V 04:20 SEČ (08:20 h GMT) se dolarový index, který sleduje americkou národní měnu vůči koši šesti dalších měn, obchodoval o 0,2 % výše na úrovni 105,500 a odpoutal se tak od zhruba měsíčního minima z minulého týdne.

Dolar v úterý pozdě večer získal menší podporu poté, co šéf minneapoliského Fedu Neel Kashkari naznačil, že tvrdohlavá inflace a silná ekonomika by mohly americkou centrální banku přesvědčit, aby ponechala úrokové sazby beze změny po zbytek letošního roku.

Vývoj amerických úrokových sazeb nadále dominuje pozornosti trhu a vzhledem k tomu, že tento týden nemají být zveřejněny žádné prvotřídní údaje o americké ekonomice, nabývají názory tvůrců měnové politiky na důležitosti.

Předseda Fedu Jay Powell minulý týden v podstatě vyloučil další zpřísnění, ale existuje velká nejistota ohledně toho, kdy dojde k posunu směrem dolů.

Investoři nemají ve středu nouzi o představitele Fedu, neboť vystoupí místopředseda Philip Jefferson, guvernérka Lisa Cooková a prezidentka bostonského Fedu Susan Collinsová.

Banka Morgan Stanley nyní očekává, že Fed začne snižovat úrokové sazby od září, oproti dřívější červencové prognóze, přičemž i nadále předpokládá tři snížení sazeb o 25 bazických bodů v průběhu roku.

„Obrat v klíčových složkách ukazuje na to, že nás čeká dezinflace, ale vzhledem k nedostatečnému pokroku v posledních měsících bude trvat trochu déle, než FOMC získá důvěru k prvnímu kroku,“ uvedla banka v poznámce ze 7. května.

V Evropě se EUR/USD obchodoval o 0,2 % níže na 1,0736 poté, co údaje ukázaly, že německá průmyslová výroba v březnu meziměsíčně klesla o 0,4 %.

„Opětovný pokles průmyslové výroby v březnu po dvou měsících expanze připomíná, že německá ekonomika se stále potýká s problémy,“ uvedli analytici Capital Economics.

Evropská centrální banka signalizovala snížení úrokových sazeb v červnu, ale nadále panuje velká nejistota ohledně toho, co se stane s měnovou politikou poté.

GBP/USD se před čtvrtečním zasedáním Bank of England obchodoval o 0,3 % níže na úrovni 1,2473.

Neočekává se, že by britská centrální banka tento týden změnila úrokové sazby, spekuluje se, že by mohla trhy nasměrovat ke snížení již příští měsíc – krátce poté, co se 6. června očekává snížení ECB.

V Asii pak mezitím měnový pár USD/JPY vzrostl o 0,4 % na 155,35, přičemž jen oslabil a vrátil se k 34letým maximům nad 160, kterých dosáhl minulý týden, i když vládní představitelé nadále varovali před dalšími možnými intervencemi na měnových trzích.

Guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda ve středu uvedl, že centrální banka může přijmout měnověpolitická opatření, pokud pokles jenu výrazně ovlivní ceny, zatímco ministr financí země Šunichi Suzuki zopakoval varování, že úřady jsou připraveny reagovat na příliš volatilní pohyby na měnovém trhu.

AUD/USD klesl o 0,4 % na 0,6568 a rozšířil tak prudký pokles z předchozí seance poté, co australská centrální banka Reserve Bank of Australia nasadila méně jestřábí tón, než obchodníci očekávali.

RBA sice ponechala sazby na stejné úrovni a varovala, že inflace zůstane v nadcházejících měsících poměrně dosti vytrvalá, ale přestala hrozit dalším zvýšením sazeb – což byl scénář, který byl do kurzu australské měny v období před zasedáním započítán.

Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Počítá s tím novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou dnes schválila vláda. S návrhem nesouhlasí Moravskoslezský a Ústecký kraj a Praha, obávají se poklesu svých příjmů.

Rozdělení se týká inkasa daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Podíl krajů na daních poroste postupně, v příštím roce dosáhne 9,95 procenta, o rok později 10,11 procenta a od roku 2027 bude 10,26 procenta. Ve finančním vyjádření to bude v příštím roce znamenat zvýšení příjmů krajů o 7,2 miliardy korun, v následujících dvou letech vždy o dvě miliardy korun. Návrh vychází z většinové dohody v Asociaci krajů ČR (AKČR), ještě ho musí schválit Parlament.

Kromě zvýšení podílu krajů na sdílených daní řeší novela také rozdělování peněz mezi jednotlivé regiony. Dosud se výnos daní rozděloval podle pevných podílů nastavených v roce 2005. Nově se budou podíly každoročně vypočítávat podle stanovených kritérií, kdy 40procentní váhu bude mít počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka sinic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) změna znamená zlepšení proti dosavadnímu systému. „Nový systém je bezesporu lepší a spravedlivější než stávající,“ řekl po jednání vlády. Podle něj se také sníží byrokracie spojená s každoročním uzavíráním smluv ohledně dotací na silnice druhých a třetích tříd.

V AK ČR návrh rozdělování peněz podpořilo 11 regionů, tři byly proti. Výhrady měly zejména zejména Moravskoslezský a Ústecký kraj, které se obávají snížení svých příjmů.

„Budu se snažit to zvrátit na půdě Poslanecké sněmovny. Myslím si, že ten návrh je špatný, je to politická dohoda, která jde velmi otevřeně proti Moravskoslezskému a Ústeckému kraji,“ řekl ČTK moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO). Kraj by podle něj přišel zhruba o 800 milionů korun ročně.

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) dnes uvedl, že změna negativně dopadne na strukturálně postižené regiony. Podle něj se odebrání čtyřmiliardové dotace na údržbu silnic druhých a třetích tříd podepíše na hospodaření regionu. „Máme spoustu mostů, které potřebujeme opravit. Budeme to platit z rozpočtu, přitom ty peníze potřebujeme na sociální věci,“ řekl Schiller.

Rovněž Praha s návrhem nesouhlasí, podle radního pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) přijde o jednu až 1,3 miliardy korun. Omezení to podle něj bude znamenat v dopravě, sociální oblasti nebo školství. „Bude to znamenat například to, že do škol budeme přijímat primárně pražské děti a žáky a na mimopražské se už nebude muset dostat,“ řekl Kovářík.

Stanjura očekává, že ve Sněmovně se o normu nepovede velký boj, protože ji v AK ČR podpořili i hejtmani z opozičních stran. Podle něj by bylo vhodné zákon schválit do konce roku, aby nové vedení krajů už mohlo připravovat rozpočty s ohledem na nový způsob rozdělení daní.

Novela zákona také stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu. S takovou změnou nesouhlasí menší obce, podle nich zvýhodňuje největší města. Podle předkladatelů jsou ale data z registru přesnější.