Sněmovna dnes již v prvním čtení schválila návrh nového zákona, který má v reakci na evropský akt o čipech podpořit výrobu čipů v EU. Podle vlády má pomoci zvýšit jejich výrobu v případě různých krizí. Návrh zákona o vnitrostátních orgánech v oblasti polovodičů nyní dostane k projednání Senát. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) řekl již v půlce května, že jeho ministerstvo dokončuje strategii, která ukáže na největší možnosti českého průmyslu při vývoji a výrobě čipů v Evropě. "Evropská unie v reakci na světovou krizi výroby polovodičů (čipů) během covidové pandemie přijala opatření, jehož cílem je posílení evropského ekosystému polovodičů, tzv. akt o čipech," uvedla vláda. Nedostatek čipů postihl během pandemie covidu například mladoboleslavskou Škodu Auto, která kvůli tomu musela omezovat výrobu. Zákon mimo jiné zavádí, že příslušným vnitrostátním orgánem podle aktu o čipech budou ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V důvodové zprávě vláda uvádí, že členské státy by měly sledovat situaci na trhu včetně takzvaných klíčových aktérů. V případě hrozící krize by měly informovat nový poradní orgán, Evropskou radu pro polovodiče. Evropská komise by mohla aktivovat režim, v jehož rámci by mohla, po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče, požádat podniky a zastřešující organizace o informace mimo jiné o jejich výrobních kapacitách, uvádí materiál. Americký výrobce polovodičů onsemi oznámil 19. června, že rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Hodnota plánované investice je podle firmy dvě miliardy dolarů, což je v aktuálním přepočtu víc než 46 miliard korun. Frima onsemi ještě bude jednat s českou vládou o balíčku investičních pobídek. Po schválení pobídek vládou je ještě musí potvrdit Evropská komise. Zdroj: Nvidia Kellnerová: Po smrti muže jsem se s PPF seznamovala, loni jsem byla rozhodnější K rozhodnějším krokům než dříve přistoupila v investiční skupině PPF loni podle svých slov Renáta Kellnerová, vdova po zakladateli skupiny Petru Kellnerovi. V ročence skupiny za rok 2023, kterou firma dnes zveřejnila, uvedla, že v prvních letech po smrti manžela se s fungováním PPF nejprve jen seznamovala. Generální ředitel PPF Jiří Šmejc ve svém úvodním slově napsal, že se skupině podařilo splnit rozhodující část hlavních cílů, které si při nástupu do funkce v červnu 2022 stanovil. Zmínil třeba stažení z Ruska nebo restrukturalizaci portfolia. "Zatímco roky 2021 a 2022 pro mě znamenaly především období seznamování se s procesy v rámci skupiny a snahu o nalezení nové stability narušené náhlou smrtí manžela, v minulém roce jsem již zaujala ve vztahu k PPF rozhodnější přístup," uvedla Kellnerová. Petr Kellner zahynul v březnu 2021 při havárii vrtulníku v USA. Jako jeden ze svých rozhodnějších kroků Kellnerová zmínila odkoupení minoritních podílů v PPF, po kterém se rodina Kellnerových stala jedinými vlastníky skupiny. S tím pak souvisel i loňský vznik společnosti Amalar pro správu majetku rodiny Kellnerových. "Jak dobře víte, PPF měla historicky jediného majoritního akcionáře, jehož podíl nikdy neklesl pod 90 procent. Petr znal svou firmu dokonale, řídil ji a rozhodoval o ní jen on sám," sdělila Kellnerová. Po úmrtí Kellnera pak ale vzrostl počet akcionářů. "To je důvod, proč jsme se rozhodli vytvořit entitu, která bude PPF nadřazena," doplnila. Amalar má kromě správy majetku podle Kellnerové poskytovat odborné zázemí pro rozhodování o dalším směřování PPF. "Přizvali jsme proto renomované experty z různých oborů, jejichž analýzy nám pomohou zorientovat se v konkrétních otázkách, které řízení a správa tak velkého majetku zákonitě přináší," uvedla. PPF se podle Kellnerové daří naplňovat dlouhodobou strategii, vytvořenou ve spolupráci s generálním ředitelem skupiny Šmejcem. "Ta spočívá v orientaci na investice na západních trzích a na sektory, ve kterých je skupina dlouhodobě úspěšná - zejména finanční služby, telekomunikace, média nebo e-commerce - ať už v roli majoritního vlastníka, nebo ve spolupráci s investičními partnery," doplnila. Strategie bude podle ní přinášet PPF stabilní zisky, ale zároveň by měla skupina hledat i nové investiční příležitosti tam, kde je "jiní nevidí". "Právě to dovedlo skupinu tam, kde je nyní, a neměli bychom na to zapomínat," uvedla. Generální ředitel PPF ve svém úvodním slově v ročence zmínil několik významných transakcí loňského roku. "Ať už to byly prodeje našich asijských společností ze skupiny Home Credit, posílení v oblasti médií nebo akvizice významného podílu ve společnosti InPost - tedy růstová investice, která poslouží jako náhrada právě za prodávané části skupiny Home Credit," sdělil Šmejc. "Zvláštní zmínku si určitě zaslouží vytvoření společného podniku s telekomunikačním gigantem e&, protože se jedná o jednu z největších transakcí v historii PPF," doplnil šéf skupiny. Společnost Emirates Telecommunications Group Company z emirátu Abú Zabí, která působí pod značkou e&, se loni dohodla, že zaplatí 2,2 miliardy eur (54,3 miliardy korun) za převzetí kontrolního podílu v telekomunikačních aktivech PPF v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku. Evropská komise letos zahájila vyšetřování navrhovaného prodeje, protože má obavy, že společnosti e& mohla být poskytnuta státní dotace, která by narušila vnitřní trh EU. Skupina PPF podniká ve 25 zemích v Evropě, Asii a Severní Americe. Investuje do finančních služeb, telekomunikací, médií, biotechnologií, nemovitostí či strojírenství. Do skupiny patří například splátková společnost Home Credit, dále Air Bank, telekomunikační firmy Cetin a O2, mediální společnost Central European Media Enterprises (CME), nemovitostní skupina PPF Real Estate Holding, strojírenská Škoda Group nebo provozovatel mýta v ČR CzechToll. Zdroj: Getty Images <!-- DIP popup-->