Evropská unie pokárala Francii a Itálii za vysoké schodky, což je první fáze konfrontace, která prověří odhodlání bloku a teoreticky by mohla vést k pokutám ve výši miliard eur. Středeční oznámení Evropské komise je o to závažnější, že se blíží francouzské parlamentní volby, které investory vyděsily vyhlídkou, že vítěz z řad krajní pravice nebo levice jen dále nafoukne veřejné finance země. Celkem sedmi zemím nově hrozí, že je úředníci odsoudí za to, že jejich rozpočtové schodky přesahují 3% hranici stanovenou blokem, takže se na ně vztahuje takzvaný postup při nadměrném schodku, který vyžaduje nápravná opatření a může vést k pokutám za nedodržování pravidel. "Problémy s fiskální udržitelností jsou v krátkodobém horizontu ve všech členských státech EU nízké, zatímco ve střednědobém a dlouhodobém horizontu jsou v několika zemích zvýšené, a to v důsledku předpokládané vysoké a/nebo rostoucí míry zadlužení v některých členských státech," uvedla komise. Z uvedených zemí poutají největší pozornost Francie a Itálie, které jsou druhou, resp. třetí největší ekonomikou eurozóny a jejichž dluhy znatelně přesahují 100 % hrubého domácího produktu. Rumunsko již výtce čelilo a dalšími zeměmi, které se k němu nyní připojily, jsou Belgie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko. Ve Francii tento krok zvyšuje sázky pro toho, kdo vyhraje předčasné volby vyhlášené prezidentem Emmanuelem Macronem, které se budou konat během následujících tří týdnů. Jeho strana je v současné době na třetím místě, zatímco krajně pravicové Národní shromáždění a levicová aliance, které se ucházejí o úřad, signalizují agresivnější postoj vůči Bruselu. Úplný spor by měl znepokojivé paralely s dluhovou krizí eurozóny, kdy byla ohrožena integrita měny, protože investoři panikařili kvůli patovým situacím mezi institucemi EU a silně zadluženými evropskými vládami, jako je Řecko. Macronovo oznámení o zvolení již vyvolalo ozvěny tohoto zmatku, v důsledku čehož se rozšířilo rozpětí mezi francouzskými a německými dluhopisy a došlo k vlnovým efektům v Itálii a dalších zemích regionu. Výnosová prémie, kterou investoři požadují za držení desetiletého francouzského dluhu oproti německým dluhopisům, zůstala po zveřejnění zprávy o dva bazické body vyšší a dosáhla 79 bazických bodů, což je nejvíce od roku 2017. Od chvíle, kdy Macron vyhlásil předčasné volby a poslal trhy do kolotoče, se spread zvýšil o 32 bazických bodů. Někteří investoři tvrdí, že rozdíl by nakonec mohl dosáhnout 100 bazických bodů, což je úroveň, která byla naposledy zaznamenána v době, kdy byla krize státního dluhu v eurozóně v plném proudu. Evropská centrální banka - instituce, která by se mohla ocitnout v první linii případného boje s krizí - ve středu přidala svůj vlastní hlas znepokojení zprávou, v níž vyzvala členy eurozóny, aby okamžitě začali snižovat dluh tváří v tvář obrovským dlouhodobým fiskálním rizikům plynoucím ze stárnutí populace, výdajů na obranu a změny klimatu. Oznámení Komise je vyvrcholením několikaleté snahy o rekalibraci režimu zadlužení a deficitu bloku. Přepracovaná pravidla by mohla umožnit větší prosazování prostřednictvím pokut, na rozdíl od systému sankcí, který nebyl nikdy dříve aktivován. Další fází bude předložení střednědobých plánů zeměmi do 20. září, které se zaváží ke stropu pro růst čistých výdajů na příští čtyři roky, a následně je v listopadu posoudí komise a stanoví fiskální cestu, kterou se mají země vydat, aby dosáhly vyrovnaného hospodaření. Tento režim, známý jako Pakt stability a růstu, byl na dobu trvání pandemie pozastaven, aby umožnil rozsáhlé podpůrné výdaje, po nichž následovala podpůrná opatření během nedávné krize životních nákladů. Fiskální škody jsou stále citelné. Podle prognóz Bruselu bude dluh Francie nadále růst a v příštím roce dosáhne téměř 114 % výkonu. Minulý měsíc agentura S&P Global Ratings snížila rating této země a upozornila na nesplněné cíle ve vládních plánech na snížení deficitu. Podle agentury Scope Ratings se nyní opět zvyšuje i míra zadlužení Itálie, která v loňském roce klesla na 137 %, čímž země do tří let překoná Řecko s největším objemem půjček v regionu. Na rozdíl od Macrona, jehož strana byla ve volbách do Evropského parlamentu na začátku tohoto měsíce potlačena, je italská premiérka Giorgia Meloniová v současné době na koni, kontroluje silnou většinu a je politicky posílena vlastním vítězstvím v tomto celoregionálním hlasování. Vláda v Římě je však zatížena obzvláště tíživým dědictvím pandemie, která zemi zasáhla dříve než mnohé jiné a následně inspirovala opatření na obnovu domů zvané superbonus, které bude veřejné finance pronásledovat ještě několik let. Varování EU nevyhnutelně povede k dilematu pro Meloniovou, která zvažuje, zda se podvolit Bruselu a upustit od předvolebních slibů včetně nákladného snížení daní z mezd, které by ji přišlo na zhruba 10 miliard eur. To by mohlo způsobit trhliny v její koalici, zejména ze strany rivala a lídra Ligy Mattea Salviniho. Komise svým oznámením udělila milost Španělsku, Estonsku a České republice, jejichž deficity v loňském roce překročily 3% limit stanovený blokem. V případě Španělska, čtvrté největší ekonomiky eurozóny, jeho dluh přesahuje 100 % výkonu, ale na rozdíl od situace ve Francii a Itálii nyní klesá. Rumunsko již bylo podrobeno postupu při nadměrném schodku. Úředníci kritizovali, že země nepodnikla žádné kroky k nápravě své fiskální a hospodářské situace. Jeden z nich, který hovořil pod podmínkou anonymity, označil její nečinnost za "mimořádně znepokojující".