekávání snížení sazeb Ve čtvrtek zveřejněné údaje ukázaly, že podnikatelská aktivita v USA v květnu zrychlila na nejvyšší úroveň za něco málo přes dva roky, což vyvolalo snížení očekávání snížení úrokových sazeb v USA a růst výnosů státních dluhopisů. To navázalo na zápis ze zasedání Fedu z konce dubna, který ukázal, že tvůrci politiky se stále více obávají zatím neutuchající inflace, což dodalo váhu komentářům řady představitelů, kteří se vyslovili pro opatrnost při uvolňování měnové politiky. Nástroj CME Fedwatch ukázal, že obchodníci v září oceňují téměř stejnou pravděpodobnost snížení i ponechání měnové politiky - přibližně 46 % - poté, co dřívější očekávání ukazovala více než 50% šanci na snížení. Dalším významným zveřejněným údajem bude pravděpodobně cenový index výdajů na osobní spotřebu, Fedem preferovaný ukazatel inflace, který bude zveřejněn 31. května. Ten pravděpodobně poskytne další náznaky toho, zda je Federální rezervní systém schopen začít snižovat úrokové sazby ještě v tomto roce. Libra klesá po slabých maloobchodních tržbách ve Spojeném království V Evropě se kurz GBP/USD snížil na 1,2696 poté, co údaje ukázaly, že britské maloobchodní tržby v dubnu klesly více, než se očekávalo, a meziměsíčně se snížily o 2,3 %, protože deštivé počasí odradilo zákazníky od návštěvy prodejen s oblečením a sportovními potřebami. „Trhy oceňují uvolnění měnové politiky do konce roku pouze na 33 bb a na srpnové zasedání na méně než 10 bb. Stále očekáváme srpnové snížení a jakékoli názory na odložené uvolnění v důsledku hlasování ve Velké Británii považujeme za nemístné,“ uvedli analytici ING ve své poznámce. EUR/USD se obchodoval o 0,1 % výše na 1,0821 poté, co německá ekonomika v prvních třech měsících roku 2024 vzrostla o 0,2 %, jak v pátek oznámil statistický úřad a potvrdil tak předběžné údaje. „Po poklesu HDP na konci roku 2023 zahájila německá ekonomika rok 2024 pozitivním růstem,“ uvedla Ruth Brandová, předsedkyně statistického úřadu. „Vzhledem k riziku určité teplejší inflace v eurozóně a vzhledem k tomu, že trhy v poslední době vykazují tendenci dívat se na dynamiku cen v USA z té lepší stránky, mohou nadcházející dny oživit některé býčí nálady na EUR/USD. Návrat k úrovni 1,0900 se zdá být v nejbližší době pravděpodobnější než pokles k 1,0700,“ uvedla ING. Všeobecně se očekává, že Evropská centrální banka příští měsíc zahájí cyklus snižování úrokových sazeb. Jen se vyšplhal do blízkosti třítýdenního maximaV Asii si USD/JPY připsal 0,1 % na 157,07, přičemž pár vystoupal na více než třítýdenní maximum a prodloužil tak odraz od minim dosažených bezprostředně po vládní intervenci zaznamenané na začátku května. Jenu příliš neulevily údaje o indexu spotřebitelských cen, které ukázaly, že inflace se v dubnu podle očekávání snížila, protože výdaje zůstaly slabé. USD/CNY se obchodoval o 0,1 % výše na úrovni 7,2448, blízko šestiměsíčního maxima, přičemž další oslabování jüanu bylo omezeno podstatně silnějším středovým fixem Čínské lidové banky. Silnější fixace přišla v době, kdy doutnající obchodní válka se Spojenými státy, pochybnosti o dalších stimulačních opatřeních a zvýšené napětí s Tchaj-wanem představovaly pro jüan vlnu prodejního tlaku. Příjem ČR z cestovního ruchu loni stoupl na 175 miliard Kč, překonal i r. 2019 Příjem z příjezdového cestovního ruchu, který zahrnuje útraty zahraničních turistů za ubytování, stravu či dopravu, loni v Česku dosáhl zhruba 174,9 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2022, kdy podle revidovaných údajů činil 130 miliard korun, vzrostl o asi 34,5 procenta. Překonal i rok 2019 před koronavirovou pandemií, a to o přibližně 4,4 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných na portálu Tourdata státní agentury CzechTourism. Výdaje na cestovní ruch, tedy útraty Čechů za pobyt v zahraničí, podle nich loni činily 171,3 miliardy korun, což bylo ve srovnání s rokem 2022 o 47,7 procenta více a proti roku 2019 nárůst o 26,9 procenta. Příjmy i výdaje byly loni od roku 2012, odkdy jsou data na webu k dispozici, nejvyšší. Nejvíce loni v Česku utratili Němci, a to 31,7 miliardy korun. S 24,2 miliardy korun následovali Slováci a třetí byli Poláci, kteří za pobyt v Česku vydali 22,6 miliardy korun. V roce 2022 první Ukrajinci, což ovlivnil také počátek ruské invaze, loni v Česku nechali 18,2 miliardy korun, a byli tak čtvrtí. Zhruba 6,9 miliardy korun se na příjmech z příjezdového cestovního ruchu podíleli turisté ze Spojených států amerických. I z výdajů cestovního ruchu loni největší část, 35,4 miliardy korun, připadlo na Německo. V Polsku Češi nechali 31,7 miliardy korun a v Rakousku téměř 15 miliard korun. Následovalo Slovensko s asi 13 miliardami korun a Itálie s 9,3 miliardy korun. V České republice se loni ubytovalo přibližně 22 milionů turistů, meziročně o 13,5 procenta více. Počet hostů také mírně, o 0,2 procenta, překonal předcovidový rok 2019, informoval už dříve Český statistický úřad (ČSÚ). Na úroveň z roku 2019 podle něj naopak nedosáhl počet přenocování, byl nižší o 1,8 procenta. Loni hosté v Česku strávili 56 milionů nocí, což bylo meziročně o 10,7 procenta více. Češi loni podle ČSÚ uskutečnili 7,8 milionu cest do zahraničí, což bylo o šest procent více než v roce 2019 před koronavirovou pandemií. Ve srovnání s rokem 2022 nárůst činil 15 procent. Služeb cestovních kanceláří a agentur Češi v minulém roce využili na zhruba 2,3 milionu delších cest o čtyřech a více nocích. Tento počet narostl jak proti roku 2019, kdy jich bylo přibližně 2,1 milionu, tak ve srovnání s rokem 2022, kdy se s cestovními kancelářemi nebo agenturami uskutečnily asi dva miliony cest na čtyři a více noci. Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od února se držela na dvouprocentním cíli České národní banky. V dubnu meziroční růst spotřebitelských cen v Česku zrychlil na 2,9 procenta, informoval už dříve ČSÚ.